Maurice Blanchot byl francouzský filozof a spisovatel, který zkoumal hranice mezi literaturou a filozofií. Jeho dílo se vyznačuje moderním přístupem, který boří žánrové konvence. Přestože začínal na politické pravici, zkušenost s fašismem zásadně proměnila jeho myšlení. Blanchot byl hluboce ovlivněn Heglovou interpretací a moderním existencialismem, což se odráží v jeho literární kritice a fikci.
Již svým názvem román odkazuje na Hérakleita a hérakleitovský, nepojmově temný způsob nazírání se vine celým textem. Spíše než klasickým vyprávěním je jistým druhem ontologické fikce. Logické principy jsou rušeny a protiklady žijí vedle sebe či ještě častěji samy v sobě. Svět absolutního nevylučuje nic a umřít v něm může i smrt. Temný Tomáš je první z Blanchotových filozofických próz, jež zkoumají a nově vytvářejí oblast imaginárna.
Maurice Blanchot se vždy distancoval od hlavních myšlenkových proudů své doby, surrealismu a existencialismu, později i od fenomenologie Martina Heideggera. Dvě studie, které tvoří tuto knihu, se zabývají druhdy opomíjenými a podceňovanými postavami z dějin literatury a filosofie, jejichž důležitost, ba neopominutelnost pro jakoukoliv moderní reflexi jazyka či racionality jasně vyvstala až po druhé světové válce.
Základní dílo myšlení o literatuře, zabývající se vztahy mezi autorem, literaturou a skutečností v jejich ambivalentní jednotě.
