Niall Ferguson Pořadí knih (chronologicky)

Katastrofy jsou ze své podstaty těžko předvídatelné. Neexistuje žádný historický cyklus, který by nám pomohl předvídat příští pandemie, zemětřesení, požáry, finanční krize nebo války. Když však katastrofa udeří, měli bychom být připraveni lépe než Římané, když vybuchl Vesuv,nebo středověcí Italové, když udeřila černá smrt. Koneckonců máme na své straně vědu. Přesto byla v roce 2020 reakce mnoha vyspělých zemí na nový virus z Číny špatně zvládnutá. Proč? Proč se jen několik asijských zemí poučilo ze SARS a MERS? Autor tvrdí, že pandemie odhalila hlubší patologie – patologie, které byly patrné již v našich reakcích na dřívější katastrofy. Kniha čerpá z mnoha oborů, včetně ekonomie, kliodynamiky a vědy o sítích, a nabízí nejen historii, ale i obecnou teorii katastrof a ukazuje, proč se naše stále byrokratičtější a složitější systémy s nimi vyrovnávají čím dál hůře.

THE FOLLOW UP TO THE INTERNATIONAL BESTSELLER THE AGE OF AIThree pioneering thinkers offer a powerful guide to our future amid AI's rapid acceleration.Artificial intelligence is advancing at an alarming rate. Our responses to them could transform the nature of truth and our relationship to reality, the exploration of knowledge, the physical evolution of humanity, the conduct of diplomacy and war, and the international system. These are the crucial issues of the coming decades.Future Al will facilitate enormous advances in education, healthcare and basic sciences. They could discover new medicines, or new materials to produce cleaner energy. They could predict the occurrence of earthquakes and design evacuation strategies, or revolutionize the availability of education in every language. Powers we have not yet imagined are set to infuse our daily lives - and come with technical and human risks. Today's technologies function in ways that their inventors did not predict, and that pattern is likely to continue. Their future capabilities, running at inhuman speeds, will require a fundamentally new form of control.Al seems to compress human timescales. Objects in the future are closer than they appear.Genesis is a powerful and intelligent guide to the years of change ahead.

This compelling history examines the unpredictable nature of catastrophes and their consequences. Disasters like pandemics, earthquakes, and wars defy historical patterns, making it challenging to anticipate future crises. Despite advancements in science, responses to a recent pandemic were poorly managed in several developed nations. While it's easy to attribute this to inadequate leadership, the pandemic revealed deeper issues within the administrative state and economic elites, who have become increasingly shortsighted over time. Questions arise about why warnings from experts were ignored and why only some nations learned from past health crises like SARS and MERS. The frequent reliance on "the science" often devolved into misguided thinking. Drawing from history, economics, and network science, this analysis serves as a global reflection on a pandemic year. The author explores the pathologies that have led to significant damage, including imperial hubris, bureaucratic inefficiency, and societal division. The pandemic serves as a critical lesson for nations that must confront these historical failures to avoid a future marked by irreversible decline.

Seit dem Ende des Zweiten Weltkriegs prägte eine zunehmend freiheitliche Weltordnung das politische Geschehen und ermöglichte eine Ära wachsenden globalen Wohlstands und abnehmender internationaler Konflikte. Zum ersten Mal seit dieser letzten Kriegsgeneration erschüttert uns eine neue globale Realität, die nicht mehr durch feste Grenzen, klare nationale Interessen und gesicherte Handelspolitik definiert ist. Der renommierte Geschichtsprofessor Niall Ferguson und der einflussreiche Politikberater Fareed Zakaria loten aus, wer die eigentlichen Nutznießer der Globalisierung sind und zeichnen zwei grundverschiedene Szenarien – eine aufschlussreiche und zukunftsweisende Debatte.

Be it resolved, the liberal international order is over... Since the end of World War II, global affairs have been shaped by three broad trends: the increasing free movement of people and goods, international rules setting, and a broad appreciation of the mutual benefits of a more interconnected, interdependent world. Together these factors defined the liberal international order and sustained an era of rising global prosperity and declining international conflict. But is this order now being supplanted by a new global reality; one defined by the assertion of national borders, national interests and protectionist trade polices? More fundamentally, is liberal internationalism a historical aberration; the product of a unique set of forces that are now in retreat? Or, can it survive these challenges and remain the defining rules-based system of the future? The twentieth semi-annual Munk Debate, held on April 28th, 2017, pits prominent historian Niall Ferguson against CNN's Fareed Zakaria to debate the future of liberal internationalism.

