Michael Hofmann Knihy

The first poem in Gottfried Benn's first book, Morgue (1912) - written in an hour, published in a week, and notorious ever after, or so the poet claimed - with its scandalous closing image of an aster sewn into a corpse by a playful medical student, set him on his celebrated path.

Exploring the relationship between a reader and literature, the essays in this collection provide sharp insights to help readers appreciate and reconsider various writers. Michael Hofmann, known for his critical acumen, offers guidance on what to read and how to engage with texts, all while sharing his personal journey and affection for books. Through his reflections, readers are invited to deepen their understanding of contemporary literature and the joy it can bring.

Červen 1940 v Berlíně. Nacistická propaganda oslavuje vítězství nad Francií, zatímco v bytě manželů Anny a Oty Quangelových v Prenzlauer Berg panuje hluboký zármutek. Jejich syn padl na frontě. Oba manželé dlouho věřili "vůdci" a věrně jej následovali. Nyní však poznávají v jeho slibech lži a podvody. Oba začínají psát pohlednice na znamení odporu, ke kterému chtějí vyburcovat ostatní: "zastavte válečnou mašinerii!" S nasazením života roznášejí pohlednice dům od domu. Záhy se jim dostáva na stopu SS a gestapo. A také pro vlastní sousedy se stávají nebezpečím... Poslední román Hanse Fallady (1893-1947), napsaný na podzim roku 1946 za čtyři týdny horečné práce, je autentickým svědectvím každodenního života v Berlíně během nacistické éry.

Pochod Radeckého – nejzralejší a vrcholný Rothův román, jedna z nejvýznamnějších knih světové literatury 20. století – je hluboce prožitou elegickou básní, kterou na habsburské Rakousko složil poddaný z územního a národnostního okraje císařství. Stesk po ztracené minulosti a bolest ze ztráty domova se zde v jedinečné souhře mísí s humorem, ironií a sarkasmem – a to vše prostupuje láska, již není možné zradit a jež může zaniknout pouze smrtí samotného autora. „Der Leutnant Trotta, der bin ich,“ napsal Roth. Jeho obraz agonie velké říše a celé historické epochy je fascinujícím čtenářským zážitkem.

This collection of poems touches on personal and political watersheds and examines various kinds of patrimony. It is characterized by a drastic honesty and rhythmic force.

Ovid's Metamorphoses is one of the great works in classical literature, and a primary source for our knowledge of much of classic mythology, in which the relentless theme of transformation stands as a primary metaphor for the often cataclysmic dynamics of life itself. For this book, British poets Michael Hofmann and James Lasdun have invited more than forty leading English-language poets to create their own idiomatic contemporary versions of some of the most famous and notorious myths from the Metamorphoses. Apollo and Daphne, Pyramus and Thisbe, Proserpina, Marsyas, Medea, Baucis and Philemon, Orpheus and Eurydice--these and many other immortal tales are given fresh and startling life in exciting new versions. The contributors--among them Fleur Adcock, Amy Clampitt, Jorie Graham, Thom Gunn, Seamus Heaney, Ted Hughes, Lawrence Joseph, Kenneth Koch, Michael Longley, Paul Muldoon, Les Murray, Robert Pinsky, Frederick Seidel, Charles Simic, and C. K. Williams--constitute an impressive roster of today's major poets. After Ovid is a powerful re-envisioning of a fundamental work of literature as well as a remarkable affirmation of the current state of poetry in English.

Approaching his sixtieth birthday, the poet explores where he finds himself, geographically and in life, treating with wit and compassion such universal themes as ageing and memory, place, and the difficulty for the individual to exist at all in an ever bigger and more bestial world.

Klíčové dílo literární tvorby Proměna, vypráví velice živý příběh, v němž se ukazuje síla Franze Kafky, a právem patří mezi nejlepší povídkové texty na světě. Ilustrace významného argentinského výtvarníka Luise Scafatiho obdivuhodně vystihují zvláštnosti prostředí a osobnosti této povídky a zvou čtenáře k pozoruhodnému dobrodružství.

Po básních a kratších prózách zveřejněných koncem padesátých let vyšel Mráz (Frost, 1963) jako první Bernhardův román a objevují se v něm už témata, která rozvíjel ve svých pozdějších dílech. V románu vypráví student medicíny o šestadvacetidenním pozorování malíře Straucha, který se uchýlil do odlehlé horské vesnice. Strauchův stav znepokojuje jeho bratra chirurga, který studenta tajně na pozorování vyslal. Student naváže záhy kontakt s osamělým malířem, který své okolí vidí a hodnotí s pronikavou nenávistí a jasnozřivým odsudkem šílence. Na společných procházkách zasněženou krajinou Strauch vmetává v dlouhých monolozích strnulému světu do tváře své vlastní ustrnutí… Student je stále hlouběji vtahován do Strauchova šíleného systému, a nakonec se zachrání útěkem. Strauchovo šílenství je však jen forma „zvýšené aktivity“ mozku, způsob, jak se přiblížit pravdě, šílenství jako jasnozřivost.