Johannes Göransson se zaměřuje na přístupy k psaní, které překračují hranice, ať už žánrové nebo jazykové, a stírají hranice autonomního textu. Jeho práce se často prolíná s tématy imigrace, bezdomovectví a překladu, což odráží jeho zájem o narušování tradičních literárních konvencí. Göranssonovy kritické eseje se zabývají soudobou poezií, teorií překladu a avantgardními estetickými proudy, zatímco jeho vlastní psaní zkoumá nekonvenční formy a stylistické experimenty. Jeho tvůrčí vize je hluboce propojena s procesem překladu a zkušeností cizince, což dává jeho dílu jedinečnou perspektivu.
... inside language treacherous lilac / language syrener made for girls / like me for me the lilacs bloom / like little fingerprints hundreds / of bloody little finger prints I can’t hear / you I’m listening to the radio my wife / is feeding me pomegranate seeds / she’s feeding me with bloody fingers / it’s summer it’s summer I can’t / hear you det är sommar
THE NEW QUARANTINE is an exploration of the violence and spacemaking of translation. Utilizing a sort of translatory ping-pong, Göransson and Efrik expand the text, inhabiting the new domains broken up in the movement from one language to another.