Zdeněk Svěrák Knihy

Zakládající schůze Divadla Járy Cimrmana se konala 29, října 1966 v kanceláři Armádní redakce Československého rozhlasu. Jiří Šebánek (1930–2007) na ni pozval Miloně Čepelku, Ladislava Smoljaka a Zdeňka Svěráka. V Praze tak vznikla originální scéna, jejíž mystifikační humor zasáhl několik generací a která přitahuje diváky i po čtyřiceti letech své existence. Obsahuje: Akt – Vyšetřování ztráty třídní knihy – Hospoda Na mýtince – Vražda v salonním coupé – Němý Bobeš, aneb, Český Tarzan – Cimrman v říši hudby – Dlouhý, Široký a Krátkozraký – Posel z Liptákova – Lijavec – Dobytí severního pólu – Blaník – Záskok – Švestka – Afrika – České nebe

Desátá hra souboru Divadla Járy Cimrmana. Cimrman se ve své době věnoval tzv. živým obrazům a jednoho dne byl požádán, aby sestavil živý obraz „Češi na Severním pólu“. Aby získal inspiraci, sám se do nejsevernějšího místa světa vypravil a po návratu do Čech o této výpravě napsal divadelní hru. Cimrmanovo severské drama je uvedeno seminářem na téma objev arktického sněžného člověka, živé obrazy Járy Cimrmana aj.

Kniha obsahuje úvodní přednášky a texty celkem osmi her, jež byly uvedeny na scéně Divadla Járy Cimrmana v prvním desetiletí jeho existence: Akt, Vyšetřování ztráty třídní knihy, Hospoda Na mýtince, Vražda v salonním coupé, Němý Bobeš, Cimrman v říši hudby, Dlouhý, široký a krátkozraký, Posel z Liptákova a doslov Vladimíra Justa „Smysluplná hra s nesmyslem“.

Sedmý sešit souborného vydání Seminářů a her Divadla Járy Cimrmana: Pohádka, která u dětí propadla. Stejně jako většina ostatních her Divadla Járy Cimrmana, sestává Dlouhý, Široký a Krátkozraký ze dvou částí – odborné části (formou přednášky nebo kratších referátů) o životě a díle Járy Cimrmana a v druhé části pak ucelenějšího zpracování některého jeho díla – v tomto případě pohádky Dlouhý, Široký a Krátkozraký. První část hry tvoří rozsáhlejší přednáška „Cimrmanova cesta za českou pohádkou“. Vlastní divadelní hra pojednává o strastiplném putování, jehož cílem je vrátit princezně Zlatovlásce její ženskou krásu – byla totiž očarována zlým obrem Kolodějem. V prvním obraze přichází na královský zámek princ Jasoň, který zjišťuje, že jeho vytoužená nevěsta – princezna Zlatovláska – má (díky čárům Koloděje) vousy a nohu „pětačtyřicítku“. Jasoň se rozhodne Zlatovlásku vysvobodit ze zlé kletby a společně s ní, s jejím královským otcem a s Bystrozrakým se vydává za Dědem Vševědem, aby jim poradil, jak na Koloděje. Vše zpovzdálí sleduje Jasoňovo dvojče – zlý princ Drsoň, který se chystá ve vhodnou chvíli do děje vložit a získat princeznu pro sebe.

Divadelní hra o nešťastné premiéře hry Vlasta, z repertoáru Divadla Járy Cimermana od Zdeňka Svěráka a Ladislava Smoljaka. Představení je rozděleno do tří částí. První je seminář, v kterém se dozvídáme o životě Járy Cimermana, druhá část je předehra a třetí část je už samotnouhrou.

Jedenáctý sešit souborného vydání Seminářů a her Divadla Járy Cimrmana. Příčinu silné obliby blanické pověsti v Čechách vidí Cimrman hlavně v zeměpisné poloze naší vlasti. Shodně s Palackým byl si vědom toho, že jsme tu v Evropě jako zrnko mezi dvěma mlýnskými kameny. Ze západu na nás naléhá imperialismus germánský a z východu nás drtí rozpínavost kolosu velkoruského. Není divu, že takto tísněný malý národ hledá sobě ochrany nadpřirozené, a i zázračné, neboť jedině zázrakem lze tu přežít.

Soubor 8 filmových scénářů Zdeňka Svěráka a Ladislava Smoljaka (Jáchyme, hoď ho do stroje; Na samotě u lesa; Marečku, podejte mi pero; Kulový blesk; Trhák; Jára Cimrman ležící, spící; Rozpuštěný a vypuštěný; Nejistá sezóna)

Čtvrtý sešit souborného vydání Seminářů a her Divadla Járy Cimrmana. Divadelní hra z repertoáru Divadla Járy Cimermana od Zdeňka Svěráka a Ladislava Smoljaka. Představení je rozděleno do dvou částí. První z nich je seminář, v kterém se dozvídáme o životě Járy Cimermana a druhá část je už samotnou hrou. Detektivní činohra se odehrává v salonním kupé, kde továrníka Bienhanzela rozbolí zub.

Zdeněk Svěrák dětem. Veselé příběhy zahradnického synka Radovana od Zdeňka Svěráka znáte z televizních večerníčků. Radovan má stále dobrou náladu a ze všeho má radost. Prožívá spoustu dobrodružství i tam, kde by se jiné děti bály. Přečtěte si, jak se Radovan naučil hvízdat, jakse hadici narodily děti anebo jak objevoval tajemství v mlze. Kniha s ilustracemi Zdeňka Smetany potěší všechny malé čtenáře.

