V době vlády Marie Terezie byly vedle krvavých válek taky uskutečněny reformy s dalekosáhlou, dodnes platnou účinností. V devíti bohatě ilustrovaných, živoucích portrétech představuje autorka ty muže, kteří měli pro Marii Terezii velký význam. Na jedné straně soukromé vztahy, na druhé její politické rádce a generály.
Bylo jich celkem šestnáct a pouze jedenáct z nich přežilo dětský věk. Snadné to neměly od samého začátku. Jejich mocná a vlivná matka na ně pohlížela jako na zástavy v záludných mocenskopolitických hrách. Mnohé z nich byly už v nejranějším dětství zaslíbeny životním partnerům nebo předurčeny pro politické úřady k posílení vlivu a moci habsburského domu. Osobní vazby nebo vlastní přání přitom nehrály žádnou roli.
Životní osudy dětí císařovny Alžběty byly rozmanité, stejně jako její vztah k nim. Po tragické smrti malé Žofie a Rudolfově sebevraždě upadla císařovna do hlubokého smutku, zatímco Gisela žila bez zvláštní pozornosti. Naopak nejmladší dcera Marie Valérie byla obklopena přehnanou mateřskou láskou. Autorka citlivě zachycuje vývoj této nesourodé skupiny a přibližuje Sisi jako matku.
Císařovna Alžběta, známá jako Sisi, byla excentrická a nenáviděla život na dvoře. Často cestovala a trápila své tělo různými kúrami, aby zůstala mladá a krásná. Jaké to však bylo mít takovou matku? Své první děti, Žofii a Giselu, chtěla mít neustále nablízku, ale mocenský boj s tchyní, arcivévodkyní Žofií, vyústil v tragédii, když dvouletá Žofie zemřela. Tento šok způsobil, že se Alžběta o děti přestala zajímat.
Gisela a Rudolf byli svěřeni pod tchyninu ochranu, přičemž Rudolf čelil kruté výchově. Žádné z dětí si mateřské péče příliš neužilo. Gisela se provdala za prince Leopolda Bavorského, zatímco Rudolf marně hledal smysluplné uplatnění. Jeho sebevražda v Mayerlingu byla pro Sisi největší ranou. Naopak k Marii Valérii měla Sisi zcela jiný vztah, obklopovala ji láskou a dovolila jí provdat se z lásky za arcivévodu Františka Salvátora, i když později to nebylo vždy snadné.
Ať v dobách Marie Terezie nebo za vlády Františka Josefa, vždy se museli členové císařského rodu podrobovat potřebám a předpisům ceremoniálu. Autorka líčí šest milostných příběhů, které se dotkly nejen rodu Habsburků, ale i veřejnosti.
- Arcivévodkyně Marie Kristina a Isabella Parmská
- Napoleonova žena Marie Luisa a hrabě Neipperg
- Arcivévoda Jan a Anna Plochlová
- Arcivévoda Jindřich a pěvkyně Leopoldina Hofmannová
- Jan Orth a tanečnice Milli Stubelová
- Arcivévoda Leopold Ferdinand a jeho ženy
Portréty šesti členů rodiny císaře Františka Josefa, jež žili jako outsideři, protože se odmítli podřídit vůli tvrdohlavého monarchy, řídícího říši zasvěcenou zániku. Otto vrávorá nahý po chodbách hotelu Sacher. Alžběta Marie přijíždí k prvomájovému průvodu v luxusním automobilu. Leopold Ferdinand se postupně žení s dvěma prostitutkami a arcivévoda Ludvík Salvátor, habsburský Diogenes, po léta brázdí moře se svou parní jachtou. Exaltovaná Luise se nechává fotografovat novináři pouze v negližé a „Luziwuzi“, oděný v dámských hadříkách, se opakovaně stará o rozruch.
