Knihobot

Eleanor Cattonová

    24. září 1985

    Eleanor Cattonová se ve své tvorbě zaměřuje na komplexní narativy a detailní psychologické vykreslení postav. Její styl se vyznačuje bohatým jazykem a promyšlenou strukturou příběhů. Věnuje se zkoumání lidské povahy a morálky skrze poutavé a často nejednoznačné zápletky. Její díla vyvolávají hluboké zamyšlení nad světem postav i nad samotnou povahou vyprávění.

    Eleanor Cattonová
    Birnam Wood
    Birnam Wood: The Sunday Times Bestseller
    The Luminaries. Die Gestirne, englische Ausgabe
    Al wat schittert. druk 1
    Na scéně
    Nebeská tělesa
    • 2016

      Píše se rok 1866, prospektor Walter Moody při hledání zlatých nalezišť zabloudí do odlehlé komunity na západním pobřeží Nového Zélandu a připlete se do místnosti, v níž sedí dvanáct mužů. Všechny je spojuje jediná touha: vyřešit řetězec záhadných vražd, které se v okolí poslední dobou udály. Děj pohánějí děsuplné události v obskurních kulisách: je zde opiové doupě, zdrogovaná děvka, přízračná loď duchů, mrtvý opilec, ztracený poklad a mladý muž, který se beze stopy propadl pod zem. Každá další kapitola odhaluje střípek vědomostí osvětlujících, co se vlastně v nepřehledném městečku Hokitica událo. Vyprávění v austenovském oblouku střídá perspektivy a v uchvacujícím závěru dojdou všechny záhady vysvětlení. Autorka novátorsky využívá zvěrokruhu a jeho jednotlivých znamení: každá postava odpovídá jednomu znamení, odrážejí se v ní vlastnosti danému znamení přisuzované a symbolika nebeských těles tvoří kostru vyprávění v každé kapitole věnované jednotlivým protagonistům. Výsledkem je propracovaný nebeský horoskop, v němž do sebe všechna tělesa bezchybně zapadají a směřují k řinčivému rozuzlení v hodině dvanácté.

      Nebeská tělesa
    • 2011

      Románový debut mladé novozélandské autorky Eleanor Cattonové je brilantním postmoderním pohledem na svět dnešních dospívajících, kteří se pokoušejí nalézt vlastní identitu a sexualitu. Když vyjde najevo, že studentku "zneužíval" jeden z učitelů, její spolužačky jsou podrobeny osvětovým přednáškám. Více než absurdně klišovité fráze je ale zajímá, co se skutečně stalo a jak je možné, že o tom nevěděly dříve. O své postřehy se dělí s učitelkou hry na saxofon, jejíž neslýchané komentáře jsou stejně mrazivě upřímné jako manipulativní. Potom se sexuální skandál stane námětem ročníkového představení studentů místní herecké konzervatoře a skutečnost se propojí s divadlem do té míry, že nelze odlišit jedno od druhého. Útržkovité vyprávění přeskakuje v čase sem tam a všechny postavy jsou tak trochu herci - vědomě či nevědomě - vystupující před publikem. Umíme být vůbec sami sebou?

      Na scéně