Šalom Aleichem, který psal pod pseudonymem Šalom Rabinovič, je ústřední postavou jidiš literatury. Jeho díla vynikají přirozeností řeči postav a přesností popisů života ve shtetlu. Zatímco rané kritiky zdůrazňovaly veselost postav jako způsob vyrovnání se s nepřízní osudu, pozdější kritici v jeho psaní objevili i tragické aspekty. Jeho styl a používání pseudonymů mu vynesly přezdívku „židovský Mark Twain“.
V malé, zapadlé vesnici žije židovský mlékař Tovje. K bohatství má hodně daleko. Kromě chalupy, několika kravek, koníka a pořádně prostořeké ženy Golde mu Pán Bůh seslal radost i trápení zároveň tím, že ho obdařil sedmi dcerami. Jsou to krasavice, že jim není rovno široko daleko, alekolik je s nimi starostí…….
Povídky Šoloma Alejchema se odehrávají na koncem devatenáctého a začátkem dvacátého století v carském Rusku, na západě dnešní Ukrajiny v takzvané Oblasti židovského osídlení, která existovala mezi lety 1791 a 1917. Předobrazem postav jsou skuteční lidé - chudí a zbožní židé, kteří žili a pomáhali si tak, jak jim přikazuje judaismus. Jsou to lidé dobromyslní, prostí, vynalézaví, veselí i smutní; většinou ševci, hodináři, krejčí, podomní prodavači, zelináři nebo mlékaři, jako byl Tovje, hlavní hrdina řady příběhů v této sbírce i známého muzikálu Šumař na střeše, který podle povídek Šoloma Alejchema vznikl. A tito lidé často "vyprávějí" své příběhy autorovi. Knihu prostupuje nezaměnitelný židovský humor a nadhled, který dává hrdinům příběhu neuvěřitelnou sílu k tomu, aby čelili často velmi nelehkému osudu.
Život chudého židovského chlapce a jeho soukmenovců v malé vesničce na Ukrajině, emigrace do Ameriky a obrázky ze života židovských vystěhovalců jsou humorně a věrně zachyceny klasikem jidiš literatury.
7 childrens' tales, from one of the world's greatest writers of Yiddish stories. Centering around the Jewish holidays, stories include "Benny's Luck," about the amazing good fortune of a young boy and his dreydl, and "Really a Sukkah!" a glimpse of a busy holiday celebration that ends less happily than it began.
Of all the characters in modern Jewish fiction, the most beloved is Tevye, the compassionate, irrepressible, Bible-quoting dairyman from Anatevka, who has been immortalized in the writings of Sholem Aleichem and in acclaimed and award-winning theatrical and film adaptations. And no Yiddish writer was more beloved than Tevye’s creator, Sholem Rabinovich (1859–1916), the “Jewish Mark Twain,” who wrote under the pen name of Sholem Aleichem. Beautifully translated by Hillel Halkin, here is Sholem Aleichem’s heartwarming and poignant account of Tevye and his daughters, together with the “Railroad Stories,” twenty-one tales that examine human nature and modernity as they are perceived by men and women riding the trains from shtetl to shtetl.
Poviedkový román klasika židovskej literatúry, ktorý sa stal aj predlohou muzikálu Fidlikant na streche. Z obsahu: Dcéry bedára Tojvijeho, Nie som hoden toho, Začarovaný krajčír, Keby som bol Rotschildom, Jozef, Americký motív.
Ezgiler Ezgisi, Scholem Alejchem'in Tevrat'ın (Eski Ahit'in) "Neşideler Neşidesi" bölümüne dayanarak yazdığı bir aşk öyküsüdür. Bu öyküde, yazar, Yahudi ve Hıristiyan dinbilimcilerin alegorik yorumlarından uzaklaşarak "Neşideler Neşidesi"nin doğal anlamını kendine çıkış noktası almıştır. Yahudi yorumcular bu metinleri Tanrı'nın halkıyla konuşması, Kilise de İsa'nın halkıyla konuşması olarak yorumlamıştır. Yazar, Ezgiler Ezgisi'nde şarkıların gerçek anlamına, yani erotik anlamına yöneliyor: Busi ile Şimek kardeş gibi büyümüşlerdir; Busi'nin ana-babası yoktur. Bazen oyun oynarken Busi'nin üzüntüsü yüzüne vurur. Bu durum Şimek'in yüreğini parçalar, ona göre Busi dünyanın en güzel prensesidir, Hazreti Süleyman'ın sevgililerinden de güzeldir. Birlikte büyürken sevgilerini de büyütürler. Damdaki Kemancı'nın (Sütçü Tevye) yazarı Scholem Alejchem'in bu kısa romanında, büyük yazarlara özgü derin hümanizma bulunmaktadır. Yazar, romanı basılmadan Newyork'ta öldü (1916). Vasiyetine göre, mezarının başında bu yapıtının bazı bölümleri okundu.Ezgiler Ezgisi'ne esin kaynağı olan, Tevrat'ın "Neşideler Neşidesi" ("Ezgiler Ezgisi") bölümü okurun okuma eylemini boyutlandırmak amacıyla kitabın sonuna eklenmiştir.
