Neviditelný představuje jednu z nejvýznamnějších knih Jaroslava Havlíčka, předního autora psychologické prózy 30. a 40. let minulého století. Havlíčkova vyprávění se charakteristicky odehrávají v prostředí maloměsta přelomu 19. a 20. století a sledují psychologii rodinných a partnerských vztahů na pozadí proměny místní, mnohdy zpráchnivělé morálky. Na cestě za štěstím hlavního hrdiny Petra zamíchá kartami postava Neviditelného. Jak velký podíl na neštěstí má však jeho touha po moci a bohatství?
Celý název knihy: Od Oidipa k Francouzově milence. Světová literatura ve filmu. Interpretace z let 1982-1998. Dlouhodobý zájem autorky o vztah literatury a filmového umění přivedl na svět několik studií na toto téma. Jedná se o soubor 15 statí, v nichž rozebírá konkrétní ztvárnění literárních předloh do filmové podoby. Studie jsou řazeny chronologicky od antických děl, přes středověkou literaturu až k literatuře novodobé, jež je dominantou autorčina zájmu. Mezi jinými se seznámíme s filmovým dílem P. P. Pasoliniho, interpretací Zolova Germinalu či Gončarovova Oblomova a velmi zajímavým srovnáním tří adaptací Nebezpečných známostí.
Již čtvrté, sličně vypravené vydání sbírky básní autora románů Červená země a Bílý smích. Jeho mužné a hluboce lidské verše byly hned při prvním vyjití r. 1930 velmi uznale přivítány jak kritiky, tak básníky. J. Hora ji charakterizoval jako "knihu zralého básnictví, svěží obraznosti a velkého slovního kouzla". Dovětek napsali F. X. Šalda, Josef Hora a František Hrubín.
V souboru studií Literatura ve filmu se autorka věnuje srovnání sedmi filmů z let 1966–1984 s jejich literárními předobrazy (díla Ivana Sergejeviče Turgeněva, Johna Fowlese, Ivana Alexandroviče Gončarova, Jaroslawa Iwaszkiewicze, Edwarda Morgana Forstera, Sofokla a Františka Hrubína). Důraz přitom klade na významovou nerozpojitelnost literárního východiska a nově vzniklého audiovizuálního tvaru a na analýzu tvůrčího rozměru střetu literatury s odlišným znakovým systémem a odlišnými výrazovými prostředky.
V tomto svazku Česká knižnice nabízí dva už dávno klasické povídkové soubory Jana Nerudy (1834–1891). Jestliže v raných Arabeskách (1864) jsou v popředí psychologické a sociální portréty postav vyděděnců, jimiž maloměstská společnost opovrhuje, zobrazených s pochopením a soucitem, v pozdějších Povídkách malostranských (1878) se střídají polohy komické, idylické a tragické a autor ke čtenáři promlouvá jako zapisovatel a ironický nebo satirický komentátor osudů obyvatel této pražské čtvrti, proslavené také díky jeho přesvědčivému vypravěčskému mistrovství. Nerudovy povídky patří po právu k nejčtenějším a nejvydávanějším dílům české literatury vůbec. Přítomná edice vychází tentokrát z prvního vydání obou knih. Svazek textologicky připravil Václav Vaněk, autorkou literárněhistorického komentáře je Marie Mravcová.
Publikace obsahuje čtyři studie věnované poslednímu filmovému dílu Stanleyho Kubricka a adaptačním vazbám k neméně významné předloze tohoto filmu – Schnitzlerově Snové novele (Traumnovelle). Je určena jak vášnivým kinofilům, tak těm, kdo se tak či onak hlouběji zajímají o filmovou adaptaci jako transformaci a průnik fikčních světů, ale i širší veřejnosti se zájmem o tvorbu Stanleyho Kubricka. Knihu tvoří studie dvou doktorandů FAMU Jakuba Felcmana (Vznik filmu Eyes Wide Shut; Dialog, monolog a postava) a Viléma Hakla (Schnitzlerova Vídeň, jaro, sen a znovuzrození – Kubrickův New York, zima, noční můra a smrt) a pedagožky dějin světové literatury na FAMU Marie Mravcové (Předloha Eyes Wide Shut: „Schnitzlerova Snová novela“). Studie se zabývají posledním dílem režiséra Stanleyho Kubricka, jehož tvorba u nás doposud nebyla dostatečně kriticky prozkoumána, a odhaluje nejen okolnosti vzniku filmu Eyes Wide Shut (v české distribuci uvedeného pod názvem Spalující touha). Autoři studií analyzují také stavbu scénáře, hlavní postavy, jejich vzájemné vztahy, dialogy i motivační pozadí, zabývají se literární předlohou, z níž režisér volně vycházel (Snová novela rakouského spisovatele Arthura Schnitzlera).
