Lucy Fricke Knihy

Fred je zkušená a ambiciózní německá diplomatka. Žena, kterou nikdy nic nerozhodí, která je doma všude a nikde. V Montevideu však poprvé v kariéře narazí, je odvolána do Berlína a posléze jako konzulka přeložena do politicky rozjitřeného Istanbulu, což je pro ni zatím největší výzva. Záhy se ocitá ve víru politického dění a po seznámení s Kurdkou, jíž turecký režim bezdůvodně vězní, se začíná pohybovat na tenkém ledě.Nekompromisní realita současného Turecka Fred poprvé přivede k myšlence, že diplomacie prostě někdy nestačí. Ve svém brilantním románu, který je stejně vtipný jako hořký, vypráví Lucy Fricke o diplomatce, která ztrácí víru v diplomacii –⁠ a také to, co je v její profesi nejdůležitější: trpělivost.Mezi tajnými službami a německo-tureckou spolupráci, mezi možností milostného vztahu a osamělostí člověka bez domova naráží Fred na hranice přátelství, právního státu a evropské myšlenky. Román nejen o umění diplomacie.

Martha a Betty, dvě nerozlučné kamarádky, které vyrážejí na nedobrovolnou cestu do Švýcarska. Na zadním sedadle jejich vozu sedí smrtelně nemocný otec jedné z nich. Má to být jeho poslední, definitivní cesta – Kurt hodlá ve Švýcarsku podstoupit eutanázii. Nakonec ale nic nedopadá tak, jak očekáváme. Všechno se v průběhu jejich cesty změní a nic už nebude jako dřív. Lucy Fricke ve své knize vypráví o ženách, které zaskočil střední věk, protože ve svých očích nikdy nedospěly. Vypráví o loučení, jehož nezůstane ušetřen nikdo z nás. Vypráví o otcích, kteří odcházejí až příliš brzy. V živých dialozích a s černým humorem autorka vykresluje poněkud groteskní cestu na jih, přes Švýcarsko a Itálii až na osamělý řecký ostrov, a zároveň se nepozorovaně noří stále hlouběji do příběhů a osudů hlavních hrdinů. A její hlavní otázkou přitom není, odkud přicházíme, nýbrž jak jsme se ocitli tam, kde jsme a jestli vůbec vede cesta zpátky. – Vychází za podpory Goethe Institutu.

In "Das Fest" reflektiert der gescheiterte Filmregisseur Jakob an seinem fünfzigsten Geburtstag über sein verlorenes Leben. Seine beste Freundin Ellen schickt ihn auf eine Reise zu Menschen aus seiner Vergangenheit, die ihm helfen, Verluste und Freundschaften neu zu verstehen. Ein bewegendes Werk über Melancholie und Neuanfänge.

Frida ist Geräuschemacherin- und eine der Besten ihres Fachs. Sie kann den Klang von Horror und Kriegsgetümmel imitieren. Nur das Hüftknacken, das ihre eigenen Schritte begleitet, müsste einer rausschneiden, findet sie. Da hört man die Jahre vergehen. Und doch hätte alles so weiterlaufen können, das Leben mit Robert in dem Haus vor der Stadt – wäre nicht plötzlich Jonas aufgetaucht, ein junger Regisseur mit einem apokalyptischen Film, dessen Tonspur abhandengekommen ist. Frida soll nach Japan, genauer: nach Kyoto reisen, um die verlorene Tonspur zu rekonstruieren. Dort allerdings warten mehr als nur technische Prüfungen auf sie. Die Begegnung mit dem jungen Takeshi bringt Fridas Welt ins Wanken. Und als sich ein schweres Beben ereignet, scheinen sich Ursache und Wirkung, Innen und Außen vollends zu verkehren.

«Ihre Jugend war hier zu Ende, und Judith wäre jetzt gerne allein gewesen. Denn schon das Wort ‚Gruppenabend‘ hatte Panik in ihr ausgelöst. Judith verabscheute Gruppen, Gruppenspiele, Gruppensport, das klang für sie nach dem Befund einer tödlichen Krankheit: Es tut mir leid, aber Sie haben Gruppe. Wie konnte ausgerechnet sie in einer betreuten Wohngemeinschaft landen? Ohne Drogen, ohne Waffen, dafür an jeder Ecke etwas, das sie Hilfe nannten.» Als Hoffnungslose unter Hoffnungslosen taumelt Judith durch Therapien, Aushilfsjobs und durch die erste Verliebtheit. Sensibel, drastisch und mit lakonischem Witz erzählt Lucy Fricke von Verlustschmerz und Aufruhr beim Abschied von einer desaströsen Jugend.

In einer Krise gibt es nichts Besseres als Freunde, denen es richtig mies geht. Ein Leichendarsteller träumt vom großen Durchbruch, ein Comiczeichner vom ersten eigenen Band, eine Radiomoderatorin vom Nachwuchs, und ein Scriptgirl will nur noch seine Ruhe. Doch zum Glück ist Flucht immer eine Option. Keinesfalls absichtlich finden sich die vier Freunde im selben Kleinwagen wieder, und eine kurze Strecke wird zur großen Fahrt. «Ein wunderschöner Roman über das Leben, das viel nimmt. Aber auch viel schenkt.» NEON «Ein anrührendes Generationenporträt.» DIE ZEIT «Das ist schönste, gewichtlose Gedankenarbeit.» FRANKFURTER ALLGEMEINE ZEITUNG

In einer Krise sind Freunde unverzichtbar. Ein Leichendarsteller, ein Comiczeichner, eine Radiomoderatorin und ein Scriptgirl erleben unerwartete Wendungen, als sie unfreiwillig gemeinsam in einem Kleinwagen landen. Ihre kurze Reise wird zu einem bedeutenden Abenteuer.