Nález Cimrmanovy hry České nebe potvrdil, že stopa geniálního autora nekončí rokem 1914. Drama zachycuje dobu, kdy na zemi propukla první světová válka. Sledujeme ji z nebe, kde se dávno mrtví velikáni českých dějin strachují o osud svého lidu. Česká nebeská komise ve složení sv. Václav, praotec Čech a J. A. Komenský se v krizové situaci rozšiřuje o nové členy, aby vnukla národu myšlenku samostatného státu. Hra je vhodná k oslavám 28. října, ale lze ji uvádět i jindy.

Unikátní obrazová publikace komplexně mapuje mnohovrstevnatou osobnost Jára Cimrmana, představující ho jako divadelního principála, filmaře, hudebního skladatele, filozofa, pedagoga, vynálezce, cestovatele, sportovce, historika, lékaře, kriminálníka, kriminalistu a milovníka. Mistr se dosud nedočkal vytouženého pomníku z bílého mramoru, a tak tato publikace slouží jako malý závdavek, který odhaluje jeho zneuznaný talent z různých perspektiv. Čtenáři se s mistrem setkají prostřednictvím nově objevených fotografií a ilustrací, ale především díky téměř 30 jedinečným dobovým dokumentům, které jsou známy pouze z vyprávění. Obsahuje Mistrovy vlastnoruční poznámky, nákresy vynálezů, notové záznamy, plánky, mapy, brožury a další artefakty, které konečně spatřují světlo světa pod jeho jménem a v seriózní knize. Mezi zajímavosti patří náčrt půdorysu chalupy Evžena Hedvábného, brožura k Cimrmanově teorii poznání, rukopis básně Školákovo trápení, dobové fotografie a železniční mapa s vyznačením místa Cimrmanova vykolejení. Kniha byla pokřtěna 10. 6. 2010 v Žižkovském divadle Járy Cimrmana.

Rozpustilá knížka, která volně navazuje na Příhody včelích medvídků. Přináší krátké veselé příběhy o Brumdovi a Čmeldovi, Pučmeloudovi a ostatních postavičkách ze světa broučků, které jsou známé z oblíbených televizních večerníčků. V knížce jsou vedle vyprávění i písničky s textem a notami, z nichž mnohé už téměř zlidověly. 2. vydání.

Zdeněk Svěrák dětem. Veselé příběhy zahradnického synka Radovana od Zdeňka Svěráka znáte z televizních večerníčků. Radovan má stále dobrou náladu a ze všeho má radost. Prožívá spoustu dobrodružství i tam, kde by se jiné děti bály. Přečtěte si, jak vyzrát na motýly, jak šel Radovan s tatínkem na jmelí nebo jak byl venku pořádný samec. Kniha s ilustracemi Zdeňka Smetany potěší všechny malé čtenáře.

Oblíbili jste si písničky Zdeňka Svěráka a Jaroslava Uhlíře? Sami autoři pro vás vybrali to nejlepší ze své tvorby – pohádky, operky i písničky, které vám, jak říká Zdeněk Svěrák, „vlezou do ucha”. Máte je tu nejen s texty, notami a akordy, ale i s kouzelnými obrázky Vlasty Baránkové. Tak ať se vám hezky listuje, zpívá, hraje i poslouchá. Text: Zdeněk Svěrák, Hudba: Jaroslav Uhlíř, Ilustrace: Vlasta Baránková

Osmý svazek souborného sešitového vydání seminářů a her Divadla Járy Cirmana, vydávaného nakladatelstvím Paseka, obsahuje kromě her Posel světla a Vizionář také zprávu předních cimrmanologů – Doc. Vozába, Dr. Petišky, Dr. Svěráka a Dr. Weigela – o jejich cestě do kraje Cimrmanova stáří a o nálezu obou publikovaných her.

Čtrnáctý svazek ze souborného vydání seminářů a her Divadla Járy Cimrmana, jak je vydává nakladatelství Paseka, obsahuje divadelní hru Švestka. Úvodní seminář na téma Cimrmanův krokový defekt, Železniční stomatolog a jiné připravil dr. Brukner. Jevištní sklerotikon Švestka pojednává o dvou vechtrech a dalších pracovnících železnice, kteří vedou spor o to, komu z nich vlastně patří její plody.

Třetí sešit souborného vydání Seminářů a her Divadla Járy Cimrmana.

Výbor z prací Ladislava Smoljaka a Zdeňka Svěráka, sestavený podle vlastního výběru autorů, představuje součást toho nejlepšího z jejich tematicky i žánrově neobyčejně široké a obsažné literární produkce. Zahrnuje ukázky jejich populární tvorby divadelní a filmové, televizní a rozhlasové, ale dává nahlédnout i do pokusů prozaických či do jejich dílen textařských, aby pokaždé dokumentoval vysokou osobitost i nespornou kvalitu uměleckých činů protagonistů této knihy.

