Vladislav Gális Pořadí knih (chronologicky)

Nádherne ilustrované vydanie kultového diela mytológie konečne aj v slovenskom jazyku Mytológia Edith Hamiltonovej po prvý raz vyšla v roku 1942 vo vydavateľstve Little, Brown and Company, a odvtedy sa umiestňuje na popredných priečkach bestsellerov po celom svete. Toto veľkolepé dielo oživuje pred očami moderného čitateľa grécke, rímske a severské mýty a legendy a spolu s nimi bohov, hrdinov a smrteľníkov, ktorí inšpirujú tvorivosť ľudí od antiky po dnešok. Živé, pestré a strhujúce prerozprávanie týchto nadčasových príbehov od zrodenia bohyne Atény až po slávne dobrodružstvá Odysea a hrdinské skutky Herakla oslovuje čitateľov každého veku a odhaľuje večné pravdy o správaní ľudí. Čitatelia, ktorí antických autorov nepoznajú, získajú poznatky o mýtoch a nadobudnú istú predstavu o tých, ktorí ich vyrozprávali a ktorí sa po dvetisíc či viac rokoch ukázali ako nesmrteľní. Kniha je rozdelená na sedem častí: Bohovia, stvorenie a prví hrdinovia, Príbehy o láske a dobrodružstve, Veľkí hrdinovia pred trójskou vojnou, Hrdinovia trójskej vojny, Veľké rody mytológie, Menej významné mýty a Mytológia Severanov a obsahuje aj rodostromy. Výpravné, ilustrované vydanie, ktoré obsahuje desať farebných celostránkových ilustrácií Jima Tierneyho, si obľúbia čitatelia všetkých vekových kategórií.

Kde bolo, tam bolo, žila víla kmotrička Dezideráta, ktorá mala dobré srdce, múdru hlavu, ale s plánovaním to bolo u nej horšie. A tak sa stalo, že keď si po Deziderátu prišiel Smrť, v kráľovstve Janov zostala nič netušiaca princezná v starostlivosti druhej (a vôbec nie takej dobrej a múdrej) víly kmotričky. Preto teraz Magráta Cesnaková, Babka Paprčivá a Tetka Oggová musia naskočiť na metly, dopraviť sa do ďalekého Janova a zariadiť, aby sa slúžtička nevydala za princa. Lenže cesta do Janova je kľukatá a trojicu čarodejníc postretnú rôzne dobrodružstvá, napríklad v podobe upíra, vlkolaka či z oblohy padajúceho domu. Skutočné problémy však nastanú, keď tri novopečené víly kmotričky dorazia do Janova a musia prejsť cez rozum svojej protivníčke. Tá sa totiž nezastaví pred ničím, aby docielila „šťastný koniec" - aