Sofi Oksanen Pořadí knih (chronologicky)

The book offers a compelling analysis of Vladimir Putin's war on women, highlighting how sexual violence has been systematically weaponized throughout modern Russian history. It combines journalistic integrity with a feminist call to action, revealing the political motivations behind this strategy and its implications for women's rights and societal power dynamics in Russia. Through this lens, the author critiques the intersection of gender and politics in a regime that seeks to maintain control through oppression.

Mrazivý esej, v němž autorka ukazuje, jak Rusko na Ukrajině opakuje svůj starý návod – ten, který poprvé použila Kateřina Veliká na Krymu v roce 1783, a znovu – ovšem ve větším a krvavějším měřítku – Sovětský svaz za Stalinovy éry. Rusko se nikdy nevyrovnalo se svou imperialistickouminulostí. Místo toho se Kreml soustředil na vytváření nepřátel, které využívá k vytváření základů pro sexuální násilí, jež používá ve válkách, a k dehumanizaci těch, kteří se stali oběťmi porušování lidských práv. Pokrok v oblasti rovnosti žen a mužů v Putinově Rusku upadá. Rusko umlčuje ženy, používá znásilnění jako zbraň a své oběti ponižuje v médiích a vyhrožuje jim dalším sexuálním násilím.

Der russische Angriffskrieg in der Ukraine ist in hohem Maße ein Geschlechterkrieg: Russland setzt sexuelle Gewalt in der Ukraine als Waffe ein, aber Frauenfeindlichkeit ist auch ein Instrument der internen Zentralisierung der Macht in Russland. Und sie ist ein Werkzeug des Imperialismus. Das Grauen, das Familien des Baltikums bereits einmal erleben mussten und das bis heute Wunden in den Familien hinterlassen hat, Deportationen, Besetzungen, Terror, Folter, Nazibeschuldigungen, Vergewaltigungen, wiederholt sich, aber wie nie zuor können Kriegsverbrechen dokumentiert werden, weil Journalistinnen, Richterinnen, Staatsanwältinnen und Anwältinnen beteiligt sind. Die Hoffnung besteht, dass die Straffreiheit Russlands ein Ende haben wird. In diesem sorgfältig recherchierten Essay zeigt sich Sofi Oksanen erneut als absolute Kennerin Russlands, seiner Geschichte und seiner strategischen Frauenfeindlichkeit.

Finská spisovatelka Sofi Oksanen ohromila svět svým třetím románem Očista (2007, č. 2010), který byl rovněž úspěšně zfilmován. Téma silných ženských hrdinek neopouští ani v nejnovějším díle, pojednává o nich však přeci jen trochu jinak. Byznys s dárcovstvím vajíček připomíná „vykořisťování žen jako v nedávném románu Norma. Mladá ukrajinská žena Olenka vypráví, jak se z pouhé dárkyně vajíček vypracovala na koordinátorku firmy, která za tímto účelem vyhledává co nejkvalitnější adeptky a verbuje je podobně jako do modelingové agentury. A pak se něco pokazí – a Olenka musí uprchnout do Finska. Jenže minulost ji dostihne i tam.

Hlavní postavou nového románu Sofi Oksanen je mladá žena Norma Ross, která bydlí v helsinské bohémské čtvrti Kallio. Je osamělá, avšak osamělost je částečně dobrovolná. Jediným blízkým člověkem, a také jediným, kdo znal Normino tajemství, byla její matka Anita. Ta spáchala sebevraždu skokem pod metro… Po pohřbu kontaktuje Normu neznámý muž a přesvědčuje ji, že je i v jejím zájmu si s ním promluvit. Strhující thriller z pera známé finské spisovatelky.

Lebilincselő és bátor hangú „nagyregény” Észtország II. világháború alatti és utáni megszállásáról, az ellenállásról, a kollaborációról, a szerelemről és egy tragikus házasságról. A történet a Baltikumban játszódik, de bármely keleti tömbbeli országban is zajlódhatna, ahol a történelem mélyen befolyásolta az emberek életét. Három szereplő életét követhetjük: Roland, a szabadságharcos, Edgar, aki sötét titkokat rejteget, és Juudit, Edgar felesége, akit házasságának szégyene köt béklyóba. Sorsuk örökre összefonódik, nemcsak rokoni kapcsolatok miatt, hanem bonyolult érzelmeik és titkaik révén is. Oksanen kivételes tehetséggel kérdez és válaszol, miközben feszültséget tart fenn. A történetvezetés tökéletes, a szálak okosan összefonódnak, és a történelem, valamint a magánélet darabjait ügyesen illeszti össze. A cselekmény több időszakban zajlik: a német megszállás alatt és a szovjet időszakban, a ’60-as években. A mű a közelmúlt és a fikció határvonalán mozog, meglepetéseket tartogat az utolsó lapokig, ahol az olvasó a kulcsot a zárba illeszti. A tetralógia harmadik része, melynek korábbi kötetei magyarul is megjelentek.

Vypravěčkou románu je lesbička – ten typ, co nosí vysoké podpatky a lakuje si nehty na nohou. Piki, její přítelkyně, patří do té druhé kategorie, jejíž příslušnice mají vyholené hlavy, oblékají se do kapsáčů a obouvají do kanad. Piki se o svou dívku stará, jak se sluší a patří: platí jí taxík, kupuje drinky, otevírá dveře a obléká kabát. Nad ránem, když se spolu vrátí z tahu po „homobarech“, jí šeptá do ucha romantická slůvka… Piki je nejvíc cool lesba v celém městě, všichni ji uznávají a všechny po ní touží… Román Sofi Oksanen pojímá hned tři velká témata. Nejenže čtenáři přibližuje strasti mladých lidí, kteří trpí psychickými problémy od deprese k panické poruše, a poodhaluje společnosti uzavřený svět homosexuálů – je to především netradiční milostné drama, které nemá šťastný konec.

Sofi Oksanen již potřetí nemilosrdně sleduje pohnuté osudy své země i malé, lidské osudy svých hrdinů. Co vede člověka k tomu, aby udával své sousedy? Co doopravdy znamená spolupráce se Státní bezpečností? Ne všichni se brodí špínou za peníze… Ne všichni mají na rukou krev kvůli pocitu moci. Někteří z nás to dělali nebo dělají dobrovolně…

Op een dag treft de oude Aliide Truu een uitgeputte jonge vrouw voor haar huis in Estland. Ze heet Zara en hoewel Aliide haar niet helemaal vertrouwt, laat ze haar binnen en verzorgt haar. Wat Zara niet durft te vertellen is dat ze de kleindochter van Aliides zus Ingel is, die tijdens de Tweede Wereldoorlog naar Vladivostok werd gedeporteerd. In de oorlogsjaren was de jonge Aliide heimelijk verliefd op Hans, de echtgenoot van Ingel. Toen de Sovjet-Unie Estland bezette, moest de nationalistisch gezinde Hans onderduiken en Ingel en haar dochter werden als handlangers van de nationalisten gedeporteerd naar Siberië. Aliide deed niets om haar zus te helpen. Als Zara bijna vijftig jaar later opduikt bij Aliides huis, is ze op de vlucht voor twee vrouwenhandelaren. De gebeurtenissen uit heden en verleden komen samen en nemen een nieuwe wending. De roman <i>Zuivering</i> onstond in 2008 uit een jaar eerder opgevoerd toneelstuk. Het boek werd uit het Fins vertaald door Marja-Leena Hellings en Nan Lenders vertaalde het nawoord uit het Engels.