Sofi Oksanenová se ve svých dílech často zaměřuje na propojení osobních příběhů s historickými událostmi, zejména s pohnutou minulostí Estonska. Její psaní se vyznačuje silným emočním nábojem a pronikavým vhledem do psychologie postav, které se vyrovnávají s traumatem a ztrátou. Prostřednictvím literárního ztvárnění se snaží odhalovat zapomenuté kapitoly historie a zdůrazňovat jejich dopad na současnost. Autorka kombinuje působivé vyprávění s hlubokým porozuměním lidské duši.
The book offers a compelling analysis of Vladimir Putin's war on women, highlighting how sexual violence has been systematically weaponized throughout modern Russian history. It combines journalistic integrity with a feminist call to action, revealing the political motivations behind this strategy and its implications for women's rights and societal power dynamics in Russia. Through this lens, the author critiques the intersection of gender and politics in a regime that seeks to maintain control through oppression.
Mrazivý esej, v němž autorka ukazuje, jak Rusko na Ukrajině opakuje svůj starý návod – ten, který poprvé použila Kateřina Veliká na Krymu v roce 1783, a znovu – ovšem ve větším a krvavějším měřítku – Sovětský svaz za Stalinovy éry. Rusko se nikdy nevyrovnalo se svou imperialistickouminulostí. Místo toho se Kreml soustředil na vytváření nepřátel, které využívá k vytváření základů pro sexuální násilí, jež používá ve válkách, a k dehumanizaci těch, kteří se stali oběťmi porušování lidských práv. Pokrok v oblasti rovnosti žen a mužů v Putinově Rusku upadá. Rusko umlčuje ženy, používá znásilnění jako zbraň a své oběti ponižuje v médiích a vyhrožuje jim dalším sexuálním násilím.
Der russische Angriffskrieg in der Ukraine ist in hohem Maße ein Geschlechterkrieg: Russland setzt sexuelle Gewalt in der Ukraine als Waffe ein, aber Frauenfeindlichkeit ist auch ein Instrument der internen Zentralisierung der Macht in Russland. Und sie ist ein Werkzeug des Imperialismus. Das Grauen, das Familien des Baltikums bereits einmal erleben mussten und das bis heute Wunden in den Familien hinterlassen hat, Deportationen, Besetzungen, Terror, Folter, Nazibeschuldigungen, Vergewaltigungen, wiederholt sich, aber wie nie zuor können Kriegsverbrechen dokumentiert werden, weil Journalistinnen, Richterinnen, Staatsanwältinnen und Anwältinnen beteiligt sind. Die Hoffnung besteht, dass die Straffreiheit Russlands ein Ende haben wird. In diesem sorgfältig recherchierten Essay zeigt sich Sofi Oksanen erneut als absolute Kennerin Russlands, seiner Geschichte und seiner strategischen Frauenfeindlichkeit.
Finská spisovatelka Sofi Oksanen ohromila svět svým třetím románem Očista (2007, č. 2010), který byl rovněž úspěšně zfilmován. Téma silných ženských hrdinek neopouští ani v nejnovějším díle, pojednává o nich však přeci jen trochu jinak. Byznys s dárcovstvím vajíček připomíná „vykořisťování žen jako v nedávném románu Norma. Mladá ukrajinská žena Olenka vypráví, jak se z pouhé dárkyně vajíček vypracovala na koordinátorku firmy, která za tímto účelem vyhledává co nejkvalitnější adeptky a verbuje je podobně jako do modelingové agentury. A pak se něco pokazí – a Olenka musí uprchnout do Finska. Jenže minulost ji dostihne i tam.
Hlavní postavou nového románu Sofi Oksanen je mladá žena Norma Ross, která bydlí v helsinské bohémské čtvrti Kallio. Je osamělá, avšak osamělost je částečně dobrovolná. Jediným blízkým člověkem, a také jediným, kdo znal Normino tajemství, byla její matka Anita. Ta spáchala sebevraždu skokem pod metro… Po pohřbu kontaktuje Normu neznámý muž a přesvědčuje ji, že je i v jejím zájmu si s ním promluvit. Strhující thriller z pera známé finské spisovatelky.
