Lydie Romanská Knihy

Kniha s podtitulem Příběhy poznamenané Ostravou byla oceněna 3. místem v literární soutěži "Ostrava - město v pohybu" v roce 2006. Tato kniha je prozaickou prvotinou básnířky s více než desítkou vydaných titulů. Je to zpověď místa v uplynutí času zachyceném lidskou pamětí. Zpověď poetická i drsná zároveň, někdy ne právě příznivá, často doprovázená smrtí, ale zároveň plná povzbuzení, že to všechno má smysl.

Ve čtyřech oddílech básnické sbírky (S nohou na zemi – Bez klobouku bosa – Ke Chrámu slunce – Plášť k zahození) se rozeznívají motivy všedních dnů proniklé upřímnou citovou zpovědí.

Světlo na tisíc způsobů, na způsob trávy a kamene, tavolníku oslnivě tichého a moře, na způsob mého osudu; dlouhé jaro, delší léto, latimerie podzimu – ..

Goghova postel je autorčina jedenáctá knížka veršů.

Název Sirka Henriho Bremonda manifestuje příklon autorky k teorii tzv. „čisté poesie“. Tu je třeba opsat a připíchnout nad postel pod obrázek anděla strážného, říká autorka. Chuť malin, která se obnaží škrtnutím sirky v trávě, je alegorie principu tvorby, odhazování balastu v proudu slov, redukce nepoetických součástí jazyka. V knížce jsou verše z toulek po oblíbených mís tech Evropy, připomenutí veršů francouzských básníků, také Chlebnikova nebo Miłosze. Přestože ji rmoutí neutěšený stav světa, věří v lásku a neopouští ji humor. Bělostný půvab sněženek vidí jako předznamenání životního cyklu přírody, člověka i této knížky veršů. Tleská metafoře, což ji nebrání v obdivu k vrcho lům racio nálního chování člověka, k originálním myšlenkám nebo objevům v oboru elementárních částic.

Knížka veršů české básnířky Lydie Romanské, je inspirována dílem a životem Karla Hynka Máchy. Vychází v roce dvousetletého výročí jeho narození jako připomínka a poklona životaschopnosti máchovského poetického odkazu. Básník je zde zasnouben vzdáleným tvořivým poetickým proncipem s rozměrem hlubokého citového vztahu k ženskému lyrickému subjektu. Jako takový dostává rysy konkrétního muže, který svým odchodem uvolňuje kdysi pečlivě střežené místo vedle zbožňované ženy, stejně jako tomu bylo v životě nešťastné dvojice, Hynka a jeho milované, přesto zároveň despoticky stíhané Lori. Místo pro dosud živé "On a já" obchází zatím nepoznané, zkoumané v minulosti zcela nepřijatelné nové "ty".

Pro jednotlivé oddíly zvolila autorka volný verš, básně samotné pak přinášejí nejrůznější témata, v nichž se autorka zabývá otázkou smyslu života a víry v Boha. Dokáže ale také zachytit atmosféru velikonočních svátků, krásu přírody, rozehrát protiválečné motivy či nacházet důvod k radosti v těch nejobyčejnějších věcech. Některé básně jsou pak výrazně inspirovány zážitky z cest.

Emotivně vypjaté krátké povídky s výrazným křesťanským nábojem.

Příroda je velkou galerií malých příběhů. Jde jen o to je objevit. Jsou lidé, kteří za náměty svého psaní o přírodě putují do dalekých zemí, překonávají pouště a pralesy, utkávají se s šelmami, čelí nepřízni počasí a podnebí. Básnířka a spisovatelka Lydie Romanská na to šla jinak. Náměty pro své krátké povídky a fejetony nalezla rovnou za humny - respektive za skleněnými dveřmi svého bytu, vedoucími do malé zahrádky... I v tom nejvšednějším prostředí nalézá nové a nové fazety daru, který máme k dispozici – života.