Kaiserin Elisabeth: strahlend schön, charmant, exaltiert – und Mutter von vier Kindern … Kind von Kaiserin Elisabeth zu sein, war ein schweres Los: Sie war exzentrisch, überspannt, eine faszinierende, romantische Figur. Sie hasste das Leben am kaiserlichen Hof, suchte ihr Heil in der Flucht, geißelte ihren Körper, um ewig jung und schön zu bleiben … Was bedeutet es, eine solche Mutter zu haben? Spannend und mit feinem psychologischem Gespür erzählt Hanne Egghardt das Leben der vier Kinder im Schatten der Kaiserin: Sophie, die im Alter von zwei Jahren starb, Gisela, Rudolf und Marie Valerie. Gisela und Kronprinz Rudolf wurden von ihrer Mutter ignoriert und abgelehnt, Marie Valerie hingegen vergöttert und verzärtelt. Beide Töchter widmeten ihr Leben später der Wohltätigkeit, Gisela in München, verheiratet mit Prinz Leopold von Bayern, Marie Valerie mit Erzherzog Franz Salvator, der sie jedoch ungeniert betrog. Kronprinz Rudolf hingegen fand seinen Platz im Leben nicht. Er versank in Depressionen – bis zu seinem Freitod mit Baronesse Mary Vetsera in Mayerling. Die Geschichte der unglücklichen Kaiserin Elisabeth und ihrer Kinder, die Hanne Egghardt hier erzählt, berührt und lässt niemanden kalt.
In bewährt spannender Weise erzählt Hanne Egghardt das Leben der 16 Kinder Maria Theresias. Von der übermächtigen Mutter als „Kapital" im dynastischen Ränkespiel angesehen, wurden viele schon früh Partnern versprochen, um damit Habsburgs Macht zu stärken. Sie fügten sich in ihre Rollen, doch hinterließ dies auch Spuren in ihrem Charakter. Ferdinand Karl widmete sich lieber Vergnügungen als Staatsgeschäften. Maximilian Franz, Kurfürst von Köln, litt unter Fettsucht und Depressionen. Leopold II. erlaubte sich sexuelle Freizügigkeiten. Und Joseph II. führte seine Reformen mit größter Verbissenheit durch, vieles wird heute als Protest gegen die Mutter interpretiert. Mimi, Maria Theresias Lieblingstochter, hatte eine lesbische Liaison mit der Frau ihres Bruders, Joseph II. Maria Elisabeth, durch Pocken und einen Kropf verunstaltet, wurde zum verbitterten, scharfzüngigen Drachen. Maria Karolina zerstritt sich mit ihrer Mutter bis zum vollständigen Bruch. Am schlimmsten traf es Marie Antoinette. Als halbwüchsiges, putzsüchtiges Kind mit dem Dauphin von Frankreich verheiratet, endete sie 1793 auf dem Schafott.
16 osudov medzi leskom a biedou
Hanne Egghardtová v knihe Deti Márie Terézie podáva dramatické životné príbehy detí významnej panovníčky z rodu Habsburgovcov. Mária Terézia porodila šestnásť detí, no len jedenásť sa dožilo dospelého veku, a hoci vyrastali v prepychu, už odmalička to nemali ľahké. Dominantná matka starostlivo plánovala život svojich ratolestí a od raného detstva im určovala životných partnerov, prípadne, ak šlo o synov, politickú kariéru. Táto sobášna politika slúžila na rozšírenie vplyvu a moci habsburského rodu, no city a vlastné želania zúčastnených pri tom nehrali úlohu. A tak väčšina dcér i synov Márie Terézie neboli v živote šťastní – Maximilián František trpel obezitou a depresiami, Jozef II. tvrdo presadzoval svoje reformy akoby na protest proti konzervatívnej matke. Z dcér jedine Mária Kristína sa mohla vydať z lásky - jej vyvoleným sa stal Albert Saský a šťastný pár sídlil na Prešporskom hrade. Najhorší osud postihol Máriu Antoinettu, ktorú v mladom veku zosobášili s francúzskym dauphinom a roku 1793 skončila svoj život na popravisku.
Autorka približuje osudy detí Márie Terézie historicky fundovane a farbisto, pričom sa nezameriava na veľkú politiku, ale najmä na ich charakterové vlastnosti a individuálny vývoj.