Jan Mattuš Knihy

Poslední Doylova kniha o slavném hrdinovi, která je složena z příběhů, které se údajně odehrály už dříve a teprve teď je zpracovalo Watsonovo šikovné, leč loudavé pero.

Podnadpis: židovské pohádky pro malé i velké Pohádky vycházejí ze zvyklostí života židovské komunity, uvádějí čtenáře do prostředí, kde jsou tyto tradice dosud živé.

Knižní dokument vydaný k 10. výročí úmrtí Jana Ivana Wünsche, baskytaristy, spoluautora písní dvou hudebních uskupení "Hudba Praha" a "Jasná páka" a výrazného hudebního publicisty. Kapely Jasná páka a Hudba Praha ovlivnily vývoj neoficiální kulturní scény v Československu 80. let a v různých obsazeních vystupují dodnes. Srdcem obou těchto uskupení byl Jan Ivan Wünsch, jehož hudební, společenský, politický a hospodský život v úvodu knihy popisuje hudební publicista Vojtěch Lindaur. Další část knihy tvoří "autorozhovor", který Wünsch napsal jako vlastní paměti koncem devadesátých let pro časopis Rock & Pop. V závěrečné části naleznete rozhovory výtvarníka Karla Halouna s šestadvaceti bývalými a současnými členy kapel Jasná Páka a Hudba Praha, kteří odpovídali na deset otázek týkajících života Jana Ivana Wünsche. Převážná část fotografií, které knihu ilustrují, jsou z osobních archívů autorů, spoluautorů i respondentů.

Autoři líčí vojenské operace sovětsko-finské války (1939–1940), situaci v zázemí a zejména hrdinské činy finských vojáků.

Publikace shrnuje téměř půl století Halounovy grafické práce pro tuzemské rockové, folkové nebo alternativní hudební skupiny a umělce (Jasná páka, Hudba Praha, Visací zámek, Michal Prokop, Vladimír Mišík, The Plastic People of the Universe, Vladimír Merta). Je nejen představením jeho grafické práce, ale také mapou tuzemské nonkonformní hudební scény. Představuje spolupráci autora s hudebními tělesy "šedé zóny", alternativní scény i takzvaného chmelnického okruhu hudebníků za uplynulých pětačtyřicet let. Kniha obsahuje vedle autorských komentářů a rozhovoru s Janem Mattušem také texty Františka Štorma a Pavla Büchlera. Reprodukované práce pocházejí převážně z archivů autorů grafické úpravy, vydavatelství Supraphon, Popmusea a soukromých sbírek. Společně s Hudbou Praha byl Karel Haloun v roce 2006 uveden do Beatové síně slávy. Knihu graficky upravili Karel Haloun, Luděk Kubík a Jan Arndt.

Poslední sbírka krátkých povídek uruguayského autora. Vyrozumíme brzy, že hranicí mezi budoucností a minulostí je tu smrt, ač pohledy do budoucna to nejsou černé, ale ani úplně smířené a jen nenápadně rekapitulující. Kdo si ostatně může dovolit o smrti mluvit? Je k tomu věk kvalifikací? Smrt tu má podstatné slovo, ale přece spíše než budoucnost…

Michal Ambrož je vůdčím členem několika kapel, zejména skupiny Jasná páka a její odnože, Hudby Praha. Jasnou páku, důležitou v dějinách českého rocku a alternativní kultury své doby, založil počátkem osmdesátých let spolu s Davidem Kollerem a dalšími muzikanty a působí v ní (spolu s několika dalšími původními hráči, jako je právě David) dodnes, stejně jako v Hudbě Praha. Ambrožův knižní rozhovor s dlouhým titulem Já už si to, ty vole, nepamatuju přesně, ale dalo by se to někde dohledat a podtitulem Děravá rekapitulace navazuje na úspěšnou publikaci o svérázné postavě z téhož okruhu, Janu Ivanu Wünschovi, vydanou před třemi roky. V obdobné grafické úpravě pokračuje v dokumentaci doby a života lidí, kteří se vyjadřovali především prostředky rockové hudby a ovlivnili celou generační skupinu fanoušků i následovníků. Tentokrát jde ovšem o mnohem subjektivnější pohled - životopisnou retrospektivu, která osciluje mezi prožitky společenskými a osobními. Ambrož v ní mluví o dětství v kraji svého prastrýce, malíře Jana Zrzavého, hudebních začátcích, studiu na konzervatoři, angažmá v Divadle Semafor, Chartě 77, společenství kolem pražského Junior klubu Na Chmelnici, které bylo v osmdesátých létech pozoruhodným ostrovem nepolitického disentu u nás, i o svých dnešních aktivitách kulturního organizátora, podnikatele i zastánce legalizace marihuany a ilegalizace komunistů.

Od roku 2007 vycházejí v sobotní příloze Orientace deníku Lidové noviny sloupky s tematikou jazyka, překladatelství a spřízněných disciplin, které naše přední překladatelka z románských jazyků a literární redaktorka Anežka Charvátová charakterizovala tak, že „…některé reagují na dobově módní a naštěstí pomíjivé trendy v jazyce, všechny mají jako uvažování o vlastnostech, možnostech a limitech, ale hlavně krásách češtiny nadčasovou platnost. Svou hravostí a vtipností zapadají do linie jazykových fejetonů, jaké psali například Pavel Eisner, Karel Čapek a Antonín Přidal.“ Nyní se autor ve spolupráci s knižními designéry Karlem Halounem a Luďkem Kubíkem rozhodl udělat „mezisoučet“ a většinu dosud vzniklých textů publikovat jako knižní soubor.

Sbírka básniček a rýmovaček. Malá ukázka: Matematika Sčítal muňky milý Jarda až mu vyšla miliarda.