Arnon Grunberg Knihy

Mladý psychiatr Kadoke pracující na lince prevence sebevražd má problémy s hledáním ošetřovatelky pro svou matku. Žádná o ni nevydrží pečovat delší dobu. Důvodem je jak jeho vlastní dysfunkční osobnost, tak specifický způsob jeho „matky“ vyrovnávat se s vlastními traumaty a depresemi. Vyřeší situaci narychlo najatá promiskuitní suicidální pacientka s hraniční poruchou osobnosti? Může vůbec něco zdravého vzejít z přimíchání další pochybné ingredience do už tak barvitého klokotajícího mixu? Není to všechno vlastně jako mateřská znaménka, která nám ve skutečnosti nevadí, ale ze strachu před možnou rakovinou si je necháme odstranit, abychom si je nakonec schovali do krabičky na památku, protože se od nich neumíme odloučit? Jak je tomu u oceňovaného nizozemského autora Arnona Grunberga již zvykem, i v tomto románu stahuje čtenáře co nejhlouběji do bezedné propasti lidských vztahů. Kniha byla nominována na cenu ECI Literatuurprijs 2016 (nejlepší nizozemská kniha roku).

Román Gstaad oceňovaného nizozemského autora Arnona Grunberga mapuje zrod a vývoj pokřiveného člověka, jehož nesnadná životní cesta zavádí do stále větší temnoty. Příběh ve zjevně věčném hledání původu zla poukazuje na vzájemnou propletenost vlivů dědičnosti a výchovy. Může za to pochybný původ chlapce, podle jeho slov „tradice hrací kostky na jedné straně zatížené“, nepřítomný otec, obchodník s peřím, který jako hotelový host strávil s jeho matkou, pokojskou, „bestiální“ noc? Nebo je tím vinna jeho tvrdá, pragmatická matka kleptomanka, která dělá vše pro to, aby v nelítostném prostředí přežila, a tyto hodnoty předává i svému synovi? Či snad za tím jsou předsudky, projevované okolím vůči opožděnému nemanželskému, snad autistickému dítěti projevujícímu se jen slintáním a vyznačujícím se vyrážkou, nebo podivní hoteloví hosté se zvláštními zálibami? Co začíná jako pitvorný příběh nevšedních postav, to díky jejich stále více zkreslenému vnímání skutečnosti končí v samém srdci zla.

Příběh stárnoucího nakladatelského redaktora Jörgen Hofmeestera, jemuž se jednoho dne rozpadly všechny jistoty: manželka, která ho před lety opustila se svou dětskou láskou, je najednou zpátky, teplé místečko v nakladatelství má dostat někdo jiný a milovaná mladší dcera Tirza si nabrkne muže, který jako by z oka vypadl teroristovi Mohammedu Attovi, a ještě se s ním chystá odjet do Afriky a celou ji procestovat. Jörgen Hofmeester se se smíří s ledasčím – s tímhle ale ne. Grunbergův předposlední román Tirza (2006) získal hned dvě ocenění – cenu vlámských knihkupců Zlatá sova a cenu Libris.

Humorný román od nizozemského autora mladší generace, kterému se u nás přezdívá „holandský Viewegh“. Fantomová bolest je románem v románu, v němž spisovatel Robert Mehlman, opilec a sukničkář, vypráví o svém pádu z výsluní slávy a následném chrabrém návratu. Hořký i humorný text sleduje hrdinu na jeho cestě po Americe v doprovodu náhodné známé, kterou potkal na cestě. Dílo patří k tomu nejlepšímu, co v současné době v nizozemské literatuře vzniká.

Druhý román nizozemského prozaika, jehož předchozí kniha Modré pondělky dosáhla v Nizozemí mimořádně vysokého nákladu a vzbudila ohlas po celém světě i u nás. Hrdiny románu Statisté jsou tři snílkové: vypravěč, devatenáctiletý Ewald Krieg, který obdivně vzhlíží k svému příteli, o několik let staršímu Michaelu Ecksteinovi, a krásná adeptka herectví, Elvíra Lopez, která oba přátele přitahuje. Trojlístek touží po velkolepém světě filmových hvězd, což jim na chvíli umožňují peníze Michaelova otce. Mladíci však umějí jen snít a provádět bláznivé kousky, které je mají pozvednout nad šedý průměr. Ve skutečnosti však stojí za kulisami života jako statisté a bojí se vkročit na jeviště, protože "pravý život" žít neumějí. Román pojednává o iluzích, předstírání, o zoufalství, ztrátě identity a opuštěnosti hrdinů. Autor tak vytváří grotesku, veselou i smutnou zároveň, s velkým pochopením pro dnešní mladou generaci, nejistou a hledající svou roli v dnešním komplikovaném světě.

Hrdina žije v Amsterodamu s ortodoxní matkou a otcem alkoholikem. Je vyloučen z gymnázia a mění různá zaměstnání, po zklamání z první lásky žije ze dne na den a nakonec skončí jako prostitut. Nadaný autor popisuje s autentičností a humorem problémy židovských rodin, které prožily válku a stále v sobě nosí hrůzy z koncentračních táborů. Jejich děti se však bouří, utíkají z domova, ze školy i z konzumního stylu života do světa chvilkové volnosti. Nizozemský autor židovského původu se ve svém lehce sarkastickém románu zabývá problémem traumatu Židů po 2. světové válce.

Brilliant absurdist chronicle of a hapless outsider's struggle to do the right thing. Arnon Grunberg's fourteenth novel charts the downfall of Geniek Janowski, a Polish-German firefighter doing his best to be a good father, husband, lover and colleague, only to fail on all fronts. Geniek leads a seemingly unremarkable life with his wife, Wen, and their son, Jurek, in the sleepy Dutch province of Limburg, where everyone simply calls him "The Pole" because they can't pronounce his real name. He is the only foreigner and the only vegetarian at the fire station, yet to him the crew feels like a band of brothers. When he discovers that the wife of his colleague, Beckers, is dying, The Pole is reminded of the role she played in his own life following the death of his eldest son, Borys--namely, by providing consolation in the form of unorthodox sexual acts. Racked by guilt, The Pole confessed the affair to his wife, and the retreated to a monastery for a year, where he ended up living in the henhouse. On his return, he is allowed to rejoin the fire brigade, though everyone in town has their doubts. Grunberg has lost none of his edge in this acutely absurdist account of the powerlessness of human beings to alter their fate. Comfort, salvation, love, and solidarity seem out of reach. In the world of Good Men, illusions about humanity and, above all, brotherhood will never prevail.

‘Als je kunt doden op commando, dan kun je ook liefhebben op commando.’ De meeste mensen hebben overtuigingen, zolang die maar niets kosten. Majoor Anthony is bereid een prijs te betalen voor zijn idealen. Als hij op een dag, tijdens een uit de hand gelopen operatie, het meisje Lina in de woonkamer van twee ‘verdachte individuen’ aantreft, besluit hij haar zonder aarzeling mee naar huis te nemen als teder geschenk voor zijn vrouw. Onze oom is het verhaal van een meisje dat als een dode onder de levenden verkeert, van een majoor die zijn schaamte alleen kan overwinnen door heldendom na te streven en van een opstandelingenleider voor wie de revolutie een door hem te regisseren opera is. Welke prijs moet er worden betaald voor het gebod om lief te hebben, wat kost de wens tot voortplanting, en wat de plicht om vrij te zijn?