Pohádky pro předškoláky a malé školáky, které mohly děti vidět jako večerníkové příběhy již před více než dvaceti lety. Kdyby šlo Radovánky specifikovat jednou větou (což samozřejmě nelze), bylo by to nějak takhle: milé, něžné, zábavné a veselé, bez prvků přehnané agresivity či násilí a současně výchovné a poučné. Nenásilnou a nenápadnou formou Zdeněk Svěrák ukazuje dětem naprosto jasnou linii mezi tím, co je správné a tím, co není. A přesto v pohádkách žádné poučování a vychovávání na první pohled vůbec nenajdete. Nejsou třeba žádné spolknuté babičky a Karkulky, unesený Budulínek, ani zakletá princezna, aby bylo z příběhů jasné, kdo stojí na které pomyslné černobílé straně světa. Ale ony tam snad ani ty černé strany vůbec nejsou…

Cimrmanova rodinné drama se zpěvy a tanci. Tradiční seminář vás seznámí s nejzákladnějšími fakty o Járovi Cimrmanovi. Následná hra ukáže, jak těžko se smiřují někteří lidé s novými poznatky ze své minulosti. Slovo upravovatele: Jednoaktová hra „Úžas žandarma Kovandy“, kterou uvádíme pod kratším názvem „Akt“, byla napsána v letech 1910–11. Za Cimrmanova života byla provedena, pokud víme, pouze jednou, a to v r. 1913 u příležitosti otevření restaurace Labuť v Tanvaldu. Hra se zdála tehdejším divákům cynická, vulgární, nepravděpodobná a málo vlastenecká, takže zcela propadla.

Veselé příhody oblíbených večerníčkových postaviček, včelích medvídků. Krátké příběhy o včelích medvídcích Brumdovi a Čmeldovi, ale také o Pučmeloudovi a ostatních postavičkách jsou známé již z oblíbených televizních večerníčků. V knížce je navíc zařazeno s plným textem a notami pět známých písniček ze seriálu: na políčku v jetelíčku, o světluškách, o chvátajícím Kvapníkovi, jak slunce vysouší loužičky a o polapení zlodějíčka Pučmelouda.

Tato jedinečná publikace je dosud nejobsáhlejším průvodcem po neobyčejně plodné, letos již šestačtyřicetileté historii českého národního pokladu – Divadla Járy Cimrmana. Na šedesáti čtyřech stranách exkluzivní obrazové knihy vás čeká obsáhlá exkurze dějinami divadla, které se nakonec proslavilo, navzdory všem peripetiím a nepřízním režimu, času i osudu. Dějepisný text kronikáře Zdeňka Svěráka vás provede historií divadla od počátků až po současnost, seznámí vás s osobnostmi, které se jí více nebo méně účastnily, a nabídne vám příběhy veselé i vážnější. Kniha je seřazena chronologicky podle vzniku jednotlivých divadelních her. S pomocí bohaté fotografické a obrazové dokumentace vás provede jednotlivými hrami a jejich obsazením z dob dávno i nedávno minulých, ale stanete se tu také svědky osudových setkání, z nichž některá vás možná překvapí. Poslední kniha Ladislava Smoljaka

Písnička je krátké setkání hudby a textu. Trvá asi tři minuty. Někdy si nevěsta a ženich padnou do noty, a jindy se to nepovede. V prvním případě vznikají písně, které vám vlezou do ucha, a ve druhém ty, které nikdo nezpívá. Jaroslav Uhlíř a já skládáme oba druhy. Spočítali jsme, že ať se snažíme, jak se snažíme, jenom každá šestá písnička má to štěstí, že se ujme. A protože jsme jich zatím nadělali ke třem stům, dali jsme do této knížky tu šťastnou šestinu. Máte je tu nejen s notami, ale i s obrázky. Ať se vám hezky listuje, zpívá, hraje a kouká.

Výběr nejoblíbenějších písní z jednotlivých Hodin zpěvu. 24 písní s texty a notovými zápisy. Např.Pan doktor Janoušek, Auta, Když jsem já šel do lidušky, Chválím tě, Země má, Svátek zvířat a mnoho dalších!

Povídka, zpracovaná podle úspěšného filmu, vypráví o rozporuplném dění prvního mírového roku na malém českém městě.

Naposledy objevená hra českého génia Járy Cimrmana: Češi mezi lidožravci. Divadelní hru autorů Cimrmana, Smoljaka a Svěráka doprovází přednáška z afrického semináře, jež přináší nové poznatky ze života a díla Járy da Cimrmana. Afrika, jejíž text byl nalezen při nedávné rekonstrukci Náprstkova muzea, nese dovětek: Příšerné vedro! Co bych dal za vlahý podvečer na liptákovské návsi. Na základě tohoto povzdechu bylo určeno Cimrmanovo autorství textu. Další nález směřuje k tzv. rukopisu železnobrodskému, jenž byl objeven po záplavách v roce 1997 v archivu tamějšího ochotnického spolku. Vskutku – zásadní a hodnotné dílo.

Druhá část nejlepších dramatických vstupů, fejetonů a písniček Divadla Járy Cimrmana, tentokrát ve výběru Jiřího Justa. Ladislav Smoljak a Zdeněk Svěrák se svorně dělí o příležitost představit svoji tvorbu, kterou volně inspiroval Jára Cimrman, a nejen on. Součástí výboru je i poslední hra této autorské dvojice - Švestka, stejně jako scénáře televizních inscenací Tvrdý chleba a Případ Platfus. Vzhledem k oblibě diváků a čtenářů není nutno tento výbor zvláště doporučovat.... celý text

Legendární divadlo z odvrácené strany. Unikátní knížka, která vychází při příležitosti padesáti let Divadla Járy Cimrmana, přibližuje obrazem i textem neznámou tvář nejslavnějšího českého divadelního souboru. Zdeněk Svěrák bilancuje jeho historii formou soukromého dopisu Ladislavu Smoljakovi a každý člen divadla přidal svou nejživější vzpomínku. Čtenář se tak dozví, jak se přihodilo, že se Petr Brukner narodil ve dvou městech současně, čeho nejhoršího se dopustil Miloň Čepelka a jaký je největší herecký problém Miroslava Táborského. Pro fanoušky Járy Cimrmana bude překvapením, že souborem prošla řada známých osobností jako Jiří Menzel, Jiří Stivín nebo Jaroslav Uhlíř, a že v tomto zdánlivě ryze mužském divadle nechybějí ani ženy. Nepřeberné množství fotografií zachycuje herce v jejich výrazných rolích, ale většinou je objektiv namířen do zákulisí, a odkrývá tak dění, které zůstává publiku utajeno.

