Niall Ferguson Pořadí knih (chronologicky)

Katastrofy jsou ze své podstaty těžko předvídatelné. Neexistuje žádný historický cyklus, který by nám pomohl předvídat příští pandemie, zemětřesení, požáry, finanční krize nebo války. Když však katastrofa udeří, měli bychom být připraveni lépe než Římané, když vybuchl Vesuv,nebo středověcí Italové, když udeřila černá smrt. Koneckonců máme na své straně vědu. Přesto byla v roce 2020 reakce mnoha vyspělých zemí na nový virus z Číny špatně zvládnutá. Proč? Proč se jen několik asijských zemí poučilo ze SARS a MERS? Autor tvrdí, že pandemie odhalila hlubší patologie – patologie, které byly patrné již v našich reakcích na dřívější katastrofy. Kniha čerpá z mnoha oborů, včetně ekonomie, kliodynamiky a vědy o sítích, a nabízí nejen historii, ale i obecnou teorii katastrof a ukazuje, proč se naše stále byrokratičtější a složitější systémy s nimi vyrovnávají čím dál hůře.

THE FOLLOW UP TO THE INTERNATIONAL BESTSELLER THE AGE OF AI In his final book, the late Henry Kissinger joins forces with two leading technologists to mount a profound exploration of the epochal challenges and opportunities presented by the revolution in Artificial Intelligence. As it absorbs data, gains agency, and intermediates between humans and reality, AI (Artificial Intelligence) will help us to address enormous crises, from climate change to geopolitical conflicts to income inequality. It might well solve some of the greatest mysteries of our universe and elevate the human spirit to unimaginable heights. But it will also pose challenges on a scale and of an intensity that we have never seen - usurping our power of independent judgment and action, testing our relationship with the divine, and perhaps even spurring a new phase in human evolution. The last book of elder statesman Henry Kissinger, written with technologists Craig Mundie and Eric Schmidt, Genesis charts a course between blind faith and unjustified fear as it outlines an effective strategy for navigating the age of AI.

Disasters are inherently unpredictable, and pandemics, like earthquakes and financial crises, do not follow historical patterns that could help us anticipate them. When disaster strikes, we should be better prepared than past societies, armed with scientific knowledge. However, many developed countries mishandled their responses to a new pathogen from China. While poor leadership, particularly among populist rulers, is often blamed, the COVID-19 crisis revealed deeper issues within the administrative state and economic elites, who had become shortsighted over time. The questions arise: why were warnings from experts ignored for so long, and why did only some nations learn from past outbreaks like SARS and MERS? The reliance on 'the science' often proved to be misguided. Drawing from history, economics, and network science, this work serves as a global analysis of the pandemic year. Niall Ferguson examines the underlying pathologies that have plagued societies, from imperial arrogance to bureaucratic inefficiency and online divisions. The COVID-19 pandemic highlighted a critical failure for many countries, emphasizing the need to learn from history to prevent a decline that could become irreversible.

Introduction -- The meaning of death -- Cycles and tragedies -- Gray rhinos, black swans, and dragon kings -- Networld -- The science delusion -- The psychology of political incompetence -- From the boogie woogie flu to Ebola in town -- The fractal geometry of disaster -- The plagues -- The economic consequences of the plague -- The three-body problem -- Future shocks.

Seit dem Ende des Zweiten Weltkriegs prägte eine zunehmend freiheitliche Weltordnung das politische Geschehen und ermöglichte eine Ära wachsenden globalen Wohlstands und abnehmender internationaler Konflikte. Zum ersten Mal seit dieser letzten Kriegsgeneration erschüttert uns eine neue globale Realität, die nicht mehr durch feste Grenzen, klare nationale Interessen und gesicherte Handelspolitik definiert ist. Der renommierte Geschichtsprofessor Niall Ferguson und der einflussreiche Politikberater Fareed Zakaria loten aus, wer die eigentlichen Nutznießer der Globalisierung sind und zeichnen zwei grundverschiedene Szenarien – eine aufschlussreiche und zukunftsweisende Debatte.

