Druhý díl klasického českého pohádkového souboru, známého celým generacím čtenářů, přináší další dlouhé i krátké pohádkové příběhy a verše z Čech, Evropy i vzdálených světadílů. V knize najdou přiměřené prozaické i veršované texty malí i větší čtenáři, a zavzpomínají si i jejich rodiče.
Čínské pohádky vycházející z tradic, legend a lidového vyprávění. Kniha je určena dětem od 9 let. Z převyprávěných pohádek o vílách, dracích, zvířatech, zázračných obrazech a dalších pohádkových bytostech, na vás dýchne atmosféra dalekých krajů. Příběhy jsou doprovázeny půvabnými ilustracemi Zdeňky Krejčové.
Stanislav Kolíbal (*1925) náleží k zásadním osobnostem českého výtvarného umění posledního více než půlstoletí. Tato nestandardně komponovaná publikace obsahuje v jednom „těle“ dvě části. V té první, levé, se nachází rozhovor s umělcem o jeho životě a tvorbě, který vedl publicista a kritik Josef Chuchma; zároveň je tu na fotografiích Kolíbal zachycen při setkáních, během nichž kniha vznikala. V pravé části publikace pak čtenář nalezne obrazovou přílohu s reprodukcemi autorových děl, která je členěna tak, že obsahově komunikuje s jednotlivými kapitolami rozhovoru. Kniha, graficky upravená Kryštofem Doležalem, je vybavena doslovem v zahraničí dlouhodobě působící kurátorky, historičky umění a galeristky Mileny Kalinovské, která jako jediná Češka byla nominována na Turner Prize.
Stanislav Kolíbal (11. 12 1925 v Orlové) je jedna z nejvýraznějších osobností českého poválečného umění. Katalog poprvé zachycuje samy začátky jeho tvorby v rozpětí od jeho studií na Reálném gymnáziu v Ostravě od roku 1943 až po rok 1949, kdy už žil a studoval v Praze V tematických celcích Konec války, Z okna a okolí, Návraty, Deset leptů a Od reality ke geometrii máme možnost zhlédnout jedinečné kresby, akvarely, perokresby, lepty, které reflektují Ostravu , Ostravské doly, haldy uhlí i její temná zákoutí. „Sumou mých zážitků a všech let strávených v Ostravě se stal cyklus kreseb, které jsem nasbíral v roce 1947 v okolí Přívozu, Hrušová a Zárubku. Často šlo o místa zcela opuštěná, s rozpadávajícími se ploty, ničemu už nesloužícími sloupy a vyhozeným harampádím. Vyhledával jsem ještě existující dělnické kolonie, v jejichž zchátralé podobě jsem nalézal svoje zážitky z dětství. Mohlo by se zdát, že jde o nějakou blízkost k programu Skupiny 42, ale právě v porovnání s ní lze spatřit diametrální rozdíly..."Stanislav Kolíbal, 2009 (úryvek z katalogu)
Když na sklonku života Pierre Reverdy (1889–1960) bilancoval svou básnickou tvorbu, napsal: „Myslím, že nejsem ani básník, ani spisovatel, ani umělec. Ale člověk, který nenašel jiný způsob, jak zůstat ve styku s životem, jak se udržet nad hladinou. Psal jsem, jako se chytáme záchranného pásu.“ Reverdyho eseje a poznámky o umění mají dvojí kvalitu – soudu velmi vzdělaného intelektuála a citlivosti básníka. Ve dvacátých letech dochází u Reverdyho k osobní krizi, pálí rukopisy a opouští Paříž. Rozhodne se pro samotu v Solesmes v blízkosti kláštera s proslulou školou gregoriánského chorálu. Zde po celý zbytek života zaznamenává své postřehy a úvahy, shromážděné postupně do tří knih Žíněná rukavice (1926), Můj palubní deník (1948), Páté přes deváté (1956). Výběr některých zápisků vyšel ve výboru Jiřího Pelána Palubník deník (1989). Přihlédli jsme k tomu a zaměřili se hlavně na nepřeložené části, věnované zvláště výtvarnému umění a principu tvorby, stejně jako na některé eseje vydané časopisecky.
Průřez tvorbou známého básníka. Krajiny, Meditace a písně, Lyrické balady, Reliéfy a panorámata
Ve sbírce povídek Dubliňané (1914) se Joyce snažil postihnout provinciálnost a ubohost Irska. V autobiografickém románu Portrét umělce v jinošských letech (1916) se nejvýrazněji projevila Joycova estetika. Stejně jako v Odysseovi, který vznikl později, i zde vystupuje postava Štěpána Dedala.
Podnik Artamonových (1925) je generační román jehož děj začíná roku 1863, tj. dva roky po zrušení nevolnictví a končí v roce 1917. Děj zobrazuje tři generace továrnické rodiny Artamonovových. Bývalý mužik Ilja Artamonov přijde do Dremova a založí továrnu, která je úspěšná a po něm ji převezmou jeho synové, kterým je při bolševické revoluci zkolektivizována.
Nové vydání první části skutečně monumentální sbírky pohádek z celého světa, na níž se podíleli básník, překladatel a esejista Jan Vladislav, přední znalec pohádek Vladislav Stanovský a malíř, sochař, grafik, ilustrátor a scénický výtvarník Stanislav Kolíbal, zaujímala přední místo v knihovničkách několika generací českých čtenářů, a nepotřebuje proto nijak představovat. Texty, ilustrace i grafická úprava jsou po téměř šedesáti letech stejně nadčasové jako v době svého vzniku a bezpochyby se stanou knihou provázející na cestě ke kultivovanému čtenářství i děti dnešní uspěchané doby.
Česko-anglický katalog k výstavě konané 17. června – 2. září 2017 v Galerii Miroslava Kubíka v Litomyšli, jež představila díla Stanislava Kolíbala, Vlasty Prachatické a Markéty Prachatické. Textem doplnili Mel Gooding, Zdeněk Freisleben a Stanislav Kolíbal.
