Třetí případ komisaře Dupina.
Na rozlehlé solné zahrady na poloostrově Guérande se právě snáší soumrak. Vzduch je prosycen fialkovou vůní fleur de sel, o níž místní obyvatelé tvrdí, že občas vyvolává halucinace. Podobný pocit má i komisař Dupin, když na něj někdo začne nečekaně střílet. Přitom si chtěl v salinách jen prohlédnout několik záhadných sudů, na které ho upozornila Lilou Brevalová, spřátelená novinářka. A pak zmizí beze stopy i Lilou…
První případ pro komisaře Dupina, milovníka tučňáků a kofeinu, rodilého Pařížana za trest přeloženého do Bretaně – na konec světa. V malebné pobřežní vesničce je jednoho horkého červencového rána nalezen zavražděný stařičký majitel slavného hotelu. Komisař Georges Dupin se v bretaňské letní idylce záhy dostává na stopu podivuhodného tajemství..
Druhý případ komisaře Dupina z letní Bretaně okořeněný humorem, venkovským koloritem a místními kulinářskými specialitami. Deset námořních mil od Concarneau: Legendami opředené souostroví Glénan působí svými bílými písečnými plážemi a křišťálově průzračnou vodou jako karibský ráj – dokud jednoho krásného květnového dne moře nevyplaví na břeh tři mrtvoly. To komisaři Dupinovi ještě chybělo: cesta ve vratkém člunu hned po ránu, nervy drásající prefekt, málo kávy a žádný záchytný bod. Kdo jsou ti tři mrtví na pláži? Stali se obětí prudké noční bouřky? Vše nasvědčuje tomu, že se utopili. Ale vyšetřování zavede komisaře hluboko do historie ostrovů a jejich svérázných obyvatel, odkud vytěží dramatickou jistotu.
Sedmý případ pro komisaře Dupina, milovníka tučňáků a kofeinu, rodilého Pařížana za trest přeloženého do Bretaně – na konec světa Bróceliandský les se svými malebnými jezery a zámky je považován za poslední říši víl. Váže se k němu velké množství legend. Která lokalita by se tedy lépe hodila pro dlouho plánovaný a neustále odkládaný podnikový výlet komisaře Dupina a jeho týmu? Ale vražda badatele zabývajícího se postavou krále Artuše udělá komisaři čáru přes rozpočet. Proti své vůli je Dupin jmenován mimořádným vyšetřovatelem extrémně brutálního zločinu, po němž rychle následují další.
Za každým úspěšným mužem stojí silná žena.
Moudrý výrok, který výstižně charakterizuje i život mnoha habsburských císařoven.
Tyto ženy totiž byly více než jen matky císařského potomstva nebo středem dvorského života. V roli poradkyní svých mužů zasahovaly do politiky a ovlivňovaly společenské i náboženské otázky.
Sigrid-Maria Größingová, expertka na Habsburky, nechává tyto ženy vystoupit ze stínu jejich císařských manželů. Odhaluje přitom nejedno tajemství a pohnuté osudy císařoven, z nichž mnohé očekával jen krátký a tragický život.
Komisař Dupin nechtěl už nikdy vyšetřovat na moři. Nicméně tento nový případ ho nutí vydat se až před poslední výběžky západního pobřeží Bretaně. Na svérázný ostrov de Sein, na němž žije víc králíků než lidí a kdysi ho obývaly mocné čarodějnice. Před úchvatnou kulisou, mezi ostrovy Molene a Ouessant a zátokou Douarnenez, vyšetřují komisař a jeho inspektoři záhadný případ, který je donutí překročit vlastní hranice.
Sigrid-Maria Grössingová, odbornice na dějiny habsburského rodu, necharakterizuje Františka Josefa I. a jeho éru z historické perspektivy, nýbrž tím, že dává slovo samotnému císaři. Tímto neotřelým způsobem vykreslila velmi osobitý, lidský portrét vladaře, který se již za svého života stal legendou.
Na břehu malebné řeky Belon, v oblasti, kde se pěstují světově proslulé ústřice, objeví svéhlavá stárnoucí herečka mrtvolu muže. Jen o něco později obdrží komisař Dupin zprávu z legendami opředených kopců Monts d’Arrée, z kraje pověstí o vílách a ďáblovi. Také tam byl nalezen mrtvý člověk, jehož identitu policie nezná. Když komisař zjistí, že stopy vedou k mafii, keltským bratrstvům a záhadným druidským kultům, začne tušit, že tohle bude jeho nejbizarnější případ...
MATKA CÍSAŘE FRANTIŠKA JOSEFA A SISINA TCHYNĚ.
Kniha přináší ucelený, pravdivý pohled na arcivévodkyni Žofii, silnou a výjimečnou ženu na Vídeňském dvoře.. Nabízí nový obraz matky císaře Františka Josefa I., jak se jeví ve světle vlastních poznámek v denících a dopisech i v dobových svědectvích. Poznáváme mimořádně angažovanou matku, která pečlivě a důsledně řídila výchovu pozdějšího panovníka a rozhodujícím způsobem tak ovlivnila jeho charakter a chápání světa.
Jak je možné, že Erich von Däniken během desítek let svého působení nikdy nezapochyboval o svých teoriích a nalezených důkazech? Ani o tom, že obyvatelé z jiných planet byli už od pravěku ve styku s pozemšťany, pozorovali je a i dnes nás pozorují. Jak mohl Däniken desítky let neochvějně tvrdit, že UFO-fenomény jsou reálné a že mnoho z nás bylo mimozemšťany uneseno? Jak to, že Däniken tak tvrdě kritizuje oficiální archeologii i církve a neohroženě vzdoruje posměškům i nenávisti? Autorova odpověď na tyto otázky je zcela jednoznačná: Protože jsem mluvil s lidmi, kteří moje teorie potvrdili, protože UFO viděli anebo byli mimozemšťany sami uneseni…
A i proto, že mu zasvěcení lidé svěřili přísně střežená tajemství, například kosmonaut E. D. Mitchell, jenž přistál s kosmickou lodí Apollo 14 na Měsíci. Touto knihou uzavírá autor pětidílnou epopej, jejíž předchozí díly tvoří Pozdravy z doby kamenné (1), Omyly v zemi Mayů (2), Tajemný dávnověk Středomoří (3) a Nemožné skutečnosti (4).