Elyette Roussel Knihy

Jeanne se marie avec Julien, l'homme qu'elle croit aimer: Or à partir de ce moment-là, des humiliations, des déceptions et des drames vont marquer sa vie...

Román vypráví o dobrodružné výpravě doktora Fergussona, který se svým přítelem Richardem Kennedym a sluhou Joem Wilsonem podnikli výzkumnou cestu řiditelným balónem Viktoria (balón byl vybaven zařízením umožňujícím libovolný vzestup a sestup, a tak mohl vzduchoplavec využívat větrů vanoucích v různých výškách rozdílným směrem) nad pevninou tehdy ještě neprobádané Afriky. Po startu ze Zanzibaru prožili mnohá dobrodružství s africkým obyvatelstvem, bojovali se zvířaty i s přírodními živly, prozkoumali prameny Nilu a překonávali různé obtíže a nebezpečí.

Zolův román Člověk bestie ze série románů Rougon-Macquart je zasazen do železničního prostředí. Hlavní děj vypráví o strojvůdci Jakubovi Lantierovi, který se zamiluje do manželky Roubauda – Severíny, kteří společně zavraždí prezidenta Grandmorina (ten Severínu zneužíval). Jakub je však psychicky nemocný a trpí velkou chutí zabíjet ženy. Nejprve teto nemoci vzdoruje a posléze jí podléhá. Děj vyústí v dramatickou detektivní zápletku.

„Cítil, jak mu někdo poklepal na rameno, a když se otočil, uviděl vnučku matky Fadet, kterou v kraji nazývali Malou Fadettkou, jak podle jejího příjmení, tak i proto, že si přáli, aby byla trochu čarodějnicí. Všichni víte, že fadet nebo farfadet, kterému jinde říkají také follet, je velmi milý, ale trochu zlomyslný skřítek. Také se fádami nazývají víly, kterým u nás už moc nevěříme. Ale ať už to znamenalo malou vílu, nebo samičku skřítka, každý, kdo ji viděl, si představoval, že vidí folleta, neboť byla tak malá, hubená, rozcuchaná a odvážná. Bylo to velmi upovídané a posměšné dítě, živé jako motýl, zvědavé jako červenka a černé jako hrachovka.“

Zatím poslední vydání jednoho z nejlepších románu Julese Vernea. Předtím ho vydal Albatros pod názvem Carův kurýr v edici Karavana v roce 1969. Příběh se odehrává v carském Rusku pravděpodobně kolem roku 1860 v době fiktivního povstání Tatarů proti ruskému carovi. Carova bratra, který se nachází v Irkutsku, chce zavraždit zrádce Ivan Ogarev. Během jednoho z tatarských nájezdů však dojde k poruše telegrafického spojení mezi evropskou a asijskou částí Ruska. Proto musí být do Irkutska neprodleně vyslán kurýr, aby velkoknížete uchránil před smrtí. Tento nelehký úkol byl svěřen kapitánovi carských kurýrů Michailu Strogovovi. Hlavní hrdina cestuje vlakem, lodí, povozem i pěšky. Na cestě přes Sibiř je dokonce zajat Tatary.

Vynikající historický román ze středověké Paříže, první v řadě velkých prozaických děl, která Hugo vytvořil po vítězství červencové revoluce r. 1830. Seskupil v něm pestrou galerii postav - žebráků, cikánů, měšťáků, studentů, šlechticů, duchovenstva - a rozehrál vzrušujícíděje kolem památky středověké architektury, chrámu Matky Boží, se záměrem touto formou k ní upoutat zájem a "vdechnout národu lásku k národní architektuře".

Urputný letitý souboj mezi partami kluků ze dvou znepřátelených vesnic je popisován vesele i vážně a v lecčems připomíná pokřivený svět dospělých jen s tím rozdílem, že tahle válka naštěstí končí jen utrhanými knoflíky a pořádnou ostudou. "A když si tak člověk pomyslí, že ažbudeme dospělí, budeme možná taky tak hloupí jako oni..." Těmito "hlubokomyslnými" slovy, pronesenými dorůstajícím školákem na adresu dospělých, na adresu rodičů, končí klukovský román, nejvýznamnější dílo francouzského spisovatele a básníka, který r. 1910 obdržel Goncourtovu cenu a v prvé světové válce ve věku třiatřiceti let zahynul. Úsměvný příběh o půtkách, taškařicích, veselých i smutných příhodách dvou klukovských part, vyřizujících si své účty klukovsky válečným způsobem, při němž válečnou kořistí a pokladem se stávaly nepřítelovy knoflíky. Film natočený podle tohoto románu obdržel v r. 1962 cenu J. Viga.

Nevyčerpatelně vynalézavý romanopisec vypráví o třech odvážlivcích, německém profesoru mineralogie, jeho mladém synovci a islandském lovci, kteří na Islandu sestoupili na dno kráteru sopky a podnikli odtud krajně odvážnou, na dobrodružství a překvapení bohatou cestu do nitra Země.

Přesuňme se do Holandska ve druhé polovině bouřlivého sedmnáctého století. Mírumilovný pěstitel tulipánů je proti své vůli zapleten do velmi složitých a nebezpečných politických intrik. Do rukou se mu dostaly kompromitující materiály, ale také dopis jednoznačně dokazující jeho nevinu. Jenže ten si nepřečetl - zabalil do něj cibulky velmi vzácných černých tulipánů, které se mu podařilo vyšlechtit. Díky udání závistivého souseda je uvězněn, ale i v nejtemnější kobce může znenadání zablesknout světélko naděje… Jeden z nejznámějších Dumasových románů se dočkal několika filmových i televizních adaptací.

Inspector Lognon - an embittered but dedicated detective - is shot. To everyone's amazement, it emerges that Lognon had spent the last ten nights in the room of a beautiful young woman - who has disappeared. In retreading Lognon's secretive last days, Maigret's investigations lead him into the murky world of art-collecting and forgery.

Jeden z vrcholných románů Lidské komedie od francouzského klasika 1. poloviny 19. století realisticky vypovídá o lidských vztazích, ovládaných mocí peněz. Hlavním hrdinou románu je hrabivý zbohatlík Grandet, typ necitelného člověka vše podřizujícího své touze po hromadění peněz, jenž zničí štěstí jediné dcery odporem proti jejímu sňatku, aby vyplacením věna nemusel zmenšit své bohatství. Evženie Grandetová, nešťastná a poslušná dcera, která otcovým zásadám a předsudkům obětuje své životní štěstí, se nedokáže ani po jeho smrti oprostit od zhoubné moci peněz a své zmařené sny vykupuje dobročinností a osamělostí.

«Maigret non voleva ammetterlo, ma quello che lo lasciava più perplesso era il volto della vittima. Per il momento, ne conosceva un solo profilo. Che fossero le contusioni a darle quell’espressione imbronciata? Sembrava una bambina, una bambina di cattivo umore. I capelli scuri, morbidissimi, buttati indietro, erano naturalmente ondulati. Sotto la pioggia, il trucco si era un po’ sciolto, e questo, anziché invecchiarla o imbruttirla, la rendeva ancora più giovane e attraente».

Les années de paix comprises entre l'Exposition universelle de Paris de 1878 et le début de la Première Guerre mondiale (1914) sont considérées comme l'époque d'une vie agréable appelée plus tard la " Belle Epoque ". La Belle Epoque, ce sont les cafés et les cabarets de Paris, la construction de la tour Eiffel, l'invention du cinéma, les banquets somptueux, les cortèges présidentiels et les célébrations populaires...