Lebilincselő és kivételesen bátor hangú „nagyregény” Észtország II. világháború alatti és utáni megszállásáról, az ellenállásról, a kollaborációról, a szerelemről és egy tragikus házasságról. A Baltikumban járunk, de a sodró lendületű történet játszódhatna bárhol a keleti tömb országaiban, ahol a történelem tapinthatóbban gázolt bele az emberek életébe, mint a Föld más szegleteiben. A regényben három szereplő életét követhetjük nyomon: Roland – az ideákat kergető, hazája függetlenségéért küzdő szabadságharcos; unokatestvére, Edgar – aki mindent elkövet azért, hogy elrejtse életének sötét oldalát és még sötétebb titkait, s megkaparintson magának legalább egy kis szeletet a hatalomból; és Edgar felesége, Juudit – akit házasságának szégyene és a reménytelen boldogtalanság köt béklyóba. E három ember sorsa örökre egybefonódik, nemcsak a rokoni kapcsolatok okán, hanem az olykor kusza érzelmek, szenvedélyek, s a megannyi rejtély és bűn miatt is. Oksanen a csak az igazán nagy írókat jellemző kivételes tehetség birtokosa. Művében fontos kérdéseket tesz fel, alaposan körüljárja ezeket, s a feldolgozásnál képes végig fenntartani a feszültséget. Nem bicsaklik meg a történetvezetése, a szálak összesodrása tökéletes, és okosan, átgondoltan, egy nyomozó logikájával illeszti össze a történelem és a magánélet töredezett darabkáit, míg végül összeáll a kép. S teszi mindezt úgy, hogy az utolsó lapokra is tartogat meglepetéseket – de a kulcsot már az olvasó illeszti a zárba. A történelmet, a politikát, a magántörténelmet és a fikciót egybeolvasztó, mesterien felépített regény több szálon futó cselekménye több idősíkon játszódik: hol a németek megszállta Észtország adja a hátteret a második világháború éveiben, hol ugyanaz az észt vidék, ám a szovjet megszállás alatt, a’60-as években, az ügynökök és Janus-arcú besúgók szőtte hálók közepette. A Mikor eltűntek a galambok Sofi Oksanen Észtország közelmúltját tárgyaló tetralógiájának harmadik része. A sorozat korábbi kötetei magyarul Sztálin tehenei és Tisztogatás címmel jelentek meg.
Vypravěčkou románu je lesbička – ten typ, co nosí vysoké podpatky a lakuje si nehty na nohou. Piki, její přítelkyně, patří do té druhé kategorie, jejíž příslušnice mají vyholené hlavy, oblékají se do kapsáčů a obouvají do kanad. Piki se o svou dívku stará, jak se sluší a patří: platí jí taxík, kupuje drinky, otevírá dveře a obléká kabát. Nad ránem, když se spolu vrátí z tahu po „homobarech“, jí šeptá do ucha romantická slůvka… Piki je nejvíc cool lesba v celém městě, všichni ji uznávají a všechny po ní touží… Román Sofi Oksanen pojímá hned tři velká témata. Nejenže čtenáři přibližuje strasti mladých lidí, kteří trpí psychickými problémy od deprese k panické poruše, a poodhaluje společnosti uzavřený svět homosexuálů – je to především netradiční milostné drama, které nemá šťastný konec.
Sofi Oksanen již potřetí nemilosrdně sleduje pohnuté osudy své země i malé, lidské osudy svých hrdinů. Co vede člověka k tomu, aby udával své sousedy? Co doopravdy znamená spolupráce se Státní bezpečností? Ne všichni se brodí špínou za peníze… Ne všichni mají na rukou krev kvůli pocitu moci. Někteří z nás to dělali nebo dělají dobrovolně…
Dramatický příběh dvou generací žen nás zavede nejprve do Estonska 40. let minulého století, v druhém plánu do doby krátce po rozpadu sovětského impéria. Aliide Truuová ukryje před mafiánským pasákem dívku Zaru. Dívčina přítomnost v domě vyvolá ve staré ženě palčivé vzpomínky na mučení a znásilnění za předešlé éry. Ani Zara není bez nepříjemných vzpomínek... Doslov: Lenka Fárová
