Klára Pučerová Pořadí knih

Publikace se zaměřuje na příklady konverzí industriálních objektů a areálů pro kulturní instituce. Na více než čtyřiceti ukázkách je prezentována situace v České republice a Evropě, zejména v Norsku a Islandu. Výběr zahrnuje různé přístupy, měřítka a úroveň zapojení současné architektury, včetně ikonických i iniciačních projektů, a to jak soukromých, tak státních, včetně nedávných realizací, některé ještě před dokončením. Eseje teoretiků, kteří se tématu dlouhodobě věnují, doplňují vlastní výběr. Publikace může sloužit jako odborný zdroj, ale i jako letní průvodce pro turisty a rodiny s dětmi. Mezi uvedenými příklady jsou významné objekty jako Holešovická tržnice, Kunsthalle Praha, Centrum současného umění DOX, Dolní oblast Vítkovice, Kistefos Museum v Norsku, Reykjavik Art Museum na Islandu, a další evropské projekty jako Tate Modern v Londýně nebo Matadero v Madridu. Editoři Klára Pučerová a Dan Merta spolupracovali s autory jako Benjamin Fragner a Martin Strakoš, aby přinesli komplexní pohled na tuto fascinující tematiku.

The exhibition 1920-2020 Prague-Tokio / Exchanges, Parallels, Common Visions presents dozens of models, photographs, and artworks, many of them unique, and several Japanese authors not yet exhibited in the Czech Republic and Czech authors whose works were realized directly in Japan or whose work was significantly influenced by Japanese architecture. The mutual influence of Czech and Japanese architecture is mapped via dozens of models, photographs, and works of art. Items on display include works by Japanese authors who have not yet been exhibited here and Czech authors whose buildings were realized directly in Japan or whose work was significantly influenced by Japanese architecture. Models include the Church of St. Paul in Karuizawa and the Music Center of Gunma Prefecture by Antonín Raymond, an architect of Czech origin who is considered one of the founders of modern architecture in Japan. There is also a replica of the model of the famous Czechoslovak pavilion for Expo 1970 in Osaka by architects Viktor Rudiš, Vladimír Palla, and Aleš Jenček, and the iconic Nakagin Capsule Tower from 1972, and buildings by Sou Fujimoto and the Bow-Wow Studio. The exhibition is complemented by works of art by Patrik Hábl, Jindřich Zeithamml, Michal Cihlár, Mark Ther, Veronika Richterová and Epos 257. Jakub Fišer created a tea pavilion as a site-specific installation for the exhibition.

The exhibition 1920-2020 Prague-Tokio / Exchanges, Parallels, Common Visions presents dozens of models, photographs, and artworks, many of them unique, and several Japanese authors not yet exhibited in the Czech Republic and Czech authors whose works were realized directly in Japan or whose work was significantly influenced by Japanese architecture. The mutual influence of Czech and Japanese architecture is mapped via dozens of models, photographs, and works of art. Items on display include works by Japanese authors who have not yet been exhibited here and Czech authors whose buildings were realized directly in Japan or whose work was significantly influenced by Japanese architecture. Models include the Church of St. Paul in Karuizawa and the Music Center of Gunma Prefecture by Antonín Raymond, an architect of Czech origin who is considered one of the founders of modern architecture in Japan. There is also a replica of the model of the famous Czechoslovak pavilion for Expo 1970 in Osaka by architects Viktor Rudiš, Vladimír Palla, and Aleš Jenček, and the iconic Nakagin Capsule Tower from 1972, and buildings by Sou Fujimoto and the Bow-Wow Studio. The exhibition is complemented by works of art by Patrik Hábl, Jindřich Zeithamml, Michal Cihlár, Mark Ther, Veronika Richterová and Epos 257. Jakub Fišer created a tea pavilion as a site-specific installation for the exhibition.