Be it resolved, the liberal international order is over... Since the end of World War II, global affairs have been shaped by three broad trends: the increasing free movement of people and goods, international rules setting, and a broad appreciation of the mutual benefits of a more interconnected, interdependent world. Together these factors defined the liberal international order and sustained an era of rising global prosperity and declining international conflict. But is this order now being supplanted by a new global reality; one defined by the assertion of national borders, national interests and protectionist trade polices? More fundamentally, is liberal internationalism a historical aberration; the product of a unique set of forces that are now in retreat? Or, can it survive these challenges and remain the defining rules-based system of the future? The twentieth semi-annual Munk Debate, held on April 28th, 2017, pits prominent historian Niall Ferguson against CNN's Fareed Zakaria to debate the future of liberal internationalism.

Podtitul: Mocenské sítě od svobodných zednářů po Facebook. Niall Ferguson je uznávaný historik, autor čtrnácti knih, z nichž zná český čtenář tituly Vzestup peněz či Velký rozklad. V nové práci analyzuje podoby mocenského vlivu. Jednu – vertikální, hierarchickou – charakterizuje metafora věže; druhou, horizontální, založenou na síti vztahů, zase obraz náměstí. Autor zkoumá jejich historický vývoj i koexistenci. V historických knihách je patrnější ona vertikální struktura, na jejímž vrcholu stáli králové a papežové, ale to neznamená, že by horizontální sítě společenských vztahů byly záležitostí moderní doby, ve které jako by komunikace po Facebooku hrála větší roli než politické uspořádání. Ferguson ukazuje podobu společenských sítí v minulých dobách a v jejich rozvoji a úpadku nachází varovné signály pro sítě novodobé, protože sítě byly vždy náchylné k uzavírání, přenášení negativních signálů či výpadkům.

No American statesman has been as revered and as reviled as Henry Kissinger. Hailed by some as the 'indispensable man', whose advice has been sought by every president from Kennedy to Obama, Kissinger has also attracted immense hostility from critics who have cast him as an amoral Machiavellian - the ultimate cold-blooded 'realist'. Niall Ferguson has created an extraordinary panorama of Kissinger's world, and a paradigm-shifting reappraisal of the man. Only through knowledge of Kissinger's early life can we understand his debt to the philosophy of idealism. And only by tracing his rise, fall and revival as an adviser to John F. Kennedy, Nelson Rockefeller and, finally, Richard Nixon can we appreciate the magnitude of his contribution to the theory of diplomacy, grand strategy and nuclear deterrence

In the sweep of human history, the European Union stands out as one of humankind's most ambitious endeavors. It encompasses half a billion people, twenty-seven member states, twenty-three languages, and an economy valued at over $15 trillion. Modern Europe's stunning achievements aside, its sovereign debt crisis has shaken the world's largest political and economic union to its core. Can the federal institutions and shared values of Europeans meet the challenges of debt crisis that are as much political as economic? Or, are Europe's current woes indicative of a series of deep structural faults that will doom the European Union to breakup and failure? In this edition of the Munk Debates — Canada's premier international debate series — former EU commissioner Lord Peter Mandelson, French-German EU parliament leader of the Greens, Daniel Cohn-Bendit, German Euro skeptic and bestselling author Josef Joffe, and Scottish historian, Niall Ferguson debate one of the most pressing issues of our day: has the great European experiment failed? This electrifying debate featuring some of Europe's most outspoken parliamentary figures and academics is guaranteed to be an unforgettable and riveting verbal sparring match on the question that will determine the future of world's economy.

On June 17, 2011, former U.S. Secretary of State Henry Kissinger and CNN's Fareed Zakaria squared off against leading historian Niall Ferguson and world-renowned Chinese economist David Daokui Li to debate the biggest geopolitical issue of our time: Does the 21st century belong to China?

Podtitul: Západ a zbytek světa. Kniha anglického historika Nialla Fergusona představuje velmi nápaditý pokus o konfrontaci civilizačního střetávání se Západu se „zbytkem světa“ od antiky až po naši současnost. Esejistickou formou, obdobně jako ve velmi úspěšné knize Vzestup peněz, se Ferguson pokouší odpovědět na otázku, proč se západní civilizace stala ve světě v moderní době zcela dominantní, ačkoli k tomu postrádala jakékoli předpoklady a ačkoli z hlediska technických inovací za „zbytkem světa“ v mnohém velmi pokulhávala.

