Eva Maria Hrdinová Pořadí knih

Jak vzdělávat překladatele? Lze najít souvislost mezi oborovou didaktikou a didaktikou překladu? A nakonec: Lze učit překladu i studenty filologických či pedagogických oborů? Na tyto tři otázky usiluje odpovědět tato publikace. Má dvě části: v první se autoři jednotlivých kapitol zaměřují na klíčové fenomény (translatologické) didaktiky překladu jako například na problematiku překladu reálií, literární překlad a překlad zpětný, případně na translatorické problémy přítomné v oborové didaktice cizích jazyků. Druhá část publikace se pak věnuje již konkrétní výuce překladu, a to jak na pracovištích translatologického, tak netranslatologického typu.

Monografie se týká problematiky české církevní slovanštiny a snah o její obnovení ve dvacátém století. Ideovým otcem těchto snah byl olomoucký slavista a teolog Vojtěch Tkadlčík, který od šedesátých let minulého století začal zpracovávat tzv. „Hlaholský misál“, tj. řád české římskokatolické mše v církevněslovanském jazyce. Nešlo o jazyk někdejších velkomoravských památek, nebo památek středověké české redakce církevní slovanštiny, ale o modernizovanou hypotetickou podobu církevní slovanštiny českého prostoru ve století dvacátém, jež obsahovala vedle starších jazykových prvků i novější změny, ba i změny, jež jsou typické pouze pro češtinu. V této monografii byl charakter „Tkadlčíkovy redakce české církevní slovanštiny“ ilustrován na hláskoslovném plánu.