Druhý svazek obsahuje Musilovu korespondenci se zemědělským ekonomem a ministerským úředníkem Edvardem Reichem. Dopisy se netýkají pouze pracovních záležitostí obou osobností, ale obsahují také informace o rodinných vztazích, společném trávení volného času apod. Publikace zahrnuje obdobílet 1927-1943.
Alois Musil a počátky Orientálního ústavu v korespondenci "otců zakladatelů".První díl edice korespondence Aloise Musila (1868–1944), orientalisty, arabisty, teologa a cestovatele, sleduje kulturní a politický kontext společenských sítí první Československé republiky v souvislosti s budováním Orientálního ústavu. Výběr osob pro edici vycházel především z okruhu vědců a vysoce postavených úředníků ministerstev a obchodních a živnostenských komor, kteří se podíleli na výstavbě struktury, zákona, stanov a výběru členů Orientálního, respektive Slovanského ústavu a následně se významě prosadili ve vedení těchto ústavů. Generace „otců zakladatelů” - právník a specialista na zahraniční obchod Zdeněk Fafl, právník, ministr zahraničního obchodu a vedoucí Úřadu pro zahraniční obchod Rudolf Hotowetz a archeolog a etnolog Lubor Niederle - zanechala o své činnosti svědectví v korespondenci s Aloisem Musilem.
Dosud nepublikovanou monografii o historii, věrouce a různorodých proudech nejmladšího monoteistického náboženství s názvem Ze světa islámu autor dokončil v roce 1941, v protektorátní době ale nemohla být vydána. Musilův pohled na vývoj islámu vychází z důvěrné znalosti životní praxe i postojů muslimů a v mozaice poznání má stále svou hodnotu. Z pera katolického kněze je navíc důležitým příspěvkem k mezináboženskému dialogu. Úvodní studie Luboš Kropáček, Jaroslav Franc a Pavel Žďárský.
Autor, český orientalista a cestovatel, líčí v cestopise svá někdejší pozorování ze sklonku minulého a začátku tohoto století, kdy žil mezi domorodci na Blízkém a Středním východě a studoval jejich život. V přítomné knize, věnované mládeži, se zaměřuje na okolí prastaré pevnosti Kerak u Mrtvého moře a zachycuje vedle politických poměrů zejména spletité poměry náboženské. Svazek obsahuje též další povídku ze současného vodáckého života a sportu od O. Janky, nazvanou Kraj dlouhých večerů.
Významný český orientalista a cestovatel se věnoval také dobrodružné literatuře, kterou obohatil o díla velice vzrušující a napínavá, která jsou však o to cennější, že se opírají o bohatou autorovu zkušenost a dokonalouznalost vylíčeného prostředí. Tak vznikl i příběh o pronásledování vraha v poušti. Sešit je doplněn výkladem o islámské věrouce a románem na pokračování z čínského prostředí.
Dobrodružný příběh, odehrávající se v jihoamerické divočině na počátku 20. století. Kniha navazuje na předchozí 2 příběhy - Strýček Indián a Hadí ostrov. Tenkrát byli indiánští náčelníci odhodláni bránit svoji zem a slovo lovce platilo víc než zákon. Na konci sešitu je na pokračování román - „Jaroslav Foglar - Chata v jezerní kotlině” - 7. část
Dobrodružný román českého vědce, cestovatele a spisovatele (1868-1944) o neobyčejných dobrodružstvích arabského lékaře a jeho ženy, kteří v libanonských horách svádějí boj za osvobození svých přátel. Příběh, který na pozadí dobrodružné zápletky seznamuje s prostředím a politickými, národnostními a náboženskými poměry v Libanonu a v okolním arabském světě vůbec.
Dobrodružný román českého vědce, cestovatele a spisovatele (1868-1944) o neobyčejných dobrodružstvích arabského lékaře a jeho ženy, kteří v libanonských horách svádějí boj za osvobození svých přátel. Příběh, který na pozadí dobrodružné zápletky seznamuje s prostředím a politickými, národnostními a náboženskými poměry v Libanonu a v okolním arabském světě vůbec.
