Michael Hofmann Knihy

The first poem in Gottfried Benn's first book, Morgue (1912) - written in an hour, published in a week, and notorious ever after, or so the poet claimed - with its scandalous closing image of an aster sewn into a corpse by a playful medical student, set him on his celebrated path.

Exploring the relationship between a reader and literature, the essays in this collection provide sharp insights to help readers appreciate and reconsider various writers. Michael Hofmann, known for his critical acumen, offers guidance on what to read and how to engage with texts, all while sharing his personal journey and affection for books. Through his reflections, readers are invited to deepen their understanding of contemporary literature and the joy it can bring.

Manželé středního věku se ve válečném Berlíně odvážně pustili do beznadějného odboje proti nacistům a v roce 1943 byli popraveni. Hans Fallada se o jejich osudu dozvěděl po válce ze spisu gestapa a na základě skutečných událostí napsal na podzim roku 1946 za necelé čtyři týdny svůj poslední román. Vytvořil tak jedinečné panorama života „obyčejných“ lidí z Berlína v období nacismu. Dojímavé zobrazení odboje prostých lidí se stalo víc jak šedesát let po svém vzniku bestsellerem v mezinárodním měřítku. V tomto vydání vychází román poprvé v nezkráceném originálním znění. Kniha vyšla už v roce 1954 pod názvem I ve smrti sami.

Tento společenskokritický román, podávající obraz úpadku a pádu rakousko-uherské monarchie, patří k nejvýznamnějším dílům rakouské literatury minulého století. Jeho historický rámec tvoří doba od bitvy u Solferina až po rok 1916, kdy umírá stařičký mocnář František Josef. V osudechtří generací pošlechtěné vojenskobyrokratické rodiny Trottů evokuje autor dobu, kdy hlavní město říše zářilo leskem a vojenskými parádami, při nichž se ozýval břeskný marš. Z lesku se však postupem doby stává pozlátko, nastává doba rozpadu hodnot, zdánlivá idyla je rušena stále silnějšími hlasy pokrokových hnutí ohlašujících budoucnost, která převratně zasáhne starý odumírající svět. Vojenský marš zaznívá stále méně břeskně, až je z něho jen napůl ozvěna, napůl vzpomínka z onoho světa. Román „Pochod Radeckého“ slučuje v sobě velmi zvláštním způsobem prvky zdánlivě nesourodé, jako je nostalgie a ironický odstup, melancholie a humor, láska a kritika. Je silným čtenářským zážitkem, jako trvalý umělecký obraz agónie jedné epochy, kterou historie odsoudila k zániku.

This collection of poems touches on personal and political watersheds and examines various kinds of patrimony. It is characterized by a drastic honesty and rhythmic force.

Ovid's Metamorphoses is one of the great works in classical literature, and a primary source for our knowledge of much of classic mythology, in which the relentless theme of transformation stands as a primary metaphor for the often cataclysmic dynamics of life itself. For this book, British poets Michael Hofmann and James Lasdun have invited more than forty leading English-language poets to create their own idiomatic contemporary versions of some of the most famous and notorious myths from the Metamorphoses. Apollo and Daphne, Pyramus and Thisbe, Proserpina, Marsyas, Medea, Baucis and Philemon, Orpheus and Eurydice--these and many other immortal tales are given fresh and startling life in exciting new versions. The contributors--among them Fleur Adcock, Amy Clampitt, Jorie Graham, Thom Gunn, Seamus Heaney, Ted Hughes, Lawrence Joseph, Kenneth Koch, Michael Longley, Paul Muldoon, Les Murray, Robert Pinsky, Frederick Seidel, Charles Simic, and C. K. Williams--constitute an impressive roster of today's major poets. After Ovid is a powerful re-envisioning of a fundamental work of literature as well as a remarkable affirmation of the current state of poetry in English.

Approaching his sixtieth birthday, the poet explores where he finds himself, geographically and in life, treating with wit and compassion such universal themes as ageing and memory, place, and the difficulty for the individual to exist at all in an ever bigger and more bestial world.

Další vydání slavné Kafkovy existenciální povídky, ve které se hlavní hrdina, odcizený sám sobě a smyslu svého života, proměnil v odporného brouka. Kniha obsahuje také povídkové soubory: Rozjímání, Venkovský lékař, Umělec v hladovění aj.

Po básních a kratších prózách zveřejněných koncem padesátých let vyšel Mráz (Frost, 1963) jako první Bernhardův román a objevují se v něm už témata, která rozvíjel ve svých pozdějších dílech. V románu vypráví student medicíny o šestadvacetidenním pozorování malíře Straucha, který se uchýlil do odlehlé horské vesnice. Strauchův stav znepokojuje jeho bratra chirurga, který studenta tajně na pozorování vyslal. Student naváže záhy kontakt s osamělým malířem, který své okolí vidí a hodnotí s pronikavou nenávistí a jasnozřivým odsudkem šílence. Na společných procházkách zasněženou krajinou Strauch vmetává v dlouhých monolozích strnulému světu do tváře své vlastní ustrnutí… Student je stále hlouběji vtahován do Strauchova šíleného systému, a nakonec se zachrání útěkem. Strauchovo šílenství je však jen forma „zvýšené aktivity“ mozku, způsob, jak se přiblížit pravdě, šílenství jako jasnozřivost.