Podtitul: Mocenské sítě od svobodných zednářů po Facebook. Niall Ferguson je uznávaný historik, autor čtrnácti knih, z nichž zná český čtenář tituly Vzestup peněz či Velký rozklad. V nové práci analyzuje podoby mocenského vlivu. Jednu – vertikální, hierarchickou – charakterizuje metafora věže; druhou, horizontální, založenou na síti vztahů, zase obraz náměstí. Autor zkoumá jejich historický vývoj i koexistenci. V historických knihách je patrnější ona vertikální struktura, na jejímž vrcholu stáli králové a papežové, ale to neznamená, že by horizontální sítě společenských vztahů byly záležitostí moderní doby, ve které jako by komunikace po Facebooku hrála větší roli než politické uspořádání. Ferguson ukazuje podobu společenských sítí v minulých dobách a v jejich rozvoji a úpadku nachází varovné signály pro sítě novodobé, protože sítě byly vždy náchylné k uzavírání, přenášení negativních signálů či výpadkům.

No American statesman has been as revered and as reviled as Henry Kissinger. Hailed by some as the 'indispensable man', whose advice has been sought by every president from Kennedy to Obama, Kissinger has also attracted immense hostility from critics who have cast him as an amoral Machiavellian - the ultimate cold-blooded 'realist'. Niall Ferguson has created an extraordinary panorama of Kissinger's world, and a paradigm-shifting reappraisal of the man. Only through knowledge of Kissinger's early life can we understand his debt to the philosophy of idealism. And only by tracing his rise, fall and revival as an adviser to John F. Kennedy, Nelson Rockefeller and, finally, Richard Nixon can we appreciate the magnitude of his contribution to the theory of diplomacy, grand strategy and nuclear deterrence

In the sweep of human history, the European Union stands out as one of humankind's most ambitious endeavors. It encompasses half a billion people, twenty-seven member states, twenty-three languages, and an economy valued at over $15 trillion. Modern Europe's stunning achievements aside, its sovereign debt crisis has shaken the world's largest political and economic union to its core. Can the federal institutions and shared values of Europeans meet the challenges of debt crisis that are as much political as economic? Or, are Europe's current woes indicative of a series of deep structural faults that will doom the European Union to breakup and failure? In this edition of the Munk Debates — Canada's premier international debate series — former EU commissioner Lord Peter Mandelson, French-German EU parliament leader of the Greens, Daniel Cohn-Bendit, German Euro skeptic and bestselling author Josef Joffe, and Scottish historian, Niall Ferguson debate one of the most pressing issues of our day: has the great European experiment failed? This electrifying debate featuring some of Europe's most outspoken parliamentary figures and academics is guaranteed to be an unforgettable and riveting verbal sparring match on the question that will determine the future of world's economy.

Podtitul: Západ a zbytek světa. Kniha anglického historika Nialla Fergusona představuje velmi nápaditý pokus o konfrontaci civilizačního střetávání se Západu se „zbytkem světa“ od antiky až po naši současnost. Esejistickou formou, obdobně jako ve velmi úspěšné knize Vzestup peněz, se Ferguson pokouší odpovědět na otázku, proč se západní civilizace stala ve světě v moderní době zcela dominantní, ačkoli k tomu postrádala jakékoli předpoklady a ačkoli z hlediska technických inovací za „zbytkem světa“ v mnohém velmi pokulhávala.

From the bestselling author of The Ascent of Money and The Square and the Tower "Prodigiously researched but also splendidly written-clear and vivid and precise." --The Wall Street Journal Drawing on more than ten thousand hitherto unavailable letters and diary entries, bestselling author Niall Ferguson tells the story of Siegmund Warburg, a complex man who was as much a psychologist, a politician, and an actor-manager as a banker. An obsessive perfectionist with an aversion to excessive risk, Warburg-and the S. G. Warburg firm-adopted a financial philosophy that was the antithesis of the debt-fueled, algorithm-driven banking of our time. In High Financier, Niall Ferguson recaptures the meticulous business methods and strict ethical code that set Warburg apart from the mere speculators and traders who inhabit today's financial world.