Hlavní hrdina je starý mládenec František Louka, který se pro peníze ožení s Ruskou. Situace se zamotá v okamžiku, kdy mu nechá svého malého syna Kolju na starosti. Chlapec neumí česky a z počátku si ti dva vůbec nerozumí. Laskavá komedie o muži, který se domníval, že už nemůže být hůře a netušil, že právě prožívá nejkrásnější chvíle svého života. Františkovi už prošedivěly vousy. Kolja ještě nedosáhl školního věku a setkali se díky tragikomické životní situaci. Ti dva zůstali nakonec sami.Starý mládenec a kluk, kteří si navzájem nerozumějí a to ve všech směrech. Čeká je dlouhá a složitá cesta za úsměvem a láskou... Nakonec se spolu spřátelí.

Zahrajte si největší hity Zdeňka Svěráka a Jaroslava Uhlíře! Zpěvník největších hitovek, jako jsou Dělání, Severní vítr, Ani k stáru a řada dalších hitů, je určen úplně všem bez rozdílu věku a pohlaví. Zpěvník obsahuje noty a akordy, tak ať se vám hezky zpívá i hraje.

Vyprávění dětem na dobrou noc. Pan Šíma dostal doma důležitý úkol: vyprávět každý večer svým dětem pohádku. On by nejraději pohádky četl, jenže jeho děti s tím nesouhlasili. Vyžadovali takové, jako byly ty od maminky: o zdánlivě obyčejných věcech kolem nás. Zdali se mu nesnadnou úlohu podařilo splnit a jak se jeho vyprávěnky na dobrou noc líbily, se můžete dozvědět z půvabné knížky Zdeňka Svěráka.

Další svazek souborného díla Divadla Járy Cimrmana obsahuje studii Zdeňka Svěráka o historii vzniku a vývoji tohoto svébytného divadelního ansámblu. O tom, kdo je skutečně Jára da Cimrman, rozvíjí hypotézy Přemysl Rut. Druhou část publikace tvoří rejstřík jmen, názvů a pojmů z her Divadla Járy Cimrmana, jak se objevovaly v průběhu let 1967–1992. Pro celkové dokreslení fenoménu Cimrman knížka závažná, až klíčová.

Záznam semináře Divadla Járy Cimrmana s ukázkami jeho dramatu Němý Bobeš aneb Český Tarzan, zničeného v roce 1911 Josefem Padevětem a obnoveného po šedesáti letech známými cimrmanology Ladislavem Smoljakem a Zdeňkem Svěrákem. Jedná se o jeden z nesporných úspěchů české teatrologie.

Devátý sešit souborného vydání Seminářů a her Divadla Járy Cimrmana. Když na sklonku života bilancoval Cimrman svou uměleckou činnost, došel neradostnému poznání: ani jedno z děl, které podepsal, nedošlo uznání. A proto se rozhodl ustoupit do anonymity a stát se autorem folklórním. Jasnozřivě rozpoznal, že moderní doba odsoudí k zániku lidovou tvořivost v takových oblastech, jako je národní píseň, pohádka, pověst, přísloví či pranostika. Jediné, co z ústní folklórní tvorby nezemře a zůstane živé, je anekdota. A právě ona hraje významnou roli v jeho hře Lijavec.

Vydáno u příležitosti 30. výročí Divadla Járy Cimrmana v roce 1997. Jde o unikátní fotopuklikaci s množstvím doposud nezveřejněných snímků, zejména ze začátku DJC. Závěr knihy tvoří 25 stránek popisující historii DJC.

Cimrmanova činohra ze školského prostředí. Cimrman jako pedagog byl požádán, aby zpracoval do Kapesní učebnice c. k. poddůstojnického sboru heslo Země česká. V té době znal Čechy jen z mapy rakousko-uherského mocnářství v měřítku 1:500 000. Napsal: „Zemi českou co do jejího povrchu lze charakterizovati jako hory, doly, černý les. Mezi Sušicí a Pískem je poušť. Severně od města Kouřim táhnou se rozsáhlé tabákové plantáže až ke kuřácké metropoli Šluknov. Zkamenělé výměšky vyhynulých mamutů dolují pilní Čechové v okolí Veltrus. Za zmínku stojí též okultistické doupě Duchcov a letovisko jihočeských zbohatlíků Prachatice. Léčbou štítné žlázy jsou známy lázně Volary. Český ráj je krajem nudistů. Zdejší adamité a evité chodí zde, jak je Pánbůh stvořil, oděni jen tu a tam, nedbajíce církevních pohrůžek z Mnichova Hradiště. Své centrum, památný to hrad, pojmenovali si nudisté českým názvem pro krásnou ženu: Kost.“ Zůstává dodnes tajemstvím, zda Jára Cimrman přispěl takto do příručky z pouhé neznalosti, či zda byl veden úmyslem rozložit poddůstojnický sbor a znemožnit mu případné operace na českém území.