Výstava „Estetika udržitelné architektury“ v Galerii Jaroslava Fragnera (Praha 2020) se zaměřuje na vývoj udržitelnosti od roku 2008, kdy proběhla podobná výstava „Zelená architektura.CZ“. Prezentuje více než 60 příkladů českých i zahraničních realizací, které pokrývají různé kategorie, jako jsou individuální a hromadné bydlení, školní, komerční a průmyslové budovy, veřejné prostory, krajinářské návrhy, nové využití brownfieldů a velké urbanistické celky. Cílem je ukázat, že principy udržitelnosti mohou být součástí architektonického díla bez ztráty estetických kvalit. Úvodní teoretické studie se zabývají různými aspekty udržitelnosti. Petr Kratochvíl zkoumá, zda je udržitelnost specifickým rysem architektury, nebo základní podmínkou dobrého designu. Hans Ibelings volá po nové interpretaci architektury, která zohledňuje historické reakce na negativní environmentální dopady. Jana Tywoniak shrnuje technická řešení a politické dokumenty EU, které by měly podpořit pozitivní změny. Petra Kroppa se věnuje systémům veřejné dopravy šetrným k životnímu prostředí, čerpajíc ze zkušeností z Nizozemska. Dan Merta rekapituluje předchozí výstavy v Galerii Jaroslava Fragnera, které reflektovaly témata udržitelné architektury a představuje významné realizace a tvůrce.

Posledních 50 let české architektury je obvykle děleno na dvě zdánlivě nesouvisející části – tu normalizační před listopadem 1989 a mnohem barvitější a svobodnější ve třech následujících desetiletích. Je to pravda, nebo iluze? Publikace s příznačným názvem NAVZDORY, vydaná ke stejnojmenné výstavě, představuje řadu známých i téměř neznámých architektů pod zorným úhlem zápasů o svobodu občanskou i tvůrčí v roli aktérů vymezujících se proti politické i komerční totalitě. Kniha na konkrétních příbězích mapuje obranu historických památek a veřejného prostoru před bouráním a privatizací, vznik a fungování neformálních či neoficiálních sdružení a struktur, různé formy popularizace výjimečných architektonických hodnot nebo zapojování široké veřejnosti do diskusí o budoucí podobě budov a urbanistických struktur. Bezmála osmdesátpříkladů těchto „ostrůvků pozitivní deviace“ doplňuje kapitola o vzniku Obce architektů po listopadu 1989 a přerodu architektonické profese ve svobodné povolání a prosazení České komory architektů.

Architektonický průvodce Praha / Udržitelná architektura představuje přes třicet projektů, které dokazují, že i pro Prahu se stává udržitelnost silným tématem, a že pokud investor a architekt naleznou společnou řeč, může vzniknout kvalitní urbanismus, veřejný prostor nebo bytový komplex. Navazuje na průvodce PragueScape, který představil 56 veřejných zahrad, parků, náměstí, hřišť či koupališť (2018). Úvodní texty jsou věnované rovněž klimatu, dopravě a připravovaným projektům. Publikace vznikla ve spolupráci s hlavním městem Prahou a Institutem plánování a rozvoje hl. m. Prahy.

Doprovodný katalog ke stejnojmenné výstavě v GJF a design factory v roce 2018. Mezinárodní putovní výstava, která bilancuje rozpětí mezi odvážnými architektonickými vizemi a těmi realizovanými stavbami, ve kterých se tyto vize reálně promítli. Základními artefakty tu jsou zajímavé modely významných českých a slovenských architektonických děl, které vypracovali studenti/ky architektonických fakult pražské a bratislavské techniky, které jsou pomocí multiprojekce konfrontovány s architektonickými vizemi a nerealizovanými projekty.

Kniha „VEŘEJNÝ PROSTOR CZ / KRAJINA MĚSTA“ představuje vývoj městských veřejných prostorů v České republice po roce 1989. Více než 60 renovovaných nebo nově utvářených náměstí, ulic, parků, ale i uměleckých děl a aktivit ve veřejném prostoru je interpretováno z hlediska jejich fyzické formy, sociálního obsahu i kulturního významu. Čtyři úvodní eseje Petra Kratochvíla, Dana Merty, Michaely Hečkové a Pavly Melkové se zabývají touto tematikou na obecnější a kritické rovině a poukazují jak na úspěšné příklady, tak na negativní tendence současného vývoje. Publikace je součástí stejnojmenné výstavy, konané v Brně a Praze v roce 2017.