Louis Hjelmslev je autorem teorie jazyka nazvané glossematika, která inspirovala řadu evropských sémiotiků. Jeho práce jsou pro svou abstraktní povahu a formalizovaný styl obtížně srozumitelné, ale jsou zásadní pro pochopení teoretických základů sémiotiky. Hjelmslev přispěl k rozvoji vědeckého strukturalismu a jeho koncepty, jako jsou znak, výraz, obsah a forma, zůstávají v sémiotice klíčové.
Stěžejní dílo autora, čelného představitele Kodaňského lingvistického kroužku, který představuje výrazný pojem v dějinách soudobé jazykovědy. Předkládá glosématický pohled na jazyk, vychází z původního dánského vydání (poprvé práce vyšla 1943) a přihlíží k terminologickým odlišnostem a autorovým úpravám, provedeným v obou amerických vydáních. Překlad je doplněn vybranou anotovanou bibliografií.
Studie dánského lingvisty, představitele kodaňského strukturalismu podává přístupnější formou autorovu originální teorii jazyka, tzv. glosématiku, uloženou v jiných autorových dílech. Jde o teorii, jež chápe jazyk jako svébytnoustrukturu, v níž každá složka je určována svými vztahy kesložkám ostatním i celku a jež požaduje vytvoření adekvátní metody zkoumání tohoto složitého "systému systémů". Cílem jazykovědy má tedy podle autora být metoda, která umožňovala univerzálně popsat jazyk, tj. vytvoření tzv. metajazyka. Studie zahrnuje tyto kapitoly: Jazykové funkce, Genetická příbuznost jazyků, Jazyková stavba a jazykový úzus, Tvoření znaků, Jazykové rodiny,Základní jazyky,Typologická příbuznost jazyků, Typy jazykové stavby, Typy jazykového úzu, Jazyková změna, Stupně jazyka.