Knihobot

Helena Glancová

    9. únor 1938
    Otomar Krejča - Divadlo jsou herci
    Slečna - selka
    Vladimír Jachontov
    Labyrint světa a ráj srdce
    • Labyrint světa a ráj srdce (původně Labyrint světa a lusthauz srdce), alegorický filosofický román-traktát, je pokládan za jedno z vrcholných děl barokní literatury. Komenský dokončil první verzi spisu v roce 1623, ale opakovaně se ke knize vracel a doplňoval ji. Některé kapitoly připsal za pobytu v polském Lešně, část o plavbě na moři po s...zobrazit vše

      Labyrint světa a ráj srdce
    • Ivan Petrovič Berestov sloužil v mládí v gardě, dal se penzionovat a v jedné zapadlé gubernii měl statek. Jeho žena mu zemřela při porodu. Statek prakticky neopouštěl. Měl dceru, najal si anglickou vychovatelku. Dcera se jmenovala Líza nebo Betty, jak ji otec obvykle nazýval, protože propadl zcela anglické kultuře. Líze bylo sedmnáct let, když prvně spatřila Alexeje Berestova, o němž se povídalo, že je mužem v nejlepších letech, vynikající sportovec, a velký krasavec, duchaplný a i manuálně šikovný. Sešli se, popovídali a ukázalo se, že Alexej je okouzlen víc Lízou, než Líza jím. Alexej se nemohl vynadivit, jak je Líza chápavá. Alexej přijde domů, táta mu doporučuje, aby šel na vojnu, jako většina a vysloužil si aspoň husarskou hodnost. Pokud to odmítne, což i Alexej udělá, tak mu táta navrhuje, aby se oženil a to s Lízou Muromskou. Alexej ale řekne, že se mu nelíbí. Táta odvětí - Tak se ti bude líbit a hotovo, jinak nepodědíš po mě ani děravý hrnec. Čtenáři mě zprostí zbytečné povinnosti popisovat rozuzlení. (to je poslední věta od Puškina týkající se téhle povídky).

      Slečna - selka
    • Texty otištěné v této knize jsou z valné části zveřejňovány poprvé. Ze značně rozsáhlých materiálů různého původu a určení je vybrali a tematicky utřídili Helena Glancová a Karel Kraus. Citují většinou z Krejčových režijních knih, poznámek, podnětů a připomínek adresovaných hercům, a také z článků, zápisků, náčrtů a jiných publikovaných i nepublikovaných textů vzniklých v rozpětí několika desítek let. Seznam pramenů, z nichž čerpali nejvydatněji, je zařazen na konci. V příloze k části věnované Čechovovi jsou zařazeny příklady Krejčových inscenačních přístupů k dramatikovým hrám, jeho řešení určitých situací a také představy o některých postavách. Kniha je doplněna rozsáhlou studií o režisérovi od dlouholetého dramaturga jeho inscenací Karla Krause.

      Otomar Krejča - Divadlo jsou herci