Thomas Hardy Knihy

Příběh z viktoriánské Anglie o drsném, hrdém muži, který musí bojovat o své postavení, majetek a proti minulosti

A pastoral work telling of the struggle of the Mellstock Quire, a group of country church musicians, against the threat of their replacement by a single organist. It also tells of the love of Fancy Day and Dick Dewy.

Baladicky laděný příběh venkovské dívky Tess je nejvášnivější obžalobou morálky, jakou si lze představit. Román Thomase Hardyho Tess z D’Urbervillů patří k nejslavnějším viktoriánským románům a na čtenářské oblibě neztratil dodnes. Ve své době vzbudil obrovský rozruch a náležitě bouřlivou odezvu, zvláště díky autorově vášnivé obžalobě puritánské viktoriánské morálky. Podobně jako většina Hardyho ostatních románů se i Tess z D’Urbervillů odehrává ve fiktivním jihoanglickém hrabství Wessex; jeho hlavní hrdinkou je venkovská dívka Tess, jejíž upřímnost, citlivost a mravní nesmlouvavost naráží na pokrytecké konvence okolí a postupně vede k hrdinčině tragédii. Baladický příběh navíc působivě dokresluje časový rámec knihy: do poklidných venkovských končin začínají doléhat ozvěny společenských změn vyvolaných industrializací; lidé začínají ztrácet staré jistoty a mají před sebou náhle budoucnost zbavenou opor – ale zároveň i nové možnosti. Tato situace dává autorovi podnět k filosofickému zamyšlení nad osudovými silami, ovlivňujícími úděl člověka.

Typicky hardyovská atmosféra ponurého vřesoviště, precizní miniportréty lidí, jež zde žijí, překrásný jazyk, náznaky a symboly, množství odkazů a lehké ironie při charakterizaci jednotlivých postav, to vše provází tajemný příběh o slavných křtinách na samotě u pastýře Fennela, příběh záhadného uprchlíka, kterého všichni obdivovali pro jeho chladnokrevnost, ale který nebyl nikdy dopaden.

Tento hluboce pravdivý obraz Anglie na konci minulého století, mistrně vyprávěný a patřící dnes k předním dílům světové literatury, znamenal osudový mezník v autorově životě. Hardy, znechucený nespravedlivými útoky veřejnosti, se po vydání tohoto románu navždycky rozloučil s prozaickou literární činností a obrátil se k poezii. A proč se měšťácká společnost tak popudila? Snad proto, že autor tak mistrně vyjádřil na tragickém osudu hrdinů románu veškerou svou hrůzu ze společnosti, jež ve jménu konvencí lhostejně maří lidské životy. Sirotek Juda Fawley už od dětství touží po vzdělání a snaží se ze všech sil překonat překážky a dostat se do svého vysněného ráje – blízkého Oxfordu (v románě nazývaného Christminster) a vystudovat univerzitu. Po létech úporného zápasu však shledává, že brány vědy jsou pro lidi jeho druhu uzavřeny. A tak ok, jenž má všechny předpoklady k tomu, aby zakotvil v univerzitní koleji, musí trvale pracovat jen kolem její budovy. Juda touží po lásce spřízněné bytosti, kterou odmalička tak postrádal – a prožije neradostné zkušenosti se svou sobeckou první ženou. Ani když pozná sestřenici Sue a hluboce se do ní zamiluje, nedojde štěstí. Jejich krásný lidský vztah ubíjejí všední skutečnosti, předsudky a měšťácká morálka.

Román Daleko od hlučícího davu patří k nejzářivějším pokladům anglické literatury. Už jeho první vydání v roce 1874 se stalo literární senzací, kniha se vyprodala během pouhých dvou měsíců a Thomasi Hardymu vynesla reputaci předního spisovatele viktoriánské doby. Čím kniha tolik zaujala ve své době a čím dodnes oslovuje další generace čtenářů? Hardyho román v sobě úchvatně kombinuje romantickou love story s upřímným, otevřeným vylíčením anglického venkova; nejedná se však o nějakou pastorální idylu, jakkoli je kniha prodchnutá nostalgií. Právě naopak, v mnoha ohledech jde o zcela moderní příběh s ryze moderní hrdinkou – mladá, nezávislá statkářka Batsheba se už dávno zařadila do kánonu velkých postav světové literatury, podobně jako její tři velice rozdílní nápadníci, oddaný pastýř Gabriel, postarší statkář Boldwood a světácký seržant Troy. Spletitý děj plný zvratů, nádherné popisy jihoanglické krajiny i života na venkově, zajímavě vykreslené postavy a dokonalá práce se čtenářovým očekáváním – to vše dělá z románu Daleko od hlučícího davu vpravdě mistrovské dílo, které nepochybně stojí za přečtení i dnes.

Thomas Hardy napsal kratších povídek několik svazků, z nichž Drobné ironie života jsou poslední a jsou psány v době, kdy vypravovatelské umění Hardyho plně vyzrálo a dosáhlo svého vrcholu (vyšly r. 1894). Jak naznačuje již název, projevuje se v těchto povídkách známá životná ironie, která si s lidmi zahrává a způsobuje, že se často to, co se zdá výhodou a ziskem, to, čeho si kdo přál a po čem toužil, proměňuje v pravý opak, v zklamání a žal. S neobyčejnou plastičností vystupují před námi osoby a scenerie povídek a je obdivuhodno, s jak nepatrnými prostředky dosahuje umění autorovo toho plného účinku. Jako živé pohybují se před námi tyto osoby, bezděčně se vžíváme v jejich city a prožíváme s nimi zvraty jejich osudů, někdy velmi překvapující. Kniha svým obsahem i formou plně zaujme čtenáře a nezklame jeho očekávání.

Citové drama dvou mladých lidí, místního rodáka, který se vrací domů z velkého světa Paříže, a ambiciózní dívky, toužící uniknout ze zastaralého venkova. Moderní překlad v Čechách dosud méně známého románu jednoho z nejvýznamnějších představitelů viktoriánské literatury. Působivý, bolestně tragický milostný příběh patří do skupiny tzv. wessexských románů.

V krasových jeskyních u vesnice West Poley v Sommersetském hrabství byl pramen říčky, který objevili dva chlapci. Zkusili ho zavést jiným směrem a zažili různá dobrodružství v tajemném podzemí i mezi vesničany, závislými svým majetkem na říčním toku. Napínavé vyprávění klasika anglické literatury je oživeno realistickou psychologií a s optimistickým humorem líčí chlapeckou touhu po dobrodružství, spravedlnosti a hrdinství.