Thomas Stearns Eliot Pořadí knih

Rozsáhlý výbor z esejistiky a publicistiky Thomase Stearnse Eliota poskytne reprezentativní průřez jeho kritickými a interpretačními úvahami k evropské literatuře od Vergilia přes Shakespeara až po Dickense, Joyce, Ezru Pounda a Djunu Barnesovou, ale představí jej též jako náboženského myslitele a zahrne texty k politickému dění třicátých a čtyřicátých let. Eliot patřil mezi nejvýznamnější veřejné intelektuály 20. století, předmětem jeho uvažování a tématem jeho publikací zdaleka nebyla jen poezie, ale také role křesťanství ve společnosti, otázky moderní výchovy a státu, vztah filosofie a dobového mínění či triviální kultura. Náš rozsáhlý výbor jednak rozšíří představu o záběru Eliotových literárněkritických analýz, jednak v odpovídajícím rozsahu představí tyto ostatní oblasti jeho uvažování a poskytne též (ve výběru) dokumentární podklady pro ošemetné otázky typu Eliotova antisemitismu, vztahu k Maurrasově Action Française nebo k předválečným totalitním režimům.

Thomas Stearns Eliot, nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1948, je jednou z nejvýznamnějších a nejvlivnějších osobností světové literatury 20. století. Proslul jako rafinovaný básník, dramatik a kritik. Praktická příručka o kočkách se však z celkového obrazu jeho díla výrazně vymyká (dokonce tak, že se o ní mnohé literárněhistorické prameny v přehledech ani nezmiňují). Narušuje totiž dost drasticky jeho celkové důstojně seriózní vyznění, náležíc nesporně k dílkům příležitostným, jednoznačně oddechovým. O životaschopnosti Eliotova kočičího námětu ovšem svědčí samozřejmě muzikál Cats, Eliotovými Kočkami inspirovaný. V historii Broadwaye je to druhý nejdéle uváděný muzikál (po Fantomu opery). Sbírka vychází česky v úplnosti poprvé a je čtvrtým svazkem edice NOS.

Čtyři kvartety jsou básnickou meditací o bytí v čase, mnohoznačnou, rafinovaně vystavěnou kompozicí, která patří k vrcholům světové poezie. Ve čtyřech vzájemně propojených oddílech – Burnt Norton, East Coker, The Dry Salvages a Little Gidding – se v symbolických obrazech a hojných aluzích na východní i západní myšlení splétají duchovní, filozofická a osobní témata; celou básní přitom prostupuje motiv nezachytitelnosti přítomného okamžiku, který je i není a nemá začátek ani konec.

This volume brings together three of T. S. Eliot's powerful collections into one. It includes such classic poems as The Love Song of J. Alfred Prufrock, Portrait of a Lady, Preludes, Gerontion, Sweeney Among the Nightingales, and The Waste Land.

Nový překlad nejvlivnější angloamerické básně dvacátého století, který vychází ke stému výročí jejího prvního vydání. Pustá země je pravděpodobně nejvlivnější básnickou skladbou 20. století, přinejmenším v kontextu anglofonní poezie. T.S. Eliot ve své útlé knize z roku 1922 zcela mimořádným způsobem navazuje na několikatisíciletou tradici světové literatury; v pozoruhodném souladu se svými kritickými postuláty tvoří dílo vycházející z "historického vědomí, jež nutí člověka psát tak, jako by celá evropská literatura počínajíc Homérem, včetně celé literatury jeho vlastní země, existovala simultánně a vytvářela simultánní řád". Onu literární tradici přitom svým modernistickým gestem nekompromisně přebudovává k obrazu svému. Nakladatelská anotace.

Básně T. S. Eliota, včetně kompletních skladeb Pustina (1922) a Čtyři kvartety (1943). Obsahuje i známou báseň Dutí lidé (The Hollow Men, 1925). Výbor z veršů významného anglického básníka, dramatika a literárního kritika amerického původu, nositele Nobelovy ceny, představující podstatnou část autorovy lyriky. Výbor obsahuje básně z původních samostatně vyšlých sbírek (Prufrock a jiná pozorování, 1917; Pustina, 1922; Popeleční středa, 1930; Čtyři kvartety, 1943) i básně zahrnuté v souboru jeho básnického díla (Básně). Verše moderní experimentálni formy (potlačování dějového vysvětlování, vynechávání spojovacích článků, asociace), v nichž autor od nihilistického sarkasmu dochází k náboženské meditaci o životě, smrti, času a věčnosti. Předmluvu napsal Zdeněk Vančura. Z anglického originálu „Collected Poems 1909–1935“ a „Four Quartets“ přeložil a poznámkami opatřil Jiří Valja.