Sofi Oksanen Pořadí knih

Mrazivý esej, v němž autorka ukazuje, jak Rusko na Ukrajině opakuje svůj starý návod – ten, který poprvé použila Kateřina Veliká na Krymu v roce 1783, a znovu – ovšem ve větším a krvavějším měřítku – Sovětský svaz za Stalinovy éry. Rusko se nikdy nevyrovnalo se svou imperialistickouminulostí. Místo toho se Kreml soustředil na vytváření nepřátel, které využívá k vytváření základů pro sexuální násilí, jež používá ve válkách, a k dehumanizaci těch, kteří se stali oběťmi porušování lidských práv. Pokrok v oblasti rovnosti žen a mužů v Putinově Rusku upadá. Rusko umlčuje ženy, používá znásilnění jako zbraň a své oběti ponižuje v médiích a vyhrožuje jim dalším sexuálním násilím.

Finská spisovatelka Sofi Oksanen ohromila svět svým třetím románem Očista (2007, č. 2010), který byl rovněž úspěšně zfilmován. Téma silných ženských hrdinek neopouští ani v nejnovějším díle, pojednává o nich však přeci jen trochu jinak. Byznys s dárcovstvím vajíček připomíná „vykořisťování žen jako v nedávném románu Norma. Mladá ukrajinská žena Olenka vypráví, jak se z pouhé dárkyně vajíček vypracovala na koordinátorku firmy, která za tímto účelem vyhledává co nejkvalitnější adeptky a verbuje je podobně jako do modelingové agentury. A pak se něco pokazí – a Olenka musí uprchnout do Finska. Jenže minulost ji dostihne i tam.

Hlavní postavou nového románu Sofi Oksanen je mladá žena Norma Ross, která bydlí v helsinské bohémské čtvrti Kallio. Je osamělá, avšak osamělost je částečně dobrovolná. Jediným blízkým člověkem, a také jediným, kdo znal Normino tajemství, byla její matka Anita. Ta spáchala sebevraždu skokem pod metro… Po pohřbu kontaktuje Normu neznámý muž a přesvědčuje ji, že je i v jejím zájmu si s ním promluvit. Strhující thriller z pera známé finské spisovatelky.

Vypravěčkou románu je lesbička – ten typ, co nosí vysoké podpatky a lakuje si nehty na nohou. Piki, její přítelkyně, patří do té druhé kategorie, jejíž příslušnice mají vyholené hlavy, oblékají se do kapsáčů a obouvají do kanad. Piki se o svou dívku stará, jak se sluší a patří: platí jí taxík, kupuje drinky, otevírá dveře a obléká kabát. Nad ránem, když se spolu vrátí z tahu po „homobarech“, jí šeptá do ucha romantická slůvka… Piki je nejvíc cool lesba v celém městě, všichni ji uznávají a všechny po ní touží… Román Sofi Oksanen pojímá hned tři velká témata. Nejenže čtenáři přibližuje strasti mladých lidí, kteří trpí psychickými problémy od deprese k panické poruše, a poodhaluje společnosti uzavřený svět homosexuálů – je to především netradiční milostné drama, které nemá šťastný konec.

Sofi Oksanen již potřetí nemilosrdně sleduje pohnuté osudy své země i malé, lidské osudy svých hrdinů. Co vede člověka k tomu, aby udával své sousedy? Co doopravdy znamená spolupráce se Státní bezpečností? Ne všichni se brodí špínou za peníze… Ne všichni mají na rukou krev kvůli pocitu moci. Někteří z nás to dělali nebo dělají dobrovolně…

Román populární finské spisovatelky Sofi Oksanen (Očista, Odeon 2012) je originálním a nekompromisním pohledem na poruchy příjmu potravy, bulimii i anorexii zároveň, jejichž hranice je často tak nezřetelné… Mladá Anna vlastně trpí oběma chorobami. Dílo je zároveň sondou do duše člověka, který váhá mezi dvěma nemoceni stejně jako mezi svými dvěma identitami. Autorka se ve svém díle zaměřila na dvojí problematiku: jednak na otázku poruchy příjmu potravy, jednak na problém dvojí identity člověka, který svým „já“ patří do diametrálně odlišných světů. U jedince „postiženého“ takovýmto osudem vzbuzuje kombinace skličující pocit vykořeněnosti, nejistoty a strachu, vyvolává závažnou krizi osobnosti. Román Stalinovy krávy je psán ve dvou časoprostorových liniích: hlavní hrdinkou první, retrospektivní linie, je Katarina, která poznává „svého Fina“, vdává se za něj a stěhuje se do Finska; druhou linii příběhu zastupuje Anna – ač stejným dílem Finka jako Estonka, zdá se, že se ve Finsku vždy cítila jako cizinec a za svůj domov považuje právě druhou zemi. Anna otevřeně vypráví o své nemoci a nezaujatě popisuje mechanismy, které působí mezi ní a jejím „Pánem“ – bulimií. Čtenáře šokuje syrovost, s jakou je tento problém předkládán.

Dramatický příběh dvou generací žen nás zavede nejprve do Estonska 40. let minulého století, v druhém plánu do doby krátce po rozpadu sovětského impéria. Aliide Truuová ukryje před mafiánským pasákem dívku Zaru. Dívčina přítomnost v domě vyvolá ve staré ženě palčivé vzpomínky na mučení a znásilnění za předešlé éry. Ani Zara není bez nepříjemných vzpomínek... Doslov: Lenka Fárová