Knihobot

Gabriela Chalupská

    Současný svět
    Q
    Dějiny krásy
    Dějiny ošklivosti
    • 2015

      Dějiny ošklivosti

      • 456 stránek
      • 16 hodin čtení
      4,6(276)Ohodnotit

      Tato kniha Umberta Eca je jakýmsi protějškem jeho Dějin krásy. Co je vlastně opakem krásy? Na tuto otázku hledá autor odpověď na stránkách výpravné ilustrované publikace, kde na příkladech děl literárních i výtvarných ukazuje, že opak krásy se neomezuje jen na ohyzdnost satyrů či Harpyjí. Protějškem krásy jsou také groteskní tvary, odpudivé, dekadentní ovzduší opiových doupat, kam vstupuje Dorian Gray, svět vampírů i podivných bytostí vylovených z moře, neovladatelných pudů i děsu, prorockých vizí i apokalypsy, banálního zla i napohled směšných příhod. To vše není krásné, je to však podmanivé. Při četbě knihy nemůžeme nedat za pravdu moudrému Římanovi, když říká, že v přírodě není ošklivosti.

      Dějiny ošklivosti
    • 2015

      Dějiny krásy

      • 440 stránek
      • 16 hodin čtení
      4,4(336)Ohodnotit

      Na stránkách této knihy najdeme obrazy mistrovských děl všech dob, nejedná se však o dějiny umění, jak je obvykle chápeme. Ilustrace i rozsáhlá antologie textů mají čtenáři přiblížit rozmanité představy o kráse, jak se projevovaly od dob starého Řecka až dodnes. Dozvíme se, jak různě byla pojímána krása přírody, květin, zvířat, lidského těla, nebeských těles, matematických vztahů, světla, drahokamů, Boha i ďábla. Třebaže se dochovaly jen texty filozofů, spisovatelů, vědců, mystiků či teologů a svědectví umělců, na základě těchto dokumentů si lze učinit představu, jak vnímali krásu běžní lidé i páriové všech dob.

      Dějiny krásy
    • 2006

      Q

      (vydání s uměleckou vazbou)

      • 654 stránek
      • 23 hodin čtení
      4,2(6092)Ohodnotit

      Historicko-dobrodružný román, který bývá srovnáván s knihou Jméno růže od Umberta Eca, a mnohdy hodnocen výše, nás provádí různými obdobími a peripetiemi reformačního hnutí v Německu a Švýcarsku. Dvě hlavní postavy jsou anonymní – na jedné straně tajemný vypravěč, na druhé oddaný špeh kardinála a pozdějšího papeže Gianpietra Carafy, podepisující se iniciálou Q. Kardinálův špeh spřádá sítě, do nichž se vypravěč nevědomky zaplétá. Oba pak skládají dohromady pestrou mozaiku společenského a náboženského dění v Evropě první poloviny 16. století. Kniha sama je navíc opředena záhadami: Luther Blissett je jméno vypůjčené od známého fotbalisty, autoři jsou údajně čtyři... Vypravěčská vyzrálost a formální mistrovství však toto vysvětlení vyvrací. Vydání v umělecké vazbě.

      Q