Mladý australský autor sepsal silný, jímavý a neobyčejně čtivý příběh. Jeho vypravěčem učinil Smrt. Smrt je zdánlivě nezúčastněný divák, s dokonalým odstupem, s osobitou perspektivou; má všechny předpoklady pro to být svědkem a vypravěčem. Ale příběh Liesel Memingerové je tak mimořádný, že i Smrt si musí přiznat zájem o živé lidi, dojetí z jejich utrpení, hořkost a úlevu z konců. I Smrt má srdce. Zusakova kniha se vydává na smutná místa, rozhodně ale není skličující.
Jitka Klett, kreativní žena plná odhodlání a vzrušení z objevování světa nejen vlastní fantazie, vás provede příběhem svého života a kariéry, která překročila hranice České republiky. Kniha je určena všem, kdo chtějí poznat zákulisí módního světa. Netradiční formou přibližuje budování módní značky Jitky Klett i jejích módních salónů a odhaluje skutečnosti, které obvykle zůstávají skryté za oponou z nejkvalitnějších látek. Kdo jsou ženy, které vyhledávají služby módního salónu? Kolik úsilí je třeba, aby si k vám našly cestu nejúspěšnější a nejvlivnější ženy v zemi? Jak obtížné je proniknout na nejprestižnější světová mola a jak náročné je se tam udržet? V knize najdete i odpovědi na otázky spojené s různými módními tématy, jež se prolínají kapitolami o vybraných cestách do zahraničí. Budování módní značky v konkurenci návrhářů a módních značek z celého světa Jitku Klett zavedlo do New Yorku i do Moskvy, do Paříže i Dubaje, a často to byly odvážné výpravy, při nichž se dostávala do nesnadných i přímo nebezpečných situací.
Vánoční dopisy svým dětem psal J. R. R. Tolkien od roku 1920, kdy byly jeho prvorozenému synkovi Johnovi právě tři roky, do roku 1943, kdy bylo jeho nejmladšímu dítěti, dceři Priscille, čtrnáct let. V roli Otce Vánoc jim každoročně sděloval, že dostal jejich dopisy se seznamem vánočních přání, a vyprávěl o událostech na severním pólu; o vánočních přípravách, o svých pomocnících, o vítězných bojích se skřety. Svoje líčení obvykle doprovázel kresbami, do jeho dopisů čas od času zasahoval jeho hlavní pomocník Lední medvěd či tajemník elf Ilbereth. Díky půvabným kresbám, vtipu, i motivům, které připomenou Tolkienovy romány, jsou Dopisy Otce Vánoc víc než jen soukromým dokumentem rodinného života. Poprvé vyšly v omezeném výběru nedlouho po Tolkienově smrti; z této edice vychází i první české vydání z roku 1994 (Dopisy Děda Mráze). Pro vydání v Argu už byla k dispozici nová edice, přinášející faksimile a přepisy víceméně všech dopisů a ilustrací. Toto půvabné dílko se tak poprvé dostává k českým čtenářům v úplnosti.
Nudné a skličující Moldánkovské věže se opět stávají dějištěm záhad, napínavých pátrání a nemilosrdných slovních soubojů. Ožívá dávno zapomenutá minulost, objevují se pověsti, že v Moldánkovských věžích je ukryt poklad. A poklad by přišel vhod leckomu, takže nastává horečné pátrání, při němž dojde na lsti, úskoky a strašlivé výhrůžky. Podaří se Rosolovi a Piškotovi i tentokrát zachránit situaci? Ovládli stroj času, ubránili se útoku vlkodlaka, ale nebude nájezd hordy pirátů příliš velké sousto i na ně? Chris Priestley si v cyklu Moldánkovské věže pohrává s motivy dobrodružné četby, uvolněně a s parodickou nadsázkou, která mu umožňuje vytvářet absurdní a komické zápletky a zvraty.
Kniha amerického spisovatele Jacka Kerouaca. Je to jediná Kerouacova kniha, kde se zabývá vlastním dětstvím spojeným se smrtí jeho osmiletého bratra Gerarda. V době smrti Gerarda byly Kerouacovi čtyři roky. Bratrova smrt měla na pozdější Kerouacovu práci značný vliv.