High Financier In this pathbreaking new biography, based on more than 10,000 hitherto unavailable letters and diary entries, bestselling author Ferguson returns to his roots as a financial historian to tell the story of legendary financier Siegmund Warburg. Full description

Kniha nazvaná Vzestup peněz je věnována problematice rozvoje moderního finančního hospodářství, měnového systému a ekonomickým recesím a depresím v 19. a 20. století. Ferguson si v ní klade dvě základní otázky: Jakým způsobem moc peněz změnila mentální chování moderních lidí 19. a 20. století a jak ekonomika ve svém důsledku zvítězila nad politikou klasického 19. věku? Jeho odpovědi, někdy provokativní, ve svém důsledku osvětlují nejen vzestup moci peněz v moderních dějinách, ale také přičiny finanční krize, do níž se svět dostal v roce 2009.

Dějiny věku nenávisti: Dvacáté století, od konfliktů, jež zvěstovaly příchod 1. světové války, po dozvuky války studené, je jednoznačně nejkrvavějším stoletím dějin člověka. Jak vysvětlit ten ohromný rozsah a intenzitu násilí v době, kdy na tom byla většina lidí díky vědeckým a ekonomickým pokrokům lépe než kdykoli předtím? Proč se pokrok zvrhl v genocidu? Ferguson hledá řešení paradoxu věku nenávisti, pátrá po vysvětlení, co se to s naší dobou vlastně stalo.

Britský historik zkoumá politickou roli Spojených států amerických v současném světě a mocenský zrod tohoto světového impéria v 19. a 20. stol. Autor se domnívá, že Spojené státy sice představují dominantní impérium současného světa, avšak jejich imperiální politika je velice neefektivní. Tato velmoc by svoji mocenskou pozici měla nejenom přiznat, ale především by se měla poučit u impéria viktoriánské Británie, jež bylo nejenom výrazně efektivnější, ale světu výrazně prospělo. Spojené státy by se měly stát politickým garantem ekonomické globalizace, převzít z důvodu vlastní bezpečnosti i z čirého altruismu roli liberálního impéria. Dosáhnout tohoto cíle však mohou jedině cestou hlubokých změn v ekonomické struktuře, sociálním uspořádání a politické kultuře. Spojené státy americké by se o své impérium měly začít odpovědněji starat.

One of Penguin's bestselling non-fiction authors, Niall Ferguson has been hailed as the most brilliant historian of his generation for his fresh, provocative and controversial approach to subjects ranging from money to empires. This extract has been specially selected and adapted from Ferguson's bestselling The Pity of War (1998), a radical reassessment of the First World War that exploded many myths surrounding the conflict.

Is America the new world empire? Presidents from Woodrow Wilson to George W Bush may have denied it but, as Niall Ferguson's brilliant and provocative book shows, the US is in many ways the greatest imperial power of all time. What's more, it always has been an empire, expanding westwards throughout the nineteenth century and rising to global dominance in the twentieth. But is today's American colossus really equipped to play Atlas, bearing the weight of the world on its shoulders? The United States, Ferguson reveals, is an empire running on empty, weakened by chronic deficits of money, manpower and political will. When the New Rome falls, he warns, its collapse may well come from within.

Pojednání přibližuje příčiny i samotný průběh 1. světové války a naznačuje její důsledky. Autor zpochybňuje tradiční výklad a vžité představy o válce. Tento globální válečný konflikt hodnotí autor především z hlediska britských mocenských zájmů a cílů. Hlavní podíl na vzniku 1.světové války měla, podle něj, Velká Británie, která podcenila německý potenciál. Z kontinentálního konfliktu se stala válka světová, neboť Velká Británie si počínala velice nekvalifikovaně, což si vyžádalo zásah Spojených států amerických. K válce tak došlo na základě chybných rozhodnutí vedoucích činitelů! Celý tento válečný konflikt se zrodil z osobní pošetilosti, jež měla katastrofální následky!

