Literární deník (roky 1953–1956) polského spisovatele žijícího v Argentině patří k nejvýznamnějším dílům polské literatury 20. století. Přeložila Helena Stachová. Úvod z italského originálu přeložil Martin Švehlík.
Witold Gombrowicz Knihy
4. srpen 1904 – 24. červenec 1969
Witold Gombrowicz byl polský prozaik a dramatik, jehož dílo vyniká hlubokou psychologickou analýzou a paradoxním, absurdním a antinacionalistickým nádechem. Jeho romány často zkoumají témata nedospělosti, formování identity a ironické kritiky společenských rolí. Gombrowicz si získal uznání až ke konci života, ale dnes je považován za jednu z klíčových postav polské literatury. Jeho jedinečný styl a provokativní pohled na lidskou existenci stále oslovují čtenáře po celém světě.
Literární deník polského spisovatele žijícího v Argentině patří k nejvýznamnějším dílům polské literatury 20. století.
Rozsáhlý rozhovor známého polského spisovatele s Dominiquem de Roux, doplněný bibliografií díla Witolda Gombrowitcze.
S tvorbou Witolda Gombrowicze (1904–1969), polského prozaika, dramatika a esejisty, se čeští čtenáři již měli možnost seznámit, a to jak s jeho stěžejním románem Ferdydurke, tak s proslulým Deníkem, i s dalšími díly. Vzpomínky na Polsko Gombrowicz psal pro polské vysílání rádia Svobodná Evropa. Na pozadí osobních zážitků a zkušeností z dětství a mládí, z dob svých literárních začátků a pronikání do uměleckého světa v nich nadlehčeným tónem načrtává obraz meziválečného Polska se všemi jeho četnými problémy. Texty Witolda Gombrowicze obsažené v tomto svazku jsou přeloženy z polského originálu Wspomnienia polskie. Wedrówki po Argentynie, vydaného v roce 1977. Překlad je pořízen podle vydání z roku 1991 (Res Publica, Varšava). Český překlad zahrnuje texty Huba a tvář, Rozhlasová diskuse, která se neuskutečnila a Vzpomínky na Polsko. Kniha nezahrnuje Wedrówki po Argentynie.
Deník
- 716 stránek
- 26 hodin čtení
Není pochyb o tom, že původně třísvazkový Gombrowiczův Deník patří k vrcholům díla jednoho z nejvýznamnějších polských prozaiků a dramatiků 20. století. Dnes je po celém světě považován za dílo patřící do základního fondu moderní světové literatury. Dílo vznikající v Argentině bylo poprvé vydáno česky v nakladatelství Torst a dnes je již zcela rozebráno. Přítomné druhé české vydání vychází v jednom svazku a je doplněno jmenným rejstříkem.
Komponovaný výbor z kratších textů a rozhovorů Witolda Gombrowicze, který ze souborné edice jeho publicistického díla a příležitostných prací Varia uspořádala překladatelka Helena Stachová, představuje autorovy vyhraněné, po celý život kontinuálně tříbené a v polemikách vášnivě obhajované názory o podstatě a smyslu umělecké tvorby.
Witold Gombrowicz (1904–1969) je nejvýznamnějším polským prozaikem 20. století. Jeho groteskní a parodická próza je nezařaditelná do jakékoliv kategorie. Pokud jde o jeho dramatickou tvorbu, bývá považován za předchůdce absurdního dramatu. Základem svazku povídek Bakakaj (1957) je svazeček Vzpomínky na období dospívání (1928–1933), k nimž později autor přiřadil další čtyři povídky.
Nejslavnější dílo světoznámého spisovatele vychází poprvé česky. V satirické novele autor zpracovává svoji zkušenost spisovatele, který po vypuknutí druhé světové války zůstal v Argentině. Trans-Atlantik začal Gombrowicz psát v roce 1947 v Argentině, kde se ocitl víceméně náhodou: v srpnu 1939 se nalodil na palubu zaoceánského parníku Chrobry, který patřil polské plavební společnosti, aby napsal reportáž z cesty k argentinskému pobřeží. V Buenos Aires zastihla cestující zpráva o vypuknutí druhé světové války a Gombrowicz, který byl tehdy v Polsku již váženým autorem, se rozhodl, že se domů už nevrátí. Trans-Atlantik dopsal 1950 a v vzbudil jím bouřlivé reakce
Za tento román z roku 1965 byl Witold Gombrowicz nominován na Nobelovu cenu za literaturu. Je příkladem autorova mistrovství a snese srovnání třeba s ikonickým Camusovým Cizincem. Jedná se o vyprávění mladíka, který se o prázdninách načerno zabydlí v opuštěném domě a najde v houštinách za oknem oběšeného vrabce. Mrtvolka v něm roznítí představivost a my skrz přerývaný vnitřní monolog poznáváme hrdinovo nitro.
Posedlí jsou raným románem Witolda Gombrowicze, psaným na pokračování před druhou světovou válkou, ale v celku vydaným až po padesáti letech. Žánrově je lze označit za dobrodružný či dokonce „gotický“ román oplývající tradičními prvky jako strašidelný zámek, šílený šlechtic a podobně, určený primárně zájemcům o zábavné čtivo, nicméně lze v něm vysledovat zárodky pozdější autorovy poetiky a velkých témat jeho próz, díky nimž se stal jedním z nejvýznamnějších spisovatelů druhé poloviny 20. století.