Nazval jsem tuhle knížku Čerti nejsou, abyste se jí nebáli, ale oni tam jsou, a to dokonce tři. Je to však pohádka o lidech, kteří se měli rádi a málem o tu lásku přišli. A taky o dvou dětech, které měly zlého tatínka a nevěděly, jak se to mohlo stát. Chvílemi je to smutné, chvílemi veselé, jak to v životě bývá. Všechno se to odehrává na hradě Hakenburk. Knížku obdařil Jindřich Čapek krásnými obrázky. Ty vám umožní přímo se na ten temný hrad podívat. Kdo vydrží číst až do konce, bude odměněn. Kdybych vám řekl, že dobro zvítězí, už bych prozradil moc. Zdeněk Svěrák

Když se písnička ozve v pohádce nebo ve ? lmu, kdekdo ji hned zná. Vybrali jsme pro vás ty nejznámější písničky od oblíbených autorů Zdeňka Svěráka a Jaroslava Uhlíře. A konečně je tu máte všechny hezky pohromadě! Nechybí například takové pecky jako Dělání, dělání, Není nutno, Statistika, Když se zamiluje kůň, Ani k stáru a mnoho dalších.

Nová kniha Zdeňka Svěráka, vypráví o nevšedním přátelství dvou kamarádů, zpečetěném tlačenkou a lipovým čajem. Tři neuvěřitelné příběhy pana Buřtíka a pana Špejličky doprovodil svými ilustracemi Jiří Votruba. Vznikla tak pestrá a nápaditá knížka nejen pro děti. První dva příběhy napsal Zdeněk Svěrák v 70. letech pro své děti. Vyšly v roce 1971 a 1972 v Albatrosu jako samostatné sešity a čtenáři si je velmi oblíbili. Třetí příběh - Lekárna U bílé myšky - dopsal Zdeněk Svěrák v tomto roce. „Mezi panem Buřtíkem a panem Špejličkou vzniklo kamarádství, které se hned tak nevidí. To jim pomůže dostat se z každého maléru. Když se pan Buřtík a pan Špejlička poprvé setkali, dali se do smíchu. Smáli se sami sobě, vždyť jeden vypadal jako soudek, druhý jako tyčka. Ale hned si byli sympatičtí, a vydali se zpečetit své nenadálé přátelství do restaurace Rozmarýnka. První si objednal dvanáct talířů tlačenky s chlebem (který asi?), ten druhý lipový čaj a sušenku (kdo asi?). A pak společně vyrazili vstříc novým dobrodružstvím. Tak ať se vám oba pánové neztratí!

Chcete vědět, jaké je to asi v Čudu? Tušíte, proč se Bohouškovi říká Radovan? A jaké dobré vtipy zná pan Dufek? Právě vám je určena kniha plná povídek, pohádek a textů známých písniček Zdeňka Svěráka s hravými ilustracemi Vlasty Baránkové, která zaručeně potěší všechny děti do 100 let.

Zcela nové povídky různého ladění z pera českého velikána, z nichž některé jsou humorné, jiné vedou k zamyšlení, ale všechny jsou protkané autorovou laskavostí a životní moudrostí. Inspirací pro povídky Zdeňka Svěráka je život sám a kdokoli z nás se mohl v životě dostat do stejné situace jako jejich hrdinové. Bonusem knihy je báseň, která nečekaně předpovídá budoucnost českého národa, a navíc v jedné povídce mohou jen sami čtenáři odhalit pachatele trestného činu.

Tato knížka zachycuje literární předobrazy budoucích filmů, ale rychle plynoucí čas zavinil, že už jsou to vlastně předobrazy filmů pro pamětníky. Jáchyme, hoď ho do stroje je první pokus autorské dvojice Smoljak-Svěrák o průnik do kinematografie. Průnik se povedl, a tak jsme přidali Marečku, podejte mi pero a Na samotě u lesa. Najdete tu také titul Vrchní, prchni – můj první samostatný scénář a Smoljakova první samostatná režie. Aby svazek nebyl tenký, posílili jsme ho o Vesničku mou střediskovou. Zdeněk Svěrák

Ptám se sám sebe, co to vlastně dělám, když píšu povídku. Jako bych našel pecku a dělal kolem ní třešeň. Nebo švestku. Podle toho, co seberu. Jádro každého příběhu jsem našel na cestě. Byl to třeba zážitek, s nímž se mi někdo svěřil, nebo jen věta zaslechnutá od vedlejšího stolu v restauraci. Moje práce spočívá v tom, že si představuju, co bylo před tím a co potom, a hledám v mateřštině slova, která dovedou vrátit dávno snědenému ovoci dužinu a šťávu. Kéž by vám to chutnalo. Zdeněk Svěrák

Leporelo pro nejmenší se známými písničkami Z. Svěráka - Strašidýlko Emílek, Svátek zvířat, Narozeninová, Šupy, dupy dup. Všechny písničky provázejí roztomilé ilustrace Ladislavy Pechové.

Oblíbili jste si písničky Zdeňka Svěráka a Jaroslava Uhlíře? Sami autoři pro vás vybrali to nejlepší ze své tvorby - písničky, které vám, jak říká Zdeněk Svěrák "vlezou do ucha". V knížce najdete nejen texty s notami a akordy, ale i kouzelné obrázky Vlasty Baránkové. Tak ať se vám hezky listuje, zpívá i hraje.

S lehkým humorem a laskavým pochopením líčí poměry na české vesnici prostřednictvím tragikomického příběhu prostoduchého vesnického sirotka, který se málem stane obětí hamižnosti pražského funkcionáře, který zatoužil po jeho domku. Scénář nejúspěšnějšího českého filmu osmdesátých let.

