Stanislav Struhar Knihy

Kniha Cizinci, kterou Stanislav Struhar navazuje na svou úspěšnou, ze strany čtenářů i kritiky přívětivě přijatou knihu Cizinky, přináší dvě další znamenitě psané prózy, vyprávějící s poetickou lehkostí a intelektuální precizností o lásce i ztrátě nejen v Rakousku a Německu, ale i v současné České republice. Stanislav Struhar (1964) je jedním z nejpozoruhodnějších rakouských spisovatelů současnosti. Narodil se v Gottwaldově, dnešním Zlíně, a v roce 1988 emigroval spolu s manželkou do Rakouska. Debutoval v Rakousku básnickou trilogií Stará zahrada, v dalších letech publikoval prozaická díla. V České republice vyšly jeho rané romány Rukopis a Opuštěná zahrada, po nich následovaly české překlady již německy psaných děl Hledání štěstí, Cizinky, Váha světla, Důvěrně známé hvězdy domova, Barvy minulosti, Opuštění a Dar naděje. Náleží k nejvýraznějším německy píšícím spisovatelům českého původu, jeho literární tvorba je podporována stipendii a získala řadu uznání. Žije ve Vídni. Z němčiny přeložila a doslov napsala Markéta Kliková.

Knihou Stará zahrada představuje Stanislav Struhar své doposud nejosobnější dílo. První část této subtilní básnické trilogie, nazvaná Kousek smrti, vznikala již začátkem osmdesátých let, kdy autor prvními literárními texty zachytil momenty svého dětství a dospívání v rodném Zlíně. Hlas vnitřní rozervanosti a tísně však neutichá ani v části druhé, pojmenované Kousek života, v níž už i v němčině vypráví nejen o složitosti emigrace, ale i o čekání na syna, jehož vycestování zadržovaly československé úřady. Závěrečná část trilogie s názvem Kousek Vídně, plná sugestivních a pro jeho tvorbu charakteristických kompozic, zrcadlí jeho vztah k novému domovu, který se již na svém prahu ukázal ze dvou různých stran.

Stanislav Struhar se narodil v roce 1964 v Gottwaldově, dnešním Zlíně. V roce 1988 emigroval spolu s manželkou do Rakouska, jejich syn je mohl následovat až po pádu železné opony. Usadil se ve Vídni, přijal rakouské státní občanství a němčina se stala jeho literárním jazykem. V románech se zabývá integrací cizinců do nové společnosti, ztrátou domova či mateřštiny, a zařadil se do nepočetné, ale o to zajímavější rodiny německy píšících Čechů. Jeho nejnovější román Váha světla, odehrávájící se před poutavou kulisou Říma a Ligurie, vypráví subtilně poetickým jazykem příběh mladého Rakušana, který se po dvou prožitých tragédiích znovu rozhoduje začít v cizině nový život.

Fiktivní deník francouzsky píšícího spisovatele Benjamina Marchery, Rakušana pocházejícího z Abidjanu, popisuje milostný vztah hlavního hrdiny a mladé Rakušanky, zanícené hledáním smyslu života v literární tvorbě, balancování imigranta mezi starým a novým domovem, podprahový přístup většinové společnosti k přistěhovalci a přechod do života v „nemateřštině“ coby běh na dlouhou trať. Brilantně strohý důvtipný text deníkových záznamů doplňují nenásilně zašleněné pasáže, které můžeme bez nadsázky nazvat básněmi v próze.

Román Opuštění, brilantně psaný v podmanivém prostředí západní Ligurie, vypráví intimně lyrickým a dokonale úsporným stylem poutavý příběh mladého Rakušana, který se vypravil do Itálie hledat svého otce.

Stejně jako v knize Barvy minulosti předkládá Stanislav Struhar i v dalším, kompozičně i esteticky vyzrálém díle Barvy budoucnosti tři výtečné prozaické práce plné překvapujících zvratů a souvislostí, strhující melancholie a intelektuální individuality; nezaměnitelným stylem, v němž se ztrácí hranice mezi prózou a poezií, zachycuje působivý portrét současné Vídně.

Smutný příběh dospívajícího chlapce, který se těžce vyrovnává s minulostí své rodiny. Hrdina novely je pronásledován vzpomínkami na mrtvého bratra. Vyrůstá v domě prarodičů, v atmosféře omšelé elegance a nevyřčených tajemství. Svůj citový život upíná k mladičké tetě, která s ním sdílí jedno patro vily. Dívka se mu stává náhražkou matky, přátel i inspirací opatrného erotického probuzení. Děj spěje pomalu, ale neodvratně k okamžiku, kdy se chlapec dozví tragické podrobnosti o bratrovi, matce a zločinu, který poznamenal jeho rodinu.

Knihkupec, básník a prozaik Stanislav Struhar se narodil v roce 1964 v Gottwaldově, dnešním Zlíně. V roce 1988 emigroval spolu s manželkou do Rakouska, jejich syn je mohl následovat až po pádu železné opony. Usadil se ve Vídni, přijal rakouské státní občanství a němčina se stala jeho literárním jazykem. Stanislav Struhar se již od mladých let věnoval básnické tvorbě. Debutoval v Rakousku česko-německou sbírkou básní Der alte Garten/Stará zahrada, která zaznamenala zásadní momenty autorova dětství a pozdější emigrace. V dalších letech publikoval především prozaické knihy. V České republice vyšly jeho rané romány Rukopis a Opuštená zahrada, po nich následoval český překlad již německy psaného románu Hledání štestí. V románech autor hledá domov a řeší otázku integrace cizince do nové společnosti. Zařadil se do nepočetné, ale o to zajímavější rodiny německy píšících Čechu. Jeho nejnovější kniha Cizinky přináší dvě novely, které spojuje autorovo oblíbené téma pobytu v cizí zemi.

Astrid Krausseovou, redaktorku vyhlášeného vídeňského literárního nakladatelství, obtěžují na ulici dva muži. Na pomoc jí přispěchá David Kostka, bývalý knihkupec z malého knihkupectví, kde patřila k pravidelným zákaznicím. Davidovi se podaří strávit s redaktorkou večer. Astrid zná Davida jako milovníka literatury, ale o jeho vášni, psaní, dosud neví. Mezi Davidem a Astrid postupně vzniká milostný vztah. Astrid se zajímá o český jazyk a českou kuchyni, brzy otěhotní. – Román napsaný procítěně poetickým jazykem odráží autorovo hledání a vytváření nového domova. S nejkrajnějším lakonismem a velkou naléhavostí, které vyznačují již jeho ranou českou prózu, autor vypráví nejen humorný, ale i melancholický příběh jedné lásky, které na pozadí integrující se Evropy hrozí ztroskotání.

Stanislav Struhar se narodil v roce 1964 v Gottwaldově, dnešním Zlíně. V roce 1988 emigroval spolu s manželkou do Rakouska, jejich syn je mohl následovat až po pádu železné opony. Usadil se ve Vídni, přijal rakouské státní občanství a němčina se stala jeho literárním jazykem. V románech a povídkách se mimo jiné zabývá životem cizinců v nové společnosti a zařadil se do nepočetné, ale o to zajímavější rodiny německy píšících spisovatelů českého původu. Ve svém novém románu, lyricky laděném v malebném prostředí Itálie, Monaka a Francie, vypráví podmanivý příběh mladé ženy z jedné ligurské horské vesnice, kterou zastihne podobný osud jako kdysi její matku, pocházející z Rakouska.