Linda Asher Knihy

Kniha přináší texty Milana Kundery věnované Franzi Kafkovi: eseje Kastrující stín svatého Garty a Překlad jedné věty a „jako doplněk a epilog“ Umění věrnosti a Hranice nepravděpodobného už není střežená.

In this first work of nonfiction, Milan Kundera offers a "practitioner's confession" on the art of the novel. "Every novelist's work contains an implicit vision of the history of the novel, an idea of what the novel is," Kundrea writes. "I have tried to express here the idea of the novel that is inherent in my own novels." Kundrea brilliantly examines the work of such important and diverse figures as Rabelais, Cervantes, Sterne, Diderot, Flaubert, Tolstoy, and Musil. He is especially penetrating on "perhaps the least known of all the great novelists of our time," Herman Broch, and his exploration of the world of Kafka's novels vividly reveals the comic terror of Kafka's bureaucratized universe. Kundrea's discussion of his own work includes his views on the role of historical events in fiction, the meaning of action, and the creation of character in the postpsychological novel. His reflections on the state of the modern European novel in an era of "terminal paradoxes" are as witty, original, and far-reaching as his unique fiction.

"A magic curtain, woven of legends, hung before the world," writes Milan Kundera in The Curtain, his fascinating new book on the art of the novel. "Cervantes sent Don Quixote journeying and tore through the curtain. The world opened before the knight-errant in all the comical nakedness of its prose." For Kundera, that curtain represents a ready-made perception of the world that each of us has—a pre-interpreted world. The job of the novelist, he argues, is to rip through the curtain and reveal what it hides. In this entertaining and always stimulating essay, Kundera cleverly sketches out his personal view of the history and value of the novel in Western civilization. Too often, he suggests, a novel is thought about only within the confines of the language and nation of its origin, when in fact the novel's development has always occurred across borders: Laurence Sterne learned from Rabelais, Henry Fielding from Cervantes, Joyce from Flaubert, García Márquez from Kafka. The real work of a novel is not bound up in the specifics of any one language: what makes a novel matter is its ability to reveal some previously unknown aspect of our existence. In The Curtain, Kundera skillfully describes how the best novels do just that.

Česká emigrantka Irena žije ve Francii od svého útěku z Československa po invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968. V roce 1989, kdy sametová revoluce svrhne vládnoucí Komunistickou stranu Československa, se Irena po dvaceti letech života v emigraci rozhodne vrátit do svého domova. Během cesty se náhodou setkává s Josefem, kolegou z emigrace, který byl v Praze krátce jejím milencem. Román podává jímavý obraz lásky a jejích projevů, což je téma, které se v Kunderových románech opakuje. Román zkoumá pocity vyvolané návratem do vlasti, která přestala být domovem. Přetváří tak odysseovské téma návratu domů. Vždy se domníváme, že naše vzpomínky se shodují se vzpomínkami milované osoby, že jsme prožili totéž. Ale to je jen iluze. Na druhou stranu, co můžeme očekávat od naší slabé paměti? Zaznamenává jen "bezvýznamnou, nepatrnou částečku" minulosti, "a nikdo neví, proč právě tento kousek, a ne jiný". Žijeme své životy utopené v obrovském zapomnění, což je skutečnost, kterou odmítáme uznat. Jen ten, kdo se po dvaceti letech vrátí, jako Odysseus vracející se na rodnou Ithaku, může být oslněn a ohromen. Nevědění, předposlední román Milana Kundery napsaný francouzsky, vychází poprvé v českém překladu Anny Kareninové. S doslovem Sylvie Richterové.

Román nabízí zamyšlení o našem místě na Zemi, poznání sebe sama, o smrtelnosti, věrnosti, o lásce. O stárnutí každého z nás, ale také o stárnutí moderní evropské kultury jako celku. Jean-Marc zanechal studia medicíny a smysl svého života vidí ve vztahu s Chantal, starší a zkušenější ženou. Snaží se zahnat její obavy ze stárnutí a aby jí dokázal, že je stále přitažlivá, posílá jí anonymní dopisy s vyznáními. Tato nevinná strategie však bude mít neočekávané následky. Typicky "kunderovská" zápletka je postavena na zpochybnění lásky a důvěry, které jsou ve světě nejistoty pro partnery jistotou. Co se ale stane, když se rovnováha poruší? Proč je naše jedinečnost ve vztazích tak podstatná? Jak ji zachovat v době, kdy na nás ze všech stran útočí nerealistické představy o kráse, lásce a erotice?

From one of the most distinguished writers of modern times comes a libertine fantasy which is also a profound meditation on contemporary life. Ruminating on how the pleasures of slowness have disappeared in today's fast-paced, future-shocked world, Kundera explores the secret bond between slowness and memory and the connection between our era's desire to forget and the ways in which we have given ourselves over to the demon of speed.

V českém překladu Anny Kareninové vychází Slavnost bezvýznamnosti, poslední román Milana Kundery napsaný francouzsky. Příběh několika pařížských přátel, jejichž současná setkání v zahradách nebo na večírcích se snově prolínají se zasedáním Stalinova politbyra, je především Kunderovým zlehka a humorně napsaným loučením se s tématy, čtenáři a světem románu obecně. Povzneseně napsaná kniha plná humoru a dobré nálady a první próza, kterou jedenadevadesátiletý autor žijící v Paříži dovolil přeložit do své rodné řeči.