Michal Škrabal Knihy

Lotyšská autorka sepsala příběh svých rodičů, vyhnaných Stalinem na Sibiř. Předstupuje před čtenáře s dojemným osudem svých blízkých, které byly proťaty mocí, násilím, arogancí, nekulturností, neúctou k právu a spravedlnosti.

O mezigeneračních vztazích s láskou a humorem. Když se Káti ptali, čím by chtěla být, pokaždé rozhodně a bez váhání říkala: „Já bych chtěla být dědečkem. “ Dospělí, jak už to mívají ve zvyku, se nad tím shovívavě usmívali, jenže Káťa to myslela vážně. A víte proč? Protože kdyby byla dědečkem, byli by s dědou nejlepší kamarádi a mohli by spolu dědečkovat. Pokud nevíte, co přesně takové dědečkování obnáší, zeptejte se Káti, ta v tom má jasno. A pokud náhodou něco neví, třeba jak předčasně zešedivět, tak si to prostě vygůglí. Dědečkové bývají vousatí, bělovlasí, plešatí, kulatí, vysocí, maličcí… Ať už nosí motýlka, či tričko Led Zeppelin, pořád je na nich nejlepší jedna věc — to, že jsou. A právě o tom je tahle obrázková knížka. Jednoduchý příběh se silným poselstvím, které vás chytí za srdce. A hřejivý pocit v něm zůstane ještě dlouho po přečtení.

Často slýcháte nářky nad úpadkem češtiny? Opak je pravdou. Čeština vzkvétá a obohacuje se jak domácími, tak přejatými prvky. Důkazem je on-line slovník Čeština 2.0, do kterého už deset let přidávají uživatelé originální česká slova. Tento projekt se stal hřištěm pro jazykové nadšence, kteří zajišťují, že novotvary a další slova nezapadnou, ale zůstanou jako svědci doby. Z tisíců on-line hesel se do knihy vešlo přes 3000 výrazů, které s jazykovou kreativitou popisují vše od politiky po každodenní život. Slovník hacknuté češtiny obohatí vaši slovní zásobu. Zjistíte, kdo je krachonoš, vadína, surikata, řvoused nebo kontokorentiér, co obnáší mít čvančary, memopauzu, chcavenku či kurvítko, a co znamená jet haldy, milošekunda, nánotechnologie, alzaheimer nebo benevtip. Kromě slovníkového „best of“ kniha obsahuje povídání zakladatele slovníku Martina Kavky s devíti osobnostmi, pro něž je čeština pracovním nástrojem. O tom, jak si s jazykem hrají a jaké v nich vzbuzuje emoce, vyprávějí blogerka Michelle Losekoot, lektor René Nekuda, herec Jan Zadražil, básník Petr Kukal, překladatelka Anežka Charvátová, sloganistka Lenka Papřoková, komik Pavel Tomeš, lingvistka Michaela Lišková a jazykozpytec Jiří Marvan.

Dvacátý pátý svazek řady Studie z korpusové lingvistiky je věnován spoluzakladateli Českého národního korpusu, prof. PhDr. Karlu Kučerovi, CSc., který v roce 2017 oslaví své významné životní jubileum (narozen 3. dubna 1947 v Chlumčanech u Loun). Vystudoval češtinu a angličtinu na FF UK, dlouhodobě působil v Ústavu českého jazyka a teorie komunikace a od 90. let také v Ústavu Českého národního korpusu, kde setrvává dodnes. Během své mnohaleté pedagogické a vědecké činnosti se stal ve svém oboru doma i ve světě uznávanou kapacitou. Je autorem řady odborných knižních i časopiseckých publikací a odborných recenzí, editorem historických spisů. Vědeckou pozornost věnuje mnoha jazykovým aspektům. V současnosti je to zejména otázka diachronního korpusového zpracování češtiny, v dobách dřívějších úspěšně propojoval svůj zájem o studium starších fází češtiny se zkoumáním jazyka menšin žijících v zahraničí (zejména těch českých v USA). Předkládaný sborník v sobě zahrnuje jak odborné příspěvky zabývající se jazykem a jeho zpracováním z různých úhlů pohledu, tak texty vzpomínkové a humorně laděné. V jejich syntéze se plně zrcadlí osobnost prof. Karla Kučery, na jehož „Li?ku a čbán“ vzpomíná nejeden student pražské bohemistiky.