Výběr z dramatických výstupů, fejetonů a písniček Divadla Járy Cimrmana.

Oblíbili jste si písničky Zdeňka Svěráka a Jaroslava Uhlíře? Sami autoři pro vás vybrali nejnovější písničky ze své tvorby, a také dvě operky - Šípková Růženka a O dvanácti měsíčkách. Máte je tu nejen s texty, notami a akordy, ale i s kouzelnými obrázky Vlasty Baránkové. Tak ať se vám hezky listuje, zpívá i hraje

Když jde malý bobr spát, Kdyby prase mělo křídla, Pět ježibab... Kdo by neznal písničky Petra Skoumala? To nejlepší z jeho tvorby pro děti přináší tato bohatě ilustrovaná kniha, jejíž součástí je také hudba a písně k celé řadě televizních večerníčků. Lze ji využít nejen jako zpěvník s přesnými notovými záznamy, ale také jako zdroj půvabných veselých dětských básniček. Vždyť autory písňových textů jsou básníci z nejpovolanějších - Emanuel Frynta, Pavel Šrut, Jan Vodňanský a Zdeněk Svěrák.... celý text

Oblíbili jste si písničky Zdeňka Svěráka a Jaroslava Uhlíře? Tentokrát jsme pro vás vybrali nejoblíbenější písničky o zvířatech. Ve zpěvníku s krásnými ilustracemi Vlasty Baránkové najdete nejen texty, ale i noty a akordy. Tak ať se vám hezky listuje, zpívá i hraje.

Oblíbený bestsellerový autor Zdeněk Svěrák má pro vás další skvělou knihu! Tentokrát se můžete těšit na beletristické zpracování filmových povídek – předloh k filmům Kolja, Obecná škola a Vratné lahve; plus Po strništi bos, která na své filmové zpracování teprve čeká. Typický humor Zdeňka Svěráka a jeho hravost, kterou ve svým knihách používá, slibují poutavé čtení! Filmová povídka je předloha pro budoucí film. Režisér si ji čte a představuje si – většinou líp než její autor – jak by vyprávění vypadalo na plátně. Když usoudí, že dobře, ve spojení s dramaturgem donutí autora ke změnám a škrtům a k napsání scénáře. Čtenář této knížky dostává povídky už ve finální podobě, a bude si většinou vybavovat, jak je natočil řežišér Jan Svěrák.

Kniha "52+2 aneb Čtení pro každý týden v roce a dva navíc", v pořadí třicátá pátá Miroslava Ivanova vyšla při příležitosti jeho 70. narozenin. Je ohlédnutí za mnohým, čím se spisovatel v životě zabýval, o čem psal, co ho zaujalo. O vzniku knihy sám řekl: "Když mně bylo za mého dlouhého pobytu v pražském Hematologickém ústavu nejhůř, když vysoký bílý strop JIP se vznášel kdesi v nedohlednu, přemýšlel jsem o tom, co budu psát, až mě pustí domů... Nemůže to být nic těžkého, text by měl s určitým nadhledem vyprávět o mém putování za vůní literatury faktu. A tak jsem po nocích v paměti doloval příběhy, posléze se jich v mé hlavě sešlo na sedmdesát, rok má však pouze 52 týdnů, musel jsem proto mnohé vypouštět..." S doslovem Zdeňka Svěráka.

Rozkládací leporelo pro nejmenší s motivem známé písničky od Zdeňka Svěráka a plné veselých obrázků, potěší všechny malé děti i jejich rodiče.

Není to kronika mého dětství ani naší rodiny, chtěl jsem, aby to byla krásná literatura. Autoři takové literatury nejen vzpomínají na to, co viděli a slyšeli, ale také si vymýšlejí a fantazírují, aby jejich příběh stál za řeč. V knížce vyprávím o tom, jak byl malý kluk přesazen z města na venkov a co to udělalo s jeho duší. Jsem to já a nejsem to já. Je to mozaika, v níž jsou některé kamínky pravé a jiné přidané. Ale vy byste neměli poznat, který je který.

Zpěvník plný not, akordů a textů pro všechny děti i dospělé, kteří si rádi zahrají a zazpívají známé písničky oblíbených autorů Z. Svěráka a J. Uhlíře. Je také skvělou pomůckou pro paní učitelky i vychovatelky, které děti doprovázejí na hudební nástroj – klavír, kytaru nebo i flétnu. „Do tohoto zpěvníku jsme dali písničky, které se ujaly. To máte jako s rostlinami. Zasadíte je a některé se ujmou, ale jiným se tak nedaří, i když je zaléváte a hnojíte všechny stejně. Neumíme skládat jen ty první. O tom, která zapustí kořínky a bude ozdobou záhonu, rozhodujete vy. Proto tu najdete takové trvalky jako Dělání, Když se zamiluje kůň a Barbora píše z tábora. Je jich na třicet.“

Oblíbili jste si písničky Zdeňka Svěráka a Jaroslava Uhlíře? Přinášíme vám 12 jejich nejoblíbenějších písniček s notami a piánkem, na kterém si je můžete sami zahrát! A kdyby vám to nešlo, piánko je přehraje za vás.

Zpěvník ke knize Tři bratři - Z. Svěrák a J. Uhlíř.

