Josef Šebek Knihy

Antologie překladů věnovaná novému historismu, kulturnímu materialismu a kulturním studiím – tedy směrům humanitněvědného myšlení, v jejichž rámci se střetávají literární a kulturní teorie, text a jeho kontext, praktické a teoretické aspekty myšlení, konání a řeči nebo oblast umění a ne-umění – uvedené směry nemapuje v celé šíři, ale vybírá klíčové texty jejich protagonistů, a to v rámci hledisek z podtitulu antologie: cirkulace, reprezentace, ideologie. Obsahuje jak výrazně teoreticky zaměřené práce, tak studie věnované konkrétním historickým otázkám. Všechna témata doprovázejí osvětlující úvodní texty a celou knihu uvádí studie přibližující základní pojmy a jejich vývoj v kontextu domácí literárněteoretické tradice. Publikaci připravil 6členný tým překladatelů a autorů z ÚČL AV ČR, Ústavu české literatury a komparatistiky FF UK a Katedry genderových studií FHS UK. Koncepci antologie vypracovali Richard Müller, zabývající se literární komunikací a její medialitou i materialitou, a Josef Šebek, věnující se zprostředkováním mezi textem a sociálním kontextem.

Monografie se zaměřuje na dva současné směry sociálně kontextového studia literatury: teorii literárního pole Pierra Bourdieua a kulturní materialismus Raymonda Williamse a Alana Sinfielda. Českému čtenáři je představuje jako komplementární modely: teorie literárního pole počítá s existencí relativně autonomního mikrosvěta literatury, zatímco kulturní materialismus vychází z přesvědčení o plném začlenění literárního textu do široce chápaného sociálna. Pojednána je nejprve Bourdieuova teorie literárního pole a současné postbourdieuovské přístupy (Viala, Boschettiová, Dubois, Sapirová, Casanova, Lahire, Meizoz, Lagasnerie), které autor využívá ke kritice této teorie z její vnitřní perspektivy. Poté se věnuje kulturnímu materialismu: základním pojmům Williamsovy teorie kultury a literatury a dále Alanu Sinfieldovi, u něhož se problematika posouvá do roviny sexuální disidence, a vzniká tak pozoruhodná varianta literárních queer studií. Závěr tvoří kritická komparace obou směrů literárněvědného myšlení, soustředící se na otázky historicity, textu jako události, singularity, produkce a recepce, problém formy a sebereflexivitu bádání.

Monografie zkoumá mechanismy transferů a transponování v moderní populární kultuře, které oživují a adaptují díla, čímž ovlivňují popkulturní dění. V posledních desetiletích se profesionální sport stal vzorem pro rozšiřování fanouškovské recepce a propracovaný systém přestupů, kde aktéři mění dresy pod mediální pozorností. Podobně populární kultura vytváří různé mechanismy, které oživují a nově rámují kulturní produkty. Kniha se zaměřuje na případové studie, které zkoumají specifické mechanismy transferů, aniž by se snažila formulovat univerzální vzorce. Tyto mechanismy se projevují na mikroúrovni různých žánrů, období a médií, a neodhalují globální kulturní strategie. Místo toho analyzují taktická manévrování, která jsou lokalizována v českém kulturním kontextu. Čtenáři mají možnost volby: mohou se zaměřit na konkrétní materiál jednotlivých studií nebo se zabývat širšími otázkami, které tyto studie implikují. Kniha tak nabízí jak tradiční lineární čtení, tak i čtení výběrové.

Při současném rozmachu mediálních a kulturálních studií míváme občas ve zvyku pozapomínat na „tradiční“ ohniska oborového zájmu: dominance televize či internetu jako kdyby přehlušovala rozhlas a klasická tištěná média přesouvala do zaprášených regálů „toho, co již pominulo“ a„toho, co právě pomíjí“. Náležité porozumění současnému globalizovanému, digitálnímu a tekutému světu médií je přitom do velké míry podmíněno pochopením jeho základů, historických souvislostí, ze kterých tento vyrůstá. Monografie Martina Conboye Tisk a populární kultura představuje ambiciózní pokus o právě takové promyšlené vypravení se ke kořenům. Ve svých analýzách populárního tisku (ilustrovaných týdeníků či bulvárních periodik) staví především na materiálu americkém a britském, ve svých závěrech a zobecněních ale představuje studii více než relevantní i pro naši domácí situaci. V časovém rozkročení dvou století sleduje proměny rolí a funkcí populárních periodických tiskovin od počátku 19. století do dnešních dnů, zaznamenává transformace, jimiž tyto prošly, a především stopuje vliv novinového a časopiseckého tisku na etablování a rozvoj moderní populární kultury jako takové. Svazek doplněný původní studií, která výklad rozšiřuje o potřebný český kontext, osloví každého zájemce o historii i praxi mediálního provozu, stejně jako literární vědce, historiky a badatele z příbuzných oborů.

Světově proslulý americký filosof a teoretik kultury Fredric Jameson, jehož celoživotním tématem jsou vzájemné vazby mezi kulturou, společ­ností a ekonomikou, nám ve své dnes již klasické knize Postmodernismus ne­bo­li kulturní logika pozdního kapitalismu, považované za jedno ze stěžejních teoretických děl zabývajících se feno­mé­nem postmodernismu, představu­je celou složitost postmoderní kultury, jak se projevuje ve filozofii, literatuře, výtvarném umění, filmu, architektuře a ideologii. Jeho analýzy jsou jemně vypracované, a přitom neztrácejí ze zřetele obecné rysy postmoderní kultury, které prostupují jednotlivými sférami a žánry. Cílem knihy je „kognitivní mapování“ naší kulturní situace, jež se mnohým jeví jako osudově nepřehledná. Pro každého, kdo chce pochopit nejen kulturní, nýbrž i politické a společenské dopady postmodernismu, je Jamesonova kniha nepostradatelným textem.