Kniha nazvaná Vzestup peněz je věnována problematice rozvoje moderního finančního hospodářství, měnového systému a ekonomickým recesím a depresím v 19. a 20. století. Ferguson si v ní klade dvě základní otázky: Jakým způsobem moc peněz změnila mentální chování moderních lidí 19. a 20. století a jak ekonomika ve svém důsledku zvítězila nad politikou klasického 19. věku? Jeho odpovědi, někdy provokativní, ve svém důsledku osvětlují nejen vzestup moci peněz v moderních dějinách, ale také přičiny finanční krize, do níž se svět dostal v roce 2009.

Dějiny věku nenávisti: Dvacáté století, od konfliktů, jež zvěstovaly příchod 1. světové války, po dozvuky války studené, je jednoznačně nejkrvavějším stoletím dějin člověka. Jak vysvětlit ten ohromný rozsah a intenzitu násilí v době, kdy na tom byla většina lidí díky vědeckým a ekonomickým pokrokům lépe než kdykoli předtím? Proč se pokrok zvrhl v genocidu? Ferguson hledá řešení paradoxu věku nenávisti, pátrá po vysvětlení, co se to s naší dobou vlastně stalo.

One of Penguin's bestselling non-fiction authors, Niall Ferguson has been hailed as the most brilliant historian of his generation for his fresh, provocative and controversial approach to subjects ranging from money to empires. This extract has been specially selected and adapted from Ferguson's bestselling The Pity of War (1998), a radical reassessment of the First World War that exploded many myths surrounding the conflict.

Britský historik zkoumá politickou roli Spojených států amerických v současném světě a mocenský zrod tohoto světového impéria v 19. a 20. stol. Autor se domnívá, že Spojené státy sice představují dominantní impérium současného světa, avšak jejich imperiální politika je velice neefektivní. Tato velmoc by svoji mocenskou pozici měla nejenom přiznat, ale především by se měla poučit u impéria viktoriánské Británie, jež bylo nejenom výrazně efektivnější, ale světu výrazně prospělo. Spojené státy by se měly stát politickým garantem ekonomické globalizace, převzít z důvodu vlastní bezpečnosti i z čirého altruismu roli liberálního impéria. Dosáhnout tohoto cíle však mohou jedině cestou hlubokých změn v ekonomické struktuře, sociálním uspořádání a politické kultuře. Spojené státy americké by se o své impérium měly začít odpovědněji starat.

Pojednání přibližuje příčiny i samotný průběh 1. světové války a naznačuje její důsledky. Autor zpochybňuje tradiční výklad a vžité představy o válce. Tento globální válečný konflikt hodnotí autor především z hlediska britských mocenských zájmů a cílů. Hlavní podíl na vzniku 1.světové války měla, podle něj, Velká Británie, která podcenila německý potenciál. Z kontinentálního konfliktu se stala válka světová, neboť Velká Británie si počínala velice nekvalifikovaně, což si vyžádalo zásah Spojených států amerických. K válce tak došlo na základě chybných rozhodnutí vedoucích činitelů! Celý tento válečný konflikt se zrodil z osobní pošetilosti, jež měla katastrofální následky!

Ferguson líčí historii Britského impéria od 16. do 21. století. Impérium, které v době svého vrcholu ovládalo čtvrtinu světové populace, čtvrtinu zemského povrchu a téměř všechny oceány, se příznivě podepsalo na vývoji Spojených států a Kanady, Indie, Afriky, Austrálie, Nového Zélandu, východní Asie a Číny. Podle Fergusona impérium neožebračovalo národy, které se ocitly pod jeho nadvládou, ale naopak zajišťovalo jejich ekonomický blahobyt tím, že díky této nadvládě byly tyto země politicky stabilní. Idea svobody odlišovala impérium v minulosti od jeho evropských soupeřů, což se mj. projevilo během boje proti nevolnictví. Autor rovněž vyzdvihuje funkční efektivitu impéria. Například v Indii 900 civilních úředníků a 70 tisíc vojáků vládlo 250 milionům Indů. Kniha pro českého čtenáře představuje nejen možnost seznámit se s dějinami, fungováním a dědictvím Britského impéria, ale zároveň jedinečnou příležitost korigovat obsah takových zažitých pojmů, jako je kolonialismus nebo vykořisťování. Díky této knize můžeme také lépe pochopit odstup, který si Velká Británie vždy udržovala od kontinentu i Evropské unie a který nakonec vyvrcholil brexitem. Publikace je vybavena rozsáhlým obrazovým materiálem, který působivě dokresluje charakter a atmosféru impéria v té které době a zemi.

