Bohuslav Balcar Pořadí knih

Ačkoliv předešlé publikace edice „Osvobození 1945“ přinášejí mnoho nových informací, které se doposud v přehršli tiskových materiálů o osvobození Čech od západu neobjevo-valy, je zřejmé, že do nich stejně nebylo možné zařadit vše zajímavé, co by zařazení za-sloužilo. Hlavní témata závěrečné 20. publikace se proto vztahují právě k takovýmto zajímavostem. Publikace má několik základních tematických okruhů, z nichž stěžejním je úvaha na téma proč Spojenci nakonec přece jen 2. sv. válku vyhráli a došli až do ČSR. Z dalších je možné jmenovat téma letecké války nad západními Čechami nebo „výměnu stráží“, v jejímž rámci přišly na čs. území v druhé vlně, po odchodu divizí V. a XII. sboru, nové jednotky US Army a setrvaly zde až do definitivního ukončení pobytu spojeneckých vojsk na podzim 1945. Velmi zajímavá je stať, přibližující zcela unikátní filatelistickou sbírku, nemající zřejmě nikde ve světě obdoby, sestavená z originálních obálek polní pošty jednotek US Army dislokovaných na konci války na československém území. Čtenářský zájem nezklamou ani autentické vzpomínky pamětníků na dobu osvobození.

80 let poté, kdy došlo v pražské holešovické zatáčce k akci, jejímž cílem byla likvidace jednoho z nejprominentnějších mužů německé Třetí říše – Reinharda Heydricha, by se mohlo zdát, že bylo již vše podstatné zjištěno, popsáno, ba i zfilmováno. Zdání ale klame! Bádání není zcela určitě u konce! Jeden z autorské dvojice této knižní publikace, Jaroslav Kulhánek, člen příbuzenstva Jiřího Potůčka alias Tolara, příslušníka para-skupiny SILVER A, se při svém bádání o podrobnostech působení svého příbuzného setkal s velmi zajímavým svědectvím, badateli doposud ponechávaným bez povšimnutí, které podstatným způsobem mění doposud akceptovaný popis průběhu pokusu o Heydrichovu likvidaci (ponejvíce ne příliš šťastně nazývané „atentátem“). Na scéně v „Heydrichově zatáčce“ se tak v aktivní roli objevuje i radista paraskupiny SILVER A Jiří Potůček, s ním otázka, zda vybuchla pouze jedna (Kubišova) bomba, anebo zda existovala i „druhá bomba pro Heydricha“. Rámec hlavnímu tématu tvoří k dokreslení dojmu z oné doby jednak kapitoly s pro-fily několika postav − obětí nacismu, hrdinů proti němu bojujících, ale také pro něj aktivně činných, jednak i dnes, po tak dlouhé době stále silně otřásající autentické vylíčení prostředí jednoho z koncentračních táborů, kde bylo vězněno také několik československých parašutistů vyslaných do Protektorátu Čechy a Morava z Velké Británie. Kromě otázky, zda se mohl pokus o Heydrichovu likvidaci stát i podle jiného scénáře, t.j. s „druhou bombou pro Heydricha“, rozebírá kniha aspekty provedení útoku na něj, i jeho důsledků, dodnes vyvolávajících kontroverze.

Knižní publikace se zaměřuje na demarkační linii, jež má dlouhou historii, zejména na konci 2. světové války v Evropě. V kapitole se podrobně popisuje setkání spojeneckých vojsk na Labi a první interakce US Army s Rudou armádou na českém území. Dne 6. května 1945 projelo bojové uskupení CCB ze 16. US obrněné divize bez odporu z bavorského Weidhausu do Plzně, avšak útok na Prahu se nekonal. Divize se poté rozmístila na demarkační linii východně od Plzně, kde došlo k zatčení válečného zločince K.H. Franka, a za tři dny dorazily první jednotky Rudé armády. 16. US obrněná divize se na evropském kontinentu vylodila v únoru 1945 a její 23. jízdní průzkumná skupina získávala bojové zkušenosti na přelomu dubna a května při akcích proti německé divizi Waffen SS „Niebelungen“. Po osvobození Plzně zasahovala 23. jízdní skupina v boji u Spáleného Poříčí a podnikla misi do Lázní Velichovky s rozkazem k kapitulaci pro německého polního maršála Schörnera. Divize se poté podílela na organizaci zajateckých táborů, poskytovala humanitární pomoc osvobozeným spojencům a pomáhala při rekonstrukci válečně zničené infrastruktury, než se v listopadu 1945 vrátila do USA.

Osvobození Chebu a dalších oblastí západních Čech jednotkami severoamerické divize Trident.

Konec 2. světové války na území obce a jejího okolí.

V období od 18. dubna do 8. května 1945 osvobozovalo 12 jednotek US Army českou zemi od hitlerovské okupace, což se odehrávalo v kontextu širších evropských událostí. Úvodní část knihy se zaměřuje na politické vztahy v Československu a na mezinárodní scéně, které ovlivnily vstup US Army na české území. Hlavní část je věnována historii a bojové cestě těchto jednotek, přičemž nabízí unikátní chronologický přehled jejich akcí v česko-německém pohraničí od 18. dubna do 9. května 1945, bezprostředně spojených s osvobozením západní části Čech. Dále je zahrnut přehled dislokace pozemních sil na západní frontě a organizační struktura US Army. Závěr knihy přináší kritický pohled na postup západních Spojenců v bitvě o Evropu, usilující o objektivní zhodnocení, a zkoumá, zda měly státy Osy šanci vyhrát válku. Také se zaměřuje na paralely mezi tehdejším a současným politicko-vojenským vývojem. Druhá závěrečná část, nazvaná „Válka je svinstvo“, je obžalobou všech válek a oslavou těch, kteří si zachovali lidskou solidaritu. Text doplňují fotografie, které dokumentují popisované události, a kniha tak představuje komplexní náčrt osvobození, které přišlo od západu.

Toto město, jako jedna z bašt henleinovského hnutí, se po záboru čs. pohraničí v r. 1938 stalo součástí tzv. německé Třetí říše a sídlem okresu, spadajícího tehdy do tzv. vládního kraje Egerland. Události konce války se odehrávaly na území okresu rozdílně jak z časového tak dějového hlediska. Zatímco v jeho části přiléhající těsně k německo-české hranici si americké jednotky musely svůj vstup tvrdě vybojovat, samotné osvobození Horšovského Týna provázelo jen několik lokálních střetnutí. Zajímavé svědectví o dalším postupu 2. US pěší divize z Horšovského Týna do Plzně přinášejí úryvky z deníku plk. Matta Konopa, amerického Čecha, po předcích původem z Chodska, který ve zdejším zámku 5. května 1945 zřídil divizní velitelské stanoviště. Jeho stopa nás provází až do současnosti. Bohatá fotopříloha.

Město Vimperk se stalo na konci války první hlavní cílovou etapou amerického postupu do Čech v této části Šumavy. Z již dobyté bavorské strany Šumavy se musely pěší jednotky US Army probít nepřátelskou obranou, překonat přitom horní tok Vltavy a další přírodní překážky, aby tak připravily vstup obrněných jednotek pro jejich útok do české kotliny, který, jak všichni předpokládali, skončí osvobozením Prahy. Publikace nejprve líčí složitou národnostní situaci v českém pohraničí danou odvěkým komplikovaným soužitím dvou etnik (českého a německého), poté se věnuje válečné situaci v závěru války na území předválečného Československa; na toto vylíčení navazuje popis průběhu osvobozování od západu s podrobným vylíčením situace na bavorské straně Šumavy a následně v regionu Vimperska doplněný velmi zajímavým přehledem o všech bojových akcích na jeho území sestaveným z povinných hlášení After Action Reports a z dalších pramenů. Publikace je již tradičně doplněna několika desítkami dobových fotografií.

Město Sušice osvobodila 6. května 1945 jedna část americké 4. obrněné divize, pro níž cestu sem přes Železnorudský průsmyk otevřela 90. US pěší divize a „2 kavalérie“ – 2. jízdní průzkumná skupina. Textová část přináší kromě popisu bojové cesty jednotek a přesného časového přehledu jejich postupu Šumavou také osobní vzpomínku mediálně populárního kašperskohorského starousedlíka Emila Kintzla (včetně dobových fotografií z jeho archivu), jehož postava je ztvárněna v televizním seriálu „Policie Modrava“ a který se v zajímavé televizní sérii věnuje zapomenutým koutům a dějům na Šumavě. Výňatky z farních kronik několika míst na Sušicku dokreslují obraz konce války v tomto kraji. Bohatá fotopříloha.