Knihobot

Anita Amirrezvani

    13. listopad 1961

    Anita Amirrezvani se zaměřuje na prozkoumávání hloubek lidské zkušenosti prostřednictvím svých románů. Její literární dílo se vyznačuje plynulým, sugestivním stylem, který čtenáře vtahuje do bohatě vykreslených světů. Prostřednictvím svých příběhů často zkoumá témata identity, kultury a vztahů mezi lidmi. Její psaní je oceňováno pro svou emocionální rezonanci a pronikavý pohled na lidskou povahu.

    Anita Amirrezvani
    Dochter van Isfahan - druk heruitgave
    Equal of the Sun
    Tremors: New Fiction by Iranian American Writers
    Krev květů
    • 2008

      Krev květů

      • 287 stránek
      • 11 hodin čtení
      4,0(570)Ohodnotit

      „Kdysi žila dívka, jež dokázala vyrábět nádherné vlněné koberce provoněné výtažkem z oranžových světlic a granátových jablek." Persie, 17. století. Mladá žena je nucena opustit dosavadní způsob života a přestěhovat se do jiného města. Otcova nečekaná smrt ukončila její vyhlídky na manželství i plány do budoucnosti a odkázala ji a její matku na milosrdenství příbuzných v proslulém městě Isfahán. Strýc je zámožný návrhář koberců pro šáhův dvůr a dívku jeho dílna okamžitě uchvátí. Zajímá ji všechno - barvy, příze i význam tisíců starobylých vzorů - a brzy začne sama vytvářet vlastní návrhy. Je to mužská práce, ale strýc rozpozná její nadání a nadšení a dovolí jí, aby se tím tajně zabývala. Pak ale jeden neblahý unáhlený skutek ohrozí její existenci a dostane ji i matku do ještě svízelnější situace. Je nucena vstoupit do nevhodného manželství s bohatým obchodníkem a ocitá se v postavení, které stěží chápe. Ví jen to, že se musí o sebe postarat sama a riskovat, protože jinak by se stala hračkou ostatních. V tomto barvitém románě ožívá svět středověké Persie, počínaje oslnivou architekturou po rušná tržiště s košíky plnými koření a úchvatnými tyrkysově zlatými koberci. Jde o pozoruhodné dobrodružství ženy, jež se rozhodla pro život založený na síle vlastních rukou, mysli a vůle - navzdory všem překážkám. „Nejdřív byl a potom nebyl. Dřív než Bůh nebyl nikdo…“

      Krev květů