Lucie Řehoříková Knihy

Kvetoucí Rondo, v němž šťastně žijí křehká stvoření vyrobená ze skla, papíru, nebo nafukovacích balónků. Až do chvíle, kdy město navštíví Válka. Tři hlavní hrdinové knížky, Danko, Fabián a Hvězdička, musí spojit všechny své síly, aby Válku porazili a své milované Rondo zachránili. Společně se jim to podaří, Válka zmizí, jizvy po ní ale zůstanou. Symbolem města se stávají rudé květy vlčího máku. Přímočarý a dojemný příběh, vyprávěný poetickým i vizuálním jazykem, dětem vysvětluje, co to vlastně je ta válka. Symbolika příběhu citlivě vyzdvihuje hodnoty, jakými jsou soudržnost, vzájemná pomoc i odvaha. Autory knihy jsou ukrajinští umělci Romana Romanyšyn a Andrij Lesiv, členové studia Agrafka. Knížka, za niž autoři obdrželi náruč ocenění po celém světě, je určená dětem od šesti let. Vydáváme ji dvojjazyčně, ukrajinsky a česky, aby mohla sloužit i jako jazyková pomůcka.

Autoři povídek, jenž jsou v této knize shromážděny Leonidem Bolšuchinem a Lucií Řehoříkovou, jsou narozeni po roce 1950, to je společný prvek této antologie. Kniha čtenáři v abecedním pořadí představuje třicet jedna současných ruských prozaiků. Antologie ruských povídek vyšla v řadě s příznačným názvem LITERARY GUIDE a sama její obálka nápadně připomíná solidního turistického průvodce. V tomto případě antologie umožňuje čtenáři procházku územím výsostné literatury. Vedle u nás známých a často překládaných autorů (např. Jevgenij Griškovec, Viktor Pelevin, Vladimir Sorokin) zde nalezneme také vynikající texty spisovatelů u nás dosud širší veřejnosti neznámých (například Alexandr Iličevskij, Zachar Prilepin, Oleg Pavlov, Andrej Gelasimov a Oleg Jermakov). Třicet povídek nám dovoluje nahlédnout, jak rozmanitá je současná ruská literární scéna. Různost přístupů od alegorie po surový realismus, jazyková pestrost, žánrová odlišnost. Jedno však mají společné – pokouší se o zachycení Ruska dnešních dnů.

Tato antologie představuje panorama postčernobylské ukrajinské povídky. Duch zařazených textů však neurčují jen pojmy katastrofa (černobylská jaderná havárie) nebo katarze (současnost), které editoři použili jako klíč k vymezení časového pásma, v němž hledali texty pro tuto knihu. Ačkoli v některých povídkách se motivy katastrofy nebo katarzní proměny objevují, odkazuje pojetí této antologie spíše na specifické postavení ukrajinské kultury a týká se kolektivního vědomí Ukrajinců na přelomu 20. a 21. století - tedy v epoše, za jejíž přibližný počátek považují mnozí černobylskou katastrofu v roce 1986.