Druhý díl klasického českého pohádkového souboru, známého celým generacím čtenářů, přináší další dlouhé i krátké pohádkové příběhy a verše z Čech, Evropy i vzdálených světadílů. V knize najdou přiměřené prozaické i veršované texty malí i větší čtenáři, a zavzpomínají si i jejich rodiče.
Volné vyprávění starých čínských pohádek a pověstí o prvním pohádkáři, o nebeském bubnu, dračí princezně, o pasáčkovi a nebeské přadleně, o zvířecí a lidské vděčnosti, o dobrých a zlých lidech. Většina textů je zpracována podle různých evropských překladů, ale i z dosud neznámých čínských originálů. – Zpracováno podle evropských překladů, část. poprvé přeloženo. Obsahuje bibliografii. – Část nákladu brožovaná.
Nové vydání první části skutečně monumentální sbírky pohádek z celého světa, na níž se podíleli básník, překladatel a esejista Jan Vladislav, přední znalec pohádek Vladislav Stanovský a malíř, sochař, grafik, ilustrátor a scénický výtvarník Stanislav Kolíbal, zaujímala přední místo v knihovničkách několika generací českých čtenářů, a nepotřebuje proto nijak představovat. Texty, ilustrace i grafická úprava jsou po téměř šedesáti letech stejně nadčasové jako v době svého vzniku a bezpochyby se stanou knihou provázející na cestě ke kultivovanému čtenářství i děti dnešní uspěchané doby.
Stanislav Kolíbal (*1925) náleží k zásadním osobnostem českého výtvarného umění posledního více než půlstoletí. Tato nestandardně komponovaná publikace obsahuje v jednom „těle“ dvě části. V té první, levé, se nachází rozhovor s umělcem o jeho životě a tvorbě, který vedl publicista a kritik Josef Chuchma; zároveň je tu na fotografiích Kolíbal zachycen při setkáních, během nichž kniha vznikala. V pravé části publikace pak čtenář nalezne obrazovou přílohu s reprodukcemi autorových děl, která je členěna tak, že obsahově komunikuje s jednotlivými kapitolami rozhovoru. Kniha, graficky upravená Kryštofem Doležalem, je vybavena doslovem v zahraničí dlouhodobě působící kurátorky, historičky umění a galeristky Mileny Kalinovské, která jako jediná Češka byla nominována na Turner Prize.
Stanislav Kolíbal (11. 12 1925 v Orlové) je jedna z nejvýraznějších osobností českého poválečného umění. Katalog poprvé zachycuje samy začátky jeho tvorby v rozpětí od jeho studií na Reálném gymnáziu v Ostravě od roku 1943 až po rok 1949, kdy už žil a studoval v Praze V tematických celcích Konec války, Z okna a okolí, Návraty, Deset leptů a Od reality ke geometrii máme možnost zhlédnout jedinečné kresby, akvarely, perokresby, lepty, které reflektují Ostravu , Ostravské doly, haldy uhlí i její temná zákoutí. „Sumou mých zážitků a všech let strávených v Ostravě se stal cyklus kreseb, které jsem nasbíral v roce 1947 v okolí Přívozu, Hrušová a Zárubku. Často šlo o místa zcela opuštěná, s rozpadávajícími se ploty, ničemu už nesloužícími sloupy a vyhozeným harampádím. Vyhledával jsem ještě existující dělnické kolonie, v jejichž zchátralé podobě jsem nalézal svoje zážitky z dětství. Mohlo by se zdát, že jde o nějakou blízkost k programu Skupiny 42, ale právě v porovnání s ní lze spatřit diametrální rozdíly..."Stanislav Kolíbal, 2009 (úryvek z katalogu)
Když na sklonku života Pierre Reverdy (1889–1960) bilancoval svou básnickou tvorbu, napsal: „Myslím, že nejsem ani básník, ani spisovatel, ani umělec. Ale člověk, který nenašel jiný způsob, jak zůstat ve styku s životem, jak se udržet nad hladinou. Psal jsem, jako se chytáme záchranného pásu.“ Reverdyho eseje a poznámky o umění mají dvojí kvalitu – soudu velmi vzdělaného intelektuála a citlivosti básníka. Ve dvacátých letech dochází u Reverdyho k osobní krizi, pálí rukopisy a opouští Paříž. Rozhodne se pro samotu v Solesmes v blízkosti kláštera s proslulou školou gregoriánského chorálu. Zde po celý zbytek života zaznamenává své postřehy a úvahy, shromážděné postupně do tří knih Žíněná rukavice (1926), Můj palubní deník (1948), Páté přes deváté (1956). Výběr některých zápisků vyšel ve výboru Jiřího Pelána Palubník deník (1989). Přihlédli jsme k tomu a zaměřili se hlavně na nepřeložené části, věnované zvláště výtvarnému umění a principu tvorby, stejně jako na některé eseje vydané časopisecky.
Průřez tvorbou známého básníka. Krajiny, Meditace a písně, Lyrické balady, Reliéfy a panorámata
Joyceovi Dubliňané patří k vrcholným dílům moderní prózy. V patnácti povídkách „jen“ minimalisticky popisuje a analyzuje své bližní, příslušníky dublinské střední třídy z počátku 20. století. Autor se znamenitě vyrovnal s nelehkým úkolem: napsat působivou povídku, v níž se toho vlastně moc neděje. Podařilo se mu to díky zobrazení „epifanie“, okamžiku prohlédnutí, v němž jeho postavy znenadání nazřou pravdu o svém životě. Bilingvní, anglicko-české vydání díla klasika světové literatury určené pro středně pokročilé zájemce o angličtinu.
Románová historie ruské buržoazie, v které autor na třech generacích rodiny Artamonovových popisuje její bouřlivý zrod, období rozmachu a úpadku. První z generace, zpupný a bezohledný muž, staví na zapadlé vesnici továrnu a likviduje patriarchální způsob života. Jeho synové se stávají otroky otcova podniku, v němž se už projevují nové společenské síly. Rozvrat nastává i v rodinném a osobním životě rodiny, v jejích mravních principech. Ve třetím pokolení rozklad vrcholí a životaschopnost rodu zaniká.
Česko-anglický katalog k výstavě konané 17. června – 2. září 2017 v Galerii Miroslava Kubíka v Litomyšli, jež představila díla Stanislava Kolíbala, Vlasty Prachatické a Markéty Prachatické. Textem doplnili Mel Gooding, Zdeněk Freisleben a Stanislav Kolíbal.