Cesta k modernímu světu. Obsažná a výpravná publikace líčí historii britské koloniální politiky od 16. do 20. století. Cílem práce britského konzervativního historika bylo ukázat, že z imperiálního dědictví vznikl náš moderní svět - demokracie, volný obchod i globalizace. Podává tedy obraz britské koloniální politiky nejen jako dějin ovládnutí a podrobení dobytých území, ale také jako proces, který zajistil ekonomickou prosperitu a politickou stabilitu kolonií. Publikace je vybavena rozsáhlým obrazovým materiálem a podrobným poznámkovým aparátem.

Symptomy úpadku dnes vidíme všude kolem sebe: zpomalování růstu, drtivé zadlužení, narůstající nerovnost, stárnutí populace, protispolečenské jednání. Co přesně se vlastně pokazilo? Podle Fergusona je problém v tom, že se rozkládají naše instituce – zastupitelská vláda, volný trh, zákony a občanská společnost. Rozpad institucí je příčinou ekonomické stagnace i geopolitického úpadku. Aby se tyto procesy zastavily, bude třeba nebojácných vůdců a radikálních reforem.

Niall Ferguson hat als erster Historiker die verschlüsselte Privatkorrespondenz der Rothschilds im 19. Jahrhundert ausgewertet. Er erweckt ihre Welt mit meisterhafter Geschichtsschreibung zum Leben, einschließlich ihrer Visionen, Pläne, Freundschaften, Feindschaften und Erfolge.

Die erste große historisch-politische Gesamtdeutung nach der Epochenzäsur 1989 beschreibt die künftige Rollenverteilung von Politik und Wirtschaft in der Demokratie. Der freie Markt gilt vielfach als die einzige Möglichkeit, politische und soziale Spannungen abzubauen, Wohlstand für alle zu fördern und demokratische Stabilität zu erreichen. Regiert also tatsächlich das Geld die Welt? Analytisch und scharfsinnig packt Niall Ferguson nach seiner provokanten Studie über den Ersten Weltkrieg erneut ein heißes Eisen an. Vor dem Hintergrund der Geschichte der letzten beiden Jahrhunderte kommt er zu einem überraschenden und provozierenden Urteil: Weder garantiert eine blühende Wirtschaft ein konfliktfreies Zusammenleben noch waren ökonomische Faktoren wirklich entscheidend für den Gang der Ereignisse. Wichtiger denn je ist die Politik, die ihren Einfluss zurückerobern muss, um zukünftige Gefahren für die Demokratie abzuwehren.

The Mythology surrounding the Rothschilds' wealth and power is two centuries old. Now the historical reality, long buried in the bank's archives, is revealed for the first time by Oxford historian and bestselling author Niall Ferguson in this definitive account of a legendary banking dynasty's rise to power.

The First World War killed around eight million men and bled Europe dry. Was the sacrifice worth it? Was it all really an inevitable cataclysm and were the Germans a genuine threat? Was the war, as is often asserted, greeted with popular enthusiasm? Why did men keep on fighting when conditions were so wretched? This title deals with questions.

Ferguson reexamines the war, especially Britain's role, and takes issue with some long held beliefs

Historické alternativy Historické hypotézy - jak by se dějiny vyvíjely, kdyby určité historické události dopadly jinak než ve skutečnosti. Na publikaci se podílelo několik autorů, většinou historiků, a celá představuje práci z oblasti "alternativní historie", dnes populárního vědního oboru. Jak sám název napovídá, jedná se o historické hypotézy, vývody. Autoři se zamýšlejí nad tím, kam by se cesta lidstva ubírala, kdyby historické události dopadly jinak, než opravdu dopadly, v duchu "co kdyby". Autoři této knihy domýšlejí např. vývoj Anglie bez Cromwella, vývoj Ameriky bez války za nezávislost či vývoj Ruska bez Gorbačova. Kniha přináší celkem devět historických zamyšlení nad konkrétními událostmi.