Tento autor, ovlivněný francouzským surrealismem a symbolismem, je známý svou poezií, překlady a eseji. Jeho díla, psaná v němčině, často zkoumají temná témata a osobní tragédii, přičemž reflektují jeho zkušenosti s holocaustem a ztrátou rodiny. Autorův styl je charakterizován hlubokou metaforikou a naléhavým lyrismem, který rezonuje s čtenáři i přes svou náročnost. Jeho texty se staly symbolem literárního odporu a paměti.
Antologie představuje poprvé v ucelené knižní podobě německy psanou poezii z Bukoviny. Tento východoevropský region s hlavním městem Černovicemi se ve dvacátém století stal svědkem řady dramatických dějinných zvratů. Ty stojí za intenzitou básnické tvorby zdejších německy píšících autorů a autorek vesměs židovského původu, z nichž do světové literatury pronikla jména Rose Ausländerové a Paula Celana. Kniha dokumentuje počátky, vzmach i zánik jedinečné kulturní symbiózy, která na tomto území vznikla.
Výbor Černé vločky v překladech a výběru Radka Malého a s výtvarným doprovodem Inge Koskové obsahuje básně Paula Celana ze všech publikovaných i posmrtně uspořádaných sbírek včetně juvenilií. Zařazeny jsou i překlady dvou klíčových Celanových proslovů – poetologických přednášek Řeč v Brémách a Meridián. Po téměř čtyřiceti letech se tak českým čtenářům představuje toto interpretačně náročné, avšak intenzivní básnické dílo v knižní podobě.
Korespondence mezi Ingeborg Bachmannovou a Paulem Celanem začíná v roce 1948, kdy se poprvé setkávají, a vrcholí devět let poté, kdy se znovu setkávají v „čase srdce“. Jejich dialog se potýká s temnou dobou Celanova ochromení, přičemž končí až ve druhé polovině šedesátých let, kdy oba partneři mají před sebou jen pár let života.
V kontextu německy psané lyriky po druhé světové válce se jejich jména často objevují vedle sebe. I když netvořili tradiční životní či autorskou dvojici, hráli v životě i tvorbě jeden pro druhého klíčovou roli. Vyměňují si dopisy, které volají po jiném čtení. Oba jsou přesní a v zoufalství i lásce riskují. Jejich vzájemný vztah je naplněn napětím, střídají se v důvěrnosti a distanci. Celan touží po oporách, zatímco Bachmannová se v každodenní válce snaží bojovat sama. V této korespondenci se odehrává boj o jazyk a vymezení vlastního území. Oba se snaží uniknout frázím, které jsou vlastní jejich zemím, a jejich boj o slova je náročný. Tato fascinující korespondence vyžaduje odstup, aby nezaplnila mysl slepou skvrnou zoufalství.
Poezie obtížně uchopitelného básníka Paula Celana nás přímo uvádí do pradávných, nehmatatelných končin stvoření světa i lidských bytostí, kde si rozhodně nevystačíme s pouhou slovní archeologií. Poezie Paula Celana je cestou, která po jedinci vyžaduje zapojení vlastní intuice, bez předsudků a obecně zavedených představ. Éterická slova, která naplňují pouze vlastním vyprázdněním, nám nenabízejí nic jiného než se nechat volně unášet v jejich proudění a vnímat tento nehmotný stav čiré přítomnosti. Kniha obsahuje veškeré dostupné Kunderovy překlady básní Paula Celana -- tedy celý rukopisný svazek Písek z uren, který je doplněn o dalších přibližně dvacet básní, naopak publikovaných pouze v knize Sněžný part. Ve srovnání s odeonským vydáním Celanovy poezie Sněžný part obsahuje kniha i rukopis navíc přibližně dalších šedesát přeložených básní, které nebyly dosud knižně publikovány. Nakladatelská anotace. Kráceno.
Z díla jednoho z největších básníků 20. století zná český čtenář pouze fragment publikovaný v několika výborech. V tomto svazku je básník poprvé představen dvěma kompletně přeloženými a stěžejními sbírkami Mříž hovorny (1959) a Růže Nikoho (1963). Celanovy verše přeložil a obsáhlým poznámkovým aparátem doprovodil Miloš Tomasco, který se autorem pocházejícím z Bukoviny a předčasně umírajícím v Paříži celoživotně zabývá a je znalcem jeho díla. Knihu mající charakter bibliofilie výtvarně doprovází obrazový esej výtvarné umělkyně Petry T. Růžičkové Celanovy oči (2015).
Sbírka Růže nikoho Paula Celana (1920–1970) vznikla roku 1963 jako jedna z jeho nejdůležitějších. Její dvojjazyčné vydání umožní jak čtenářům, tak literárním badatelům přiblížit se dílu co nejtěsněji. Nový překlad Věry Koubové přináší Celanovu básnickému projevu přesnost a zároveň barevnost, jednoduchost a zároveň závažnost. Díky tomu můžeme Růži nikoho číst tak, jako bychom to v češtině činili poprvé.
Memory Rose into Threshold Speech gathers the first four books of the celebrated poet Paul Celan’s oeuvre, written between 1952 and 1963, which established his reputation as perhaps the greatest major post-World War II German–language poet. Translated by the prize-winning translator Pierre Joris, this bilingual edition follows the 2014 publication of Breathturn into Timestead, Celan’s collected later poetry. Finally, Celan’s readers are able to read his work in full, with a new introduction and expert commentary from Joris. Celan, a Romanian Jew who lived through the Holocaust, displays his sharp ability to pinpoint totalitarian cultural and political tendencies. The work, however, is not only reflective: there is in Celan a profound need and desire to create a new, inhabitable world and a new language for it. In Memory Rose into Threshold Speech, Celan’s reader witnesses his poems, which start lush with surrealistic imagery and become pared down, with the syntax growing tighter and his trademark neologisms and word-creations increasing. The four volumes in this edition show the flowering of one of the major literary figures of the last century. This volume includes: Sprachgitter, Die Niemandsrose, Mohn und Gedachtnis, and Von schwelle zu Schwelle.