Symptomy úpadku dnes vidíme všude kolem sebe: zpomalování růstu, drtivé zadlužení, narůstající nerovnost, stárnutí populace, protispolečenské jednání. Co přesně se vlastně pokazilo? Podle Fergusona je problém v tom, že se rozkládají naše instituce – zastupitelská vláda, volný trh, zákony a občanská společnost. Rozpad institucí je příčinou ekonomické stagnace i geopolitického úpadku. Aby se tyto procesy zastavily, bude třeba nebojácných vůdců a radikálních reforem.

Niall Ferguson hat als erster Historiker die verschlüsselte Privatkorrespondenz der Rothschilds im 19. Jahrhundert ausgewertet. Er erweckt ihre Welt mit meisterhafter Geschichtsschreibung zum Leben, einschließlich ihrer Visionen, Pläne, Freundschaften, Feindschaften und Erfolge.

Niall Ferguson liefert die erste große historische Gesamtdeutung nach der Epochenzäsur 1989. Wer über die tiefgreifenden Konsequenzen des Mauerfalls, über die künftigen Rollen von Wirtschaft und Politik im Kapitalismus etwas wissen will, wird künftig auf dieses Werk nicht verzichten können.Nach dem Erfolg von »Der falsche Krieg« packt Niall Ferguson erneut ein heißes Eisen an: Der demokratische Wohlfahrtsstaat ist für die eigentlichen Gefahren der Zukunft nicht gewappnet. Der freie Markt gilt vielen als die letzte und einzige Möglichkeit, gesellschaftliche, politische und wirtschaftliche Spannungen auszugleichen. Unterdessen ist der Politik die Handlungsmacht abhanden gekommen, das Primat der Wirtschaft diktiert das Geschehen.Ein Buch, das alle Sozialstaats-, Globalisierungs und Parteiendebatten der letzten Jahre kleinmütig und nebensächlich erscheinen läßt. Ein hochexplosives Gemisch aus Polemik, historischer Beschreibung, Scharfsinn und souveräner Urteilskraft. Niall Fergusons bahnbrechende Untersuchung erweist das Gegenteil: Die Politik muß den verlorengegangenen Einfluß zurückerobern, um zukünftige Gefahren für die Demokratie abzuwehren.

The Mythology surrounding the Rothschilds' wealth and power is two centuries old. Now the historical reality, long buried in the bank's archives, is revealed for the first time by Oxford historian and bestselling author Niall Ferguson in this definitive account of a legendary banking dynasty's rise to power.

Historické alternativy Historické hypotézy - jak by se dějiny vyvíjely, kdyby určité historické události dopadly jinak než ve skutečnosti. Na publikaci se podílelo několik autorů, většinou historiků, a celá představuje práci z oblasti "alternativní historie", dnes populárního vědního oboru. Jak sám název napovídá, jedná se o historické hypotézy, vývody. Autoři se zamýšlejí nad tím, kam by se cesta lidstva ubírala, kdyby historické události dopadly jinak, než opravdu dopadly, v duchu "co kdyby". Autoři této knihy domýšlejí např. vývoj Anglie bez Cromwella, vývoj Ameriky bez války za nezávislost či vývoj Ruska bez Gorbačova. Kniha přináší celkem devět historických zamyšlení nad konkrétními událostmi.

The First World War killed around eight million men and bled Europe dry. Was the sacrifice worth it? Was it all really an inevitable cataclysm and were the Germans a genuine threat? Was the war, as is often asserted, greeted with popular enthusiasm? Why did men keep on fighting when conditions were so wretched? This title deals with questions.