Vít Penkala Knihy

Mladý australský autor sepsal silný, jímavý a neobyčejně čtivý příběh. Jeho vypravěčem učinil Smrt. Smrt je zdánlivě nezúčastněný divák, s dokonalým odstupem, s osobitou perspektivou; má všechny předpoklady pro to být svědkem a vypravěčem. Ale příběh Liesel Memingerové je tak mimořádný, že i Smrt si musí přiznat zájem o živé lidi, dojetí z jejich utrpení, hořkost a úlevu z konců. I Smrt má srdce. Zusakova kniha se vydává na smutná místa, rozhodně ale není skličující.

Jitka Klett, kreativní žena plná odhodlání a vzrušení z objevování světa nejen vlastní fantazie, vás provede příběhem svého života a kariéry, která překročila hranice České republiky. Kniha je určena všem, kdo chtějí poznat zákulisí módního světa. Netradiční formou přibližuje budování módní značky Jitky Klett i jejích módních salónů a odhaluje skutečnosti, které obvykle zůstávají skryté za oponou z nejkvalitnějších látek. Kdo jsou ženy, které vyhledávají služby módního salónu? Kolik úsilí je třeba, aby si k vám našly cestu nejúspěšnější a nejvlivnější ženy v zemi? Jak obtížné je proniknout na nejprestižnější světová mola a jak náročné je se tam udržet? V knize najdete i odpovědi na otázky spojené s různými módními tématy, jež se prolínají kapitolami o vybraných cestách do zahraničí. Budování módní značky v konkurenci návrhářů a módních značek z celého světa Jitku Klett zavedlo do New Yorku i do Moskvy, do Paříže i Dubaje, a často to byly odvážné výpravy, při nichž se dostávala do nesnadných i přímo nebezpečných situací.

Vánoční dopisy svým dětem psal J. R. R. Tolkien od roku 1920, kdy byly jeho prvorozenému synkovi Johnovi právě tři roky, do roku 1943, kdy bylo jeho nejmladšímu dítěti, dceři Priscille, čtrnáct let. V roli Otce Vánoc jim každoročně sděloval, že dostal jejich dopisy se seznamem vánočních přání, a vyprávěl o událostech na severním pólu; o vánočních přípravách, o svých pomocnících, o vítězných bojích se skřety. Svoje líčení obvykle doprovázel kresbami, do jeho dopisů čas od času zasahoval jeho hlavní pomocník Lední medvěd či tajemník elf Ilbereth. Díky půvabným kresbám, vtipu, i motivům, které připomenou Tolkienovy romány, jsou Dopisy Otce Vánoc víc než jen soukromým dokumentem rodinného života. Poprvé vyšly v omezeném výběru nedlouho po Tolkienově smrti; z této edice vychází i první české vydání z roku 1994 (Dopisy Děda Mráze). Pro vydání v Argu už byla k dispozici nová edice, přinášející faksimile a přepisy víceméně všech dopisů a ilustrací. Toto půvabné dílko se tak poprvé dostává k českým čtenářům v úplnosti.

Nudné a skličující Moldánkovské věže se opět stávají dějištěm záhad, napínavých pátrání a nemilosrdných slovních soubojů. Ožívá dávno zapomenutá minulost, objevují se pověsti, že v Moldánkovských věžích je ukryt poklad. A poklad by přišel vhod leckomu, takže nastává horečné pátrání, při němž dojde na lsti, úskoky a strašlivé výhrůžky. Podaří se Rosolovi a Piškotovi i tentokrát zachránit situaci? Ovládli stroj času, ubránili se útoku vlkodlaka, ale nebude nájezd hordy pirátů příliš velké sousto i na ně? Chris Priestley si v cyklu Moldánkovské věže pohrává s motivy dobrodružné četby, uvolněně a s parodickou nadsázkou, která mu umožňuje vytvářet absurdní a komické zápletky a zvraty.

Kniha amerického spisovatele Jacka Kerouaca. Je to jediná Kerouacova kniha, kde se zabývá vlastním dětstvím spojeným se smrtí jeho osmiletého bratra Gerarda. V době smrti Gerarda byly Kerouacovi čtyři roky. Bratrova smrt měla na pozdější Kerouacovu práci značný vliv.

