Bohuslav Balcar Pořadí knih (chronologicky)

Ačkoliv předešlé publikace edice „Osvobození 1945“ přinášejí mnoho nových informací, které se doposud v přehršli tiskových materiálů o osvobození Čech od západu neobjevo-valy, je zřejmé, že do nich stejně nebylo možné zařadit vše zajímavé, co by zařazení za-sloužilo. Hlavní témata závěrečné 20. publikace se proto vztahují právě k takovýmto zajímavostem. Publikace má několik základních tematických okruhů, z nichž stěžejním je úvaha na téma proč Spojenci nakonec přece jen 2. sv. válku vyhráli a došli až do ČSR. Z dalších je možné jmenovat téma letecké války nad západními Čechami nebo „výměnu stráží“, v jejímž rámci přišly na čs. území v druhé vlně, po odchodu divizí V. a XII. sboru, nové jednotky US Army a setrvaly zde až do definitivního ukončení pobytu spojeneckých vojsk na podzim 1945. Velmi zajímavá je stať, přibližující zcela unikátní filatelistickou sbírku, nemající zřejmě nikde ve světě obdoby, sestavená z originálních obálek polní pošty jednotek US Army dislokovaných na konci války na československém území. Čtenářský zájem nezklamou ani autentické vzpomínky pamětníků na dobu osvobození.

Osm dekád po atentátu na Reinharda Heydricha v pražské holešovické zatáčce se zdá, že bylo vše podstatné již zjištěno a popsáno. Avšak bádání pokračuje! Jaroslav Kulhánek, příbuzný Jiřího Potůčka alias Tolara, člena parašutistické skupiny SILVER A, objevil zajímavé svědectví, které zásadně mění dosavadní pohled na průběh pokusu o Heydrichovu likvidaci. Na scéně se objevuje radista Potůček a otázka, zda vybuchla pouze jedna bomba, nebo zda existovala i „druhá bomba pro Heydricha“. Kniha doplňuje hlavní téma o profily několika postav – obětí nacismu, hrdinů bojujících proti němu a těch, kteří byli aktivně činní na jeho straně. Součástí je také autentické vylíčení prostředí jednoho z koncentračních táborů, kde byli vězněni českoslovenští parašutisté z Velké Británie. Kromě otázky alternativního scénáře pokusu o Heydrichovu likvidaci se kniha zabývá aspekty útoku a jeho důsledky, které dodnes vyvolávají kontroverze.

Knižní publikace se zaměřuje na demarkační linii, jež má dlouhou historii, zejména na konci 2. světové války v Evropě. V kapitole se podrobně popisuje setkání spojeneckých vojsk na Labi a první interakce US Army s Rudou armádou na českém území. Dne 6. května 1945 projelo bojové uskupení CCB ze 16. US obrněné divize bez odporu z bavorského Weidhausu do Plzně, avšak útok na Prahu se nekonal. Divize se poté rozmístila na demarkační linii východně od Plzně, kde došlo k zatčení válečného zločince K.H. Franka, a za tři dny dorazily první jednotky Rudé armády. 16. US obrněná divize se na evropském kontinentu vylodila v únoru 1945 a její 23. jízdní průzkumná skupina získávala bojové zkušenosti na přelomu dubna a května při akcích proti německé divizi Waffen SS „Niebelungen“. Po osvobození Plzně zasahovala 23. jízdní skupina v boji u Spáleného Poříčí a podnikla misi do Lázní Velichovky s rozkazem k kapitulaci pro německého polního maršála Schörnera. Divize se poté podílela na organizaci zajateckých táborů, poskytovala humanitární pomoc osvobozeným spojencům a pomáhala při rekonstrukci válečně zničené infrastruktury, než se v listopadu 1945 vrátila do USA.

Osvobození Chebu a dalších oblastí západních Čech jednotkami severoamerické divize Trident.

Konec 2. světové války na území obce a jejího okolí.

V období od 18. dubna do 8. května 1945 osvobozovalo 12 jednotek US Army českou zemi od hitlerovské okupace, což se odehrávalo v kontextu širších evropských událostí. Úvodní část knihy se zaměřuje na politické vztahy v Československu a na mezinárodní scéně, které ovlivnily vstup US Army na české území. Hlavní část je věnována historii a bojové cestě těchto jednotek, přičemž nabízí unikátní chronologický přehled jejich akcí v česko-německém pohraničí od 18. dubna do 9. května 1945, bezprostředně spojených s osvobozením západní části Čech. Dále je zahrnut přehled dislokace pozemních sil na západní frontě a organizační struktura US Army. Závěr knihy přináší kritický pohled na postup západních Spojenců v bitvě o Evropu, usilující o objektivní zhodnocení, a zkoumá, zda měly státy Osy šanci vyhrát válku. Také se zaměřuje na paralely mezi tehdejším a současným politicko-vojenským vývojem. Druhá závěrečná část, nazvaná „Válka je svinstvo“, je obžalobou všech válek a oslavou těch, kteří si zachovali lidskou solidaritu. Text doplňují fotografie, které dokumentují popisované události, a kniha tak představuje komplexní náčrt osvobození, které přišlo od západu.

Město Vimperk se stalo na konci války první hlavní cílovou etapou amerického postupu do Čech v této části Šumavy. Z již dobyté bavorské strany Šumavy se musely pěší jednotky US Army probít nepřátelskou obranou, překonat přitom horní tok Vltavy a další přírodní překážky, aby tak připravily vstup obrněných jednotek pro jejich útok do české kotliny, který, jak všichni předpokládali, skončí osvobozením Prahy. Publikace nejprve líčí složitou národnostní situaci v českém pohraničí danou odvěkým komplikovaným soužitím dvou etnik (českého a německého), poté se věnuje válečné situaci v závěru války na území předválečného Československa; na toto vylíčení navazuje popis průběhu osvobozování od západu s podrobným vylíčením situace na bavorské straně Šumavy a následně v regionu Vimperska doplněný velmi zajímavým přehledem o všech bojových akcích na jeho území sestaveným z povinných hlášení After Action Reports a z dalších pramenů. Publikace je již tradičně doplněna několika desítkami dobových fotografií.

Město Sušice osvobodila 6. května 1945 jedna část americké 4. obrněné divize, pro níž cestu sem přes Železnorudský průsmyk otevřela 90. US pěší divize a „2 kavalérie“ – 2. jízdní průzkumná skupina. Textová část přináší kromě popisu bojové cesty jednotek a přesného časového přehledu jejich postupu Šumavou také osobní vzpomínku mediálně populárního kašperskohorského starousedlíka Emila Kintzla (včetně dobových fotografií z jeho archivu), jehož postava je ztvárněna v televizním seriálu „Policie Modrava“ a který se v zajímavé televizní sérii věnuje zapomenutým koutům a dějům na Šumavě. Výňatky z farních kronik několika míst na Sušicku dokreslují obraz konce války v tomto kraji. Bohatá fotopříloha.

Toto město na východě Domažlicka mělo i se svým nejbližším okolím velké štěstí, že se v posledních dnech války nestalo dějištěm jedné z posledních bitev 2. sv. války na českém území, s těžkými materiálními škodami i ztrátami na životech! Nejsilnější a nejvíce bojeschopná německá jednotka – 11. pancéřová divize wehrmachtu, součást skupiny armád Mitte generála-polního maršála Schörnera, představovala pro celé Kdyňsko mimořádné ohrožení. Velení divize ale Schörnerovy představy nenaplnilo, protože nabídlo americké armádě kapitulaci, a tak 4. května 1945 v nedalekých Všerubech po předcházejících těžkých bojích došlo k jejímu podpisu a celá obávaná divize odešla spořádaně do amerického zajetí. Bohatá fotopříloha.