Praskající oheň v krbu, plíživé kroky křupající ve sněhu a doslova mrazivé tušení hrůzy. Ano, opět jsou tu tolik oblíbené Příšerné příběhy britského autora Chrise Priestleyho, kterého při návštěvě Prahy u příležitosti vydání českých překladů jeho knih město natolik nadchlo, že uvažuje umístit sem děj některého ze svých dalších děl. V sedmi příbězích prodchnutých tajuplnou, strašidelnou atmosférou čeká na čtenáře spousta geniálně nečekaných zvratů a samozřejmě nezbytné, hrůzu nahánějící poučení, že není radno porušovat pravidla ani psané či nepsané zákony a že zlé, zlomyslné chování je po zásluze potrestáno.
Eli Maor se ve své knize věnuje vztahům mezi matematikou a hudbou. Nejednou čtenáři osvětlí řadu překvapivých detailů, když zkoumá, jak lze uplatnit matematický aparát v hudbě i naopak. Věnuje se například matematickému popisu vztahů mezi jednotlivými tóny, systémům ladění a jejich historickému vývoji. Píše o snaze matematiků a fyziků přesně popsat pohyb struny, prostor věnuje i zkoumání vzniku a povahy zvuku a jeho přenosu. Jinou oblastí, kde se projevují matematické zákonitosti, jsou rytmické poměry v hudbě, ale ani u nich paralely mezi matematikou a hudbou nekonči. Autor jakožto znalec matematiky a milovník klasické hudby zná obě oblasti detailně a čtenáře dokáže svým zájmem nakazit; a dělá to s podmanivou lehkostí. Anotace 2: Pythagoras v experimentech s monochordem stanovil zákonitosti mezi délkou struny a hudebními intervaly. Tzv. přirozené ladění bylo postupem času nahrazeno laděním temperovaným. Rozdíl mezi nimi vysvětluje přítomná kniha, a současně ozřejmuje, že tónové poměry jsou dány jednoduchými matematickými zákonitostmi, které se neomezují jen na huddební oblast.
Autor v této kontroverzní knize tvrdí, že demokracie by měla být posuzována podle svých výsledků – a ty nejsou dostatečně dobré. Stejně jako mají obžalovaní právo na spravedlivý proces, mají občané právo na kompetentní vládu. Vinou toho, jak je nastaven systém voleb politického vedení, stávají se demokracie stále častěji vládou neznalých a iracionálně rozhodujících politiků, a příliš často selhávají. Podíl na politické moci většině voličů přináší jen málo užitku. Celá řada sociálněvědních výzkumů ukazuje, že možnost politické účasti paradoxně činí nezanedbatelnou část voličů iracionálnější a zaujatější. Vzhledem k tomuto chmurnému zjištění Brennan tvrdí, že nový systém vlády, který nazývá epistokracie neboli vláda znalých, může být lepším systémem než demokracie a že je možná na čase začít s tímto nápadem experimentovat.
Dobrá bloncka je soubor různorodých Kerouacových textů, který rekapituluje témata, ke kterým se vracel, a to různými formami, beletristicky i žurnalisticky. Nacházíme v něm nepublikované povídky a prozaické fragmenty, publicistické texty o literatuře, o sportu, o jazzu, o beatnické generaci. Argo vydává Kerouacovy texty dlouhodobě a soustavně a spolupracuje s celou řadou předních překladatelů, a většina z nich se objevuje i v nejnovějším kerouacovském svazku. Tato antologie Kerouacových témat se tak stává i jakousi antologií překladatelských přístupů.
Dva temné příběhy osudové lásky na pokraji a dně společnosti. Oba vycházejí z autorových mnohdy bolestných zážitků. V Podzemnících provádí autor čtenáře jazzovými kluby i lacinými podniky San Francisca, kde prožívá krátké milostné dobrodružství s černou dívkou Mardou. Druhá novela se odehrává v Mexiku a vypravěč líčí svůj beznadějný vztah k prostitutce a narkomance, již přezdívá Tristessa.