Praskající oheň v krbu, plíživé kroky křupající ve sněhu a doslova mrazivé tušení hrůzy. Ano, opět jsou tu tolik oblíbené Příšerné příběhy britského autora Chrise Priestleyho, kterého při návštěvě Prahy u příležitosti vydání českých překladů jeho knih město natolik nadchlo, že uvažuje umístit sem děj některého ze svých dalších děl. V sedmi příbězích prodchnutých tajuplnou, strašidelnou atmosférou čeká na čtenáře spousta geniálně nečekaných zvratů a samozřejmě nezbytné, hrůzu nahánějící poučení, že není radno porušovat pravidla ani psané či nepsané zákony a že zlé, zlomyslné chování je po zásluze potrestáno.

Eli Maor se ve své knize věnuje vztahům mezi matematikou a hudbou. Nejednou čtenáři osvětlí řadu překvapivých detailů, když zkoumá, jak lze uplatnit matematický aparát v hudbě i naopak. Věnuje se například matematickému popisu vztahů mezi jednotlivými tóny, systémům ladění a jejich historickému vývoji. Píše o snaze matematiků a fyziků přesně popsat pohyb struny, prostor věnuje i zkoumání vzniku a povahy zvuku a jeho přenosu. Jinou oblastí, kde se projevují matematické zákonitosti, jsou rytmické poměry v hudbě, ale ani u nich paralely mezi matematikou a hudbou nekonči. Autor jakožto znalec matematiky a milovník klasické hudby zná obě oblasti detailně a čtenáře dokáže svým zájmem nakazit; a dělá to s podmanivou lehkostí. Anotace 2: Pythagoras v experimentech s monochordem stanovil zákonitosti mezi délkou struny a hudebními intervaly. Tzv. přirozené ladění bylo postupem času nahrazeno laděním temperovaným. Rozdíl mezi nimi vysvětluje přítomná kniha, a současně ozřejmuje, že tónové poměry jsou dány jednoduchými matematickými zákonitostmi, které se neomezují jen na huddební oblast.

Dobrá bloncka je soubor různorodých Kerouacových textů, který rekapituluje témata, ke kterým se vracel, a to různými formami, beletristicky i žurnalisticky. Nacházíme v něm nepublikované povídky a prozaické fragmenty, publicistické texty o literatuře, o sportu, o jazzu, o beatnické generaci. Argo vydává Kerouacovy texty dlouhodobě a soustavně a spolupracuje s celou řadou předních překladatelů, a většina z nich se objevuje i v nejnovějším kerouacovském svazku. Tato antologie Kerouacových témat se tak stává i jakousi antologií překladatelských přístupů.

Útlou prózu Podzemníci prý Jack Kerouac napsal v benzedrinovém rauši za tři dny a noci. Ať už je to pravda, nebo ne, je nepochybné, že kniha dokonale naplňuje autorovu představu „spontánního psaní“, stylu, který Kerouac dle vlastních slov „sám objevil pro narativní umění; autor v něm klopýtá přes sebe sama, aby odvyprávěl svůj příběh, úplně bez dechu, jako když hospodský vypravěč vrazí do nacpaného lokálu a převypráví, co se zrovna stalo, a jakmile vyprávění dokončí, už nemá právo se k němu vrátit a smazat, co jeho ruka napsala.“ Stejně nepochybné je i to, že tato prostá, smutná, k nezdaru odsouzená love story vypravěče a černé krásky Mardou zasazená do San Franciska na počátku padesátých let 20. století patří k vrcholům autorova díla – mnozí literární kritici a historici ji dokonce označují za vůbec nejlepší Kerouacův text.

101 - výmluv pro chronické opozdilce. Soubor ilustrovaných "výjimečných výmluv pro opětovné opozdilce". Sto a jedna neuvěřitelná událost, jež Stevovi zabránila dorazit včas do práce, vytáčky, které čtenáře pobaví a možná i inspirují. Pakerovy kresby jsou plné absurdního humoru a bizarních popkulturních odkazů.