Máte rádi písničky Zdeňka Svěráka a Jaroslava Uhlíře? V tomto úžasném zpěvníku najdete nejnovější hity z dílny oblíbených autorů. Jsou zde nejen s texty, notami a akordy, ale i s kouzelnými obrázky Vlasty Baránkové. Tato knížka je skvělou pomůckou také pro paní učitelky nebo vychovatelky, které děti doprovázejí na hudební nástroj – klavír, kytaru nebo flétnu. "Do tohoto zpěvníku se vešlo na čtyřicet písniček. To by v tom byl hrom, abyste si nevybrali aspoň pět kousků, které vašemu uchu zalahodí. Kdo chce veselou, tomu doporučujeme Saskou polku nebo Věruš. Dojímavým povahám by mohla přijít vhod Komu se stýská nebo Pámbíčku, stůj při mně. Eskymáček je zamilovaná věc. A pro matematiky tu máme Úsudkový příklad. V každém případě zpívejte s chutí, jinak to nemá cenu." Jaroslav Uhlíř a Zdeněk Svěrák

Máte rádi nejúspěšnější filmové komedie autorské dvojice – Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak? Pak tato kniha přináší to nejlepší z jejich komediální filmové tvorby. Najdete v ní pět divácky nejúspěšnějších komedií, které se zapsaly do zlatého fondu české kinematografie. V knize na vás čekají i takové pasáže, které se do filmů nevešly. Tato knížka zachycuje literární předobrazy budoucích filmů, ale rychle plynoucí čas zavinil, že už jsou to vlastně předobrazy filmů pro pamětníky. Jára Cimrman ležící, spící; Kulový blesk; Nejistá sezóna; Rozpuštěný a vypuštěný; Trhák.

Ladislav Smoljak, *9. prosince 1931, † 6. června 2010 Učitel, redaktor, scenárista, herec a režisér. V roce 1966 stál společně s Jiřím Šebánkem, Zdeňkem Svěrákem a Miloněm Čepelkou u kolébky Divadla Járy Cimrmana. Je spoluautorem a režisérem všech jeho 15 her a seminářů, které má toto divadlo na repertoáru přes 40 let. Kniha je obrazovou vzpomínkou přátel z Divadla Járy Cimrmana na jeho nezapomenutelné role i na chvíle strávené s tímto vzácným člověkem mimo divadelní prkna.

Dvaapadesát esejí, které vycházely v Lidových novinách v letech 2003 a 2004. Nakladatelství Lidové noviny je vydalo ve formě na daný žánr až luxusní, knížka je opatřena předmluvou Zdeňka Svěráka.

V roce 1950 je František Sláma, bývalý elitní stíhač RAF, nyní považován za nepřítele lidu a uvězněn na Mírově, kde bojuje se zápalem plic. Na vězeňské marodce se setkává s doktorem Blaschkem a písmomalířem Vildou Houfem, kteří si vyslechnou jeho příběh plný odvahy, přátelství, lásky a zrady. Vše začíná okupací Československa v roce 1939, kdy se František rozhodne opustit svou dívku Haničku a svou zemi, aby bránil vlast jako vojenský stíhač. Spolu s ním odchází jeho žák, talentovaný pilot Karel Vojtíšek. V Británii se Franta a Karel stávají nejlepšími přáteli a každý den riskují své životy v Britském královském letectvu. Když konečně dostanou šanci bojovat, smrt si vybírá svou daň i mezi nimi. Sláma slyší, jak Vojtíšek s plameny v Spitfiru padá, ale nevěří, že by se jeho kamarád nevrátil. Karel se však vrací s nadšením a vypráví o své lásce k ženě, do které se zamiloval. František mu jeho štěstí přeje, netušíc, že setkání s Angličankou Susan navždy změní jejich životy.

Rozkládací leporelo pro nejmenší s motivem známé písničky od Zdeňka Svěráka a plné veselých obrázků, potěší všechny malé děti i jejich rodiče.

Máte chuť si zahrát a zazpívat písničky Zdeňka Svěráka a Jaroslava Uhlíře? V tomto nejobsáhlejším zpěvníku, plném textů, not i akordů, najdete 120 nejznámějších hitů této oblíbené autorské dvojice. Nechybí zde známé pecky jako Holubí dům, Není nutno, Statistika, Dělání, Když se zamiluje kůň, Severní vítr, ale obsahuje i ty nejnovější písničky jako Alchymisti, Jupí, Ať smolařům je hej, Ani k stáru nebo Když si tě, dívko, představím. Tento zpěvník by neměl chybět nikomu, kdo rád zpívá! A nezapomeňte – zažít nudu – to vadí!

Literární filmový scénař. Držíte v rukou těsto, z něhož byl uhněten film. Nahlédněte do tvůrčí kuchyně Vratných lahví, dalšího značkového díla otce a syna Svěrákových. Ostatně kdo jiný vypoví obsah filmu lépe, než sám autor scénáře... „Vratné lahve jsem nemohl napsat zamlada. Musel jsem si počkat, až se mě dotkne stáří. Je to příběh o mužském, který nechce do důchodu ani pracovního ani milostného. A má s tím starosti. Z těchto starostí jsem se pokusil upéci předlohu pro filmovou komedii, které se říká hořká.“ – Zdeněk Svěrák

"Pohádka, to je raneček moudrosti, který nám tu zanechali předkové, abychom si ho vzali na vandr světem a věděli, jak se rozhodovat na rozcestích. Kudy jít a kudy se nevydat. Pohádka věří, a dokonce přikazuje, že dobro má být pochváleno a zlo potrestáno. Jenže lidský život je krátký a boží mlýny melou tak pomalu, že se takové spravedlnosti málokdy dočkáme. Ale pohádka to všechno stihne. V tom spočívá její blahodárnost." Zdeněk Svěrák

