Thomas Hardy (2. června, 1840, Upper Bockhampton, hrabství Dorset, Anglie – 11. ledna, 1928) byl anglický spisovatel - romanopisec, autor povídek a básník. Původním povoláním byl architekt. Jeho díla mají naturalistický charakter. Ve svých dílech, na rozdíl od Charlese Dickense, volí prostředí venkova. V mnoha románech podává kritiku anglické společnosti, která je k nemajetným lidem velmi krutá. Jeho romány jsou smutné a často končí tragicky, postavy podléhají v zápase nejen s přírodními silami, ale i nespravedlivostí společnosti.
Hlavním hrdinou je zemědělský dělník Michael Henchard, který v opilosti prodá neznámému námořníku svoji ženu a dítě a potom se celý svůj život marně namáhá napravit tento hrozný čin. Díky své přičinlivosti, bystrosti a energii se domůže vynikajícího postavení, ale minulost ho pronásleduje dál a donutí ho, aby svedl zápas nejen o postavení a majetek, ale i o přízeň svých blízkých...
A pastoral work telling of the struggle of the Mellstock Quire, a group of country church musicians, against the threat of their replacement by a single organist. It also tells of the love of Fancy Day and Dick Dewy.
Šestnáctiletá Tess je dcerou venkovanů Johna a Joan Durbeyfieldových. Když se její rodiče dozvědí, že jsou spříznění s rodem d'Urbervillů, vyšlou Tess za domnělou příbuznou, aby se u ní přihlásila o finanční pomoc nebo zaměstnání. Citlivá dívka se silnými morálními zásadami však ve světě místo pochopení naráží jen na vypočítavost a pokrytectví. Tragický příběh od anglického spisovatele Thomase Hardyho ve své době vzbudil obrovský rozruch a dnes se řadí mezi nejoblíbenější literární díla z viktoriánské éry.
Typicky hardyovská atmosféra ponurého vřesoviště, precizní miniportréty lidí, jež zde žijí, překrásný jazyk, náznaky a symboly, množství odkazů a lehké ironie při charakterizaci jednotlivých postav, to vše provází tajemný příběh o slavných křtinách na samotě u pastýře Fennela, příběh záhadného uprchlíka, kterého všichni obdivovali pro jeho chladnokrevnost, ale který nebyl nikdy dopaden.
Tento hluboce pravdivý obraz Anglie na konci minulého století, mistrně vyprávěný a patřící dnes k předním dílům světové literatury, znamenal osudový mezník v autorově životě. Hardy, znechucený nespravedlivými útoky veřejnosti, se po vydání tohoto románu navždycky rozloučil s prozaickou literární činností a obrátil se k poezii. A proč se měšťácká společnost tak popudila? Snad proto, že autor tak mistrně vyjádřil na tragickém osudu hrdinů románu veškerou svou hrůzu ze společnosti, jež ve jménu konvencí lhostejně maří lidské životy. Sirotek Juda Fawley už od dětství touží po vzdělání a snaží se ze všech sil překonat překážky a dostat se do svého vysněného ráje – blízkého Oxfordu (v románě nazývaného Christminster) a vystudovat univerzitu. Po létech úporného zápasu však shledává, že brány vědy jsou pro lidi jeho druhu uzavřeny. A tak ok, jenž má všechny předpoklady k tomu, aby zakotvil v univerzitní koleji, musí trvale pracovat jen kolem její budovy. Juda touží po lásce spřízněné bytosti, kterou odmalička tak postrádal – a prožije neradostné zkušenosti se svou sobeckou první ženou. Ani když pozná sestřenici Sue a hluboce se do ní zamiluje, nedojde štěstí. Jejich krásný lidský vztah ubíjejí všední skutečnosti, předsudky a měšťácká morálka.
Román zpodobňuje venkovský svět ve spleti vášní, lásek a konfliktů. Příběh o citovém zrání statkářky Bathsheby Everdenové byl v šedesátých letech 20. století zfilmován.
Thomas Hardy napsal kratších povídek několik svazků, z nichž Drobné ironie života jsou poslední a jsou psány v době, kdy vypravovatelské umění Hardyho plně vyzrálo a dosáhlo svého vrcholu (vyšly r. 1894). Jak naznačuje již název, projevuje se v těchto povídkách známá životná ironie, která si s lidmi zahrává a způsobuje, že se často to, co se zdá výhodou a ziskem, to, čeho si kdo přál a po čem toužil, proměňuje v pravý opak, v zklamání a žal. S neobyčejnou plastičností vystupují před námi osoby a scenerie povídek a je obdivuhodno, s jak nepatrnými prostředky dosahuje umění autorovo toho plného účinku. Jako živé pohybují se před námi tyto osoby, bezděčně se vžíváme v jejich city a prožíváme s nimi zvraty jejich osudů, někdy velmi překvapující. Kniha svým obsahem i formou plně zaujme čtenáře a nezklame jeho očekávání.
Citové drama dvou mladých lidí, místního rodáka, který se vrací domů z velkého světa Paříže, a ambiciózní dívky, toužící uniknout ze zastaralého venkova. Moderní překlad v Čechách dosud méně známého románu jednoho z nejvýznamnějších představitelů viktoriánské literatury. Působivý, bolestně tragický milostný příběh patří do skupiny tzv. wessexských románů.
V krasových jeskyních u vesnice West Poley v Sommersetském hrabství byl pramen říčky, který objevili dva chlapci. Zkusili ho zavést jiným směrem a zažili různá dobrodružství v tajemném podzemí i mezi vesničany, závislými svým majetkem na říčním toku. Napínavé vyprávění klasika anglické literatury je oživeno realistickou psychologií a s optimistickým humorem líčí chlapeckou touhu po dobrodružství, spravedlnosti a hrdinství.
