Hans Magnus Enzensberger Knihy

Mauzoleum patří k ústředním a ojedinělým dílům německé poezie. Třicet sedm Enzensbergerových balad pojednává o rozporuplnosti pokroku, o procesu trvajícím celá staletí, jehož významné, tragické, komické i absurdní problémy na nás dopadají dodnes. Text radikálně ruší tradiční představu o poezii jako tvorbě „krásného zdání“ a simuluje vědecký jazyk i myšlení, aniž se však zříká umělecké volnosti přetvářet fakta do „otevřeného“ celku, který obsahuje i mnoho nedořečeného, nedefinovatelného, ba tajemného. Přestože pokrok je kolektivním mýtem, personifikoval se v dlouhé řadě historických postav, průkopníků či vzájemných protivníků. Hrdinové balad jsou proto myslitelé, dobrodruzi, biologové (Darwin), vynálezci (Gutenberg), přírodovědci (Humboldt), lékaři (Guillotin), revolucionáři (Che Gue­va­­ra), politici (Machiavelli), umělci (Chopin) a další význačné postavy našich dějin. V knize jsou představeny ve fragmentárních zkratkách, které ukazují nejen jejich osudy (většinou ne právě šťastné), ale také jejich místo a význam pro vývoj naší civilizace.

H. M. Enzensberger v básnické sbírce Fúrie mizení prohlubuje svoje skeptické postoje vůči technickému a společenskému pokroku, vůči velkým ideám a ideologiím, přičemž reflektuje civilizační šum, postupující entropii, děsivou všednodenní šeď. Autor přiblížil rytmus mluvené formě, položil důraz na maximální věcnost, a přitom zůstával důsledným jazykovým komponistou a montérem. Básnické Já zde není oním lepším budoucím z věku lidské pospolitosti a ohleduplnosti, naopak: promlouvá z období, kdy je člověk člověku vlkem, kdy si každý uprostřed agresivního technizovaného světa prostě musí pomoct sám.

Výber z poézie nemeckého básnika a prozaika a zároveň výnimočného zjavu nemeckej literatúry druhej polovice 20. storočia.

Enzensbergerova básnická skladba poprvé vyšla v roce 1978 v nakladatelství Suhrkamp. Zánik Titaniku vychází z pradávného alegorického obrazu světa jako lodi. Enzensberger však tuto alegorii posouvá dál, a to už tím, že ji přenáší na legendární zaoceánský parník, který se stal pochmurným symbolem moderní doby. Postupná zkáza představuje průchozí gradační osu díla: První zpěv otevírá skladbu „diskrétní“ trhlinou v lodním trupu, následně, krok za krokem, autor popisuje plíživý začátek a průběh katastrofy i postupující paniku. Motiv zániku se však nevztahuje pouze na Titanik jako takový, ale je východiskem pro bohatou asociační síť a rafinovanou textovou montáž. Zánik zde vystupuje v mnoha podobách a souvislostech – od pradávných obrazů apokalypsy v podání umbrijských malířů přes zřetelné narážky na zánik Třetí říše, až po autorův deziluzivní pobyt na komunistické Kubě či „současný“ pobyt v Berlíně. Enzensberger bilancuje, a to jak autobiograficky, tak i z hlediska světových dějin. Dávná brantovská Loď bláznů jde ve všech svých podobách nevyhnutelně ke dnu, se všemi svými pasažéry, třídami (cestovními i společenskými) i luxusním vybavením.

Bilingvní vydání sbírky básní Jed – Das Gift v překladu Tomáše Kafky z roku 2006.

Básník, prozaik, překladatel, publicista, dramatik a scénárista Hans Magnus Ensensberger patří již po několik desetiletí mezi nejpozoruhodnější a také nejznámější osobnosti německé literatury. Kniha přináší ukázku jeho brilantních a velmi oceňovaných esejů v překladu Jiřího Stromšíka. Svazek obsahuje eseje: Aporie avantgardy; Na obranu normálnosti; Vyhlídky na občanskou válku; Muži hrůzy - Esej o radikálním desperátovi a doslov od Jiřího Stromšíka.

Hans Magnus Enzensberger bývá právem označován za jednoho z žijících klasiků německé a v podstatě celé evropské literatury uplynulého i stávajícího století. V českém literárním prostředí není neznámou osobností. Zasloužil se o to v 60. letech 20. století Josef Hiršal a Bohumila Grögerová. V představování jeho díla pokračuje Tomáš Kafka, v jehož překladu vychází bilingvní vydání sbírky Historie mraků.

Kniha pod polštář pro všechny, kteří mají strach z matematiky. Dvanáctiletý Robert nesnáší svého učitele matematiky, protože ten nechává své žáky řešit nudné úlohy a ještě ke všemu jim zakazuje používat kalkulačku. Ale potom Robert potká ve snu Číselného čerta, který jako zázrakem vzbudí jeho zájem o tento předmět. Představí mu s vtipem a šarmem svět, ve kterém čísla mohou fascinovat a udivovat a ve kterém matematika není tak bezútěšná, jak si mnozí z nás myslí. Číselný čert zkrátka ví, jak matematiku zjednodušit přímo ďábelsky.

Výbor ze dvou knih básní německého autora (nar. 1929), počítaného k nejvýraznějším představitelům západoněmecké lyriky. Jsou to básně myšlenkově náročné, výrazem strohé až drsné, jež citlivě zobrazují složitost dnešního světa a vědomě usilují o vyprovokování čtenáře, aťk odporu nebo k souhlasu. Výbor z knih poezie sest. a přel. Josef Hiršal; pozn. o autorovi naps. Vladimír Kafka.

An account of the life and death of Buenaventura Durruti, a Spanish Civil War leader, that turns his life into a larger story of revolution, commitment, and failed struggles for freedom.