Starý strážce vodní nádrže Jiří Smrček si dopisuje s generálním ředitelem povodí. Jsou to zprávy o stavu přehrady, ale také o stavu jeho duše. Nevadí, že ředitel ani na jeden z jeho 23 dopisů neodpoví. Smrček, bývalý venkovský učitel, na sebe prozrazuje i věci, které každému nesvěříme. Je zjitřený úkolem, který ho zaskočil: má najít mezi spoluobčany obce Horní Znělá svého nástupce. Bude to plukovník Dekl, nebo někdo jiný? Je možné, aby to bylo veselé čtení? Pokusil jsem se o to. Z. Svěrák k novým textům dodává: „Celý život nosím u sebe notýsek, kam si zapisuji nejrůznější krátké poznámky o tom, co mi přijde zajímavé, co jsem viděl, prožil nebo co mi někdo vyprávěl. Nedávno jsem si řekl, že bych se na to měl zpětně podívat a události si připomenout, případně se z těch poznámek inspirovat. Když jsem je začal pročítat, tak jsem zjistil, že téměř 90 % je nepoužitelných, no a z toho zbytku je tato nová kniha.“

Film Jana Svěráka podle scénáře jeho otce Zdeňka Svěráka šel v roce svého uvedení do kin (1996) proti proudu už svým tématem. Pět let po odchodu sovětských vojsk mnozí hleděli s nedůvěrou na to, že by hlavním hrdinou filmu měl být ruský chlapeček. Ovšem oba zmínění tvůrci nakonec vytvořili dílo, které dovedlo reflektovat nejnovější české dějiny, zároveň však bylo stravitelné i pro zahraničního diváka. A to do té míry, že Kolja získal Oscara za nejlepší cizojazyčný film. Kniha odhaluje díky rozhovorům s jeho tvůrci i protagonisty mnoho faktorů, které hrály roli při přípravě filmu, obrazová část představuje spoustu rekvizit a jiných artefaktů.

Adventní čtení je ilustrovaná knížka povídek od 24 autorů našich i zahraničních – Zdeněk Svěrák, Tereza Říčanová nebo Stephen Leacock. Povídky jsou zavřené (japonská vazba), musíte každý den adventu odtrhnout proužek po straně a povídku objevit. Přes den Vám na stěně visí kalendář s pomalu přibývajícím obrazem, navečer se stává knížkou ke společnému čtení. Na Štědrý den pak máte knížku hotovou a můžete si ji dát do knihovny nebo třeba pod stromeček.

Historii rozhlasového cyklu Vinárna U Pavouka, vysílaného v letech 1965-1969 doprovázejí texty pořadů.

K napsání povídek inspiroval Zdeňka Svěráka sám život. Zaslechnutá věta, odvyprávěná historka nebo útržek rozhovoru se staly jádrem příběhu, který autor rozvinul s typickou hravostí. V příbězích se jistě poznáte i vy. Kdokoli z nás se mohl někdy v životě dostat do podobné situace jako hlavní hrdinové jednotlivých příběhů.POVÍDKY a NOVÉ POVÍDKY…

...jak ji Olda vyprávěl Aničkám ve filmu Akumulátor 1 3D prostorové leporelo s pohyblivými scénami.

Hudební profil znovuobjeveného hudebního génia. Seminář o mistrových úspěších na poli hudby a opera Úspěch českého inženýra v Indii. Mistrovo dílo rekonstruovali J. Klusák, L. Smoljak a Z. Svěrák. V tradiční úvodní přednášce jsou poskytnuty základní údaje k tématu, pominuta není Cimrmanova hudebně pedagogická činnost. Muzikology, a jistě nejen je, určitě nadchne výklad symfonické básně Kovář Jirsa a klavírní výtah partitury v podání dirigenta Vondrušky. Zajímavou zkušenost divákovi poskytne recitace libreta bez dochované hudby… V další části představení pak opera Úspěch českého inženýra v Indii (s orchestrem, dirigentem a zdařilými pěveckými výkony herců) pojednává o tom, kterak český inženýr zavedl v Indii výrobu pravého piva. A ještě slovo hudebního restaurátora: „Původní partitura byla v žalostném stavu. Noty nedbale znamenány, linky porušené, papír samá šmouha. Věnoval jsem rekonstrukci tu největší péči: šmouhy jsem vygumoval, linky podle pravítka obtáhl, bříška čtvrťových not začernil, k osminkám a šestnáctkám přidělal ocásky. Myslím, že dnešní podoba díla obstojí i před nejpřísnějšími měřítky.“ Jan Klusák. „Chytré hlavičky, zlaté ručičky, to jsou čeští inženýři…“... celý text

Máte rádi rodinnou komedii Ať žijí duchové? A jestlipak víte, že písničky k filmu složil Jaroslav Uhlíř a texty napsal Zdeněk Svěrák? Jejich nesmrtelné hity si nyní můžete zazpívat podle této knížky s piánkem. Barevné noty poradí, na kterou klávesu zahrát, a kdyby vám to nešlo, piánko přehraje melodii za vás! Podle barevných not si můžeš na piano zahrát: 1. V naší ruině straší 2. Žampióny 3. Žampióny nadívané 4. Zavolejte stráže 5. Hajný je lesa pán 6. Píseň Leontýnky 7. Pramen zdraví z Posázaví 8. Skřítkové tesaři 9. Šupy dupy dup 10. Den je slunečný 11. Trpasličí svatba 12. Dělání

Písničky Jaroslava Uhlíře a Zdeňka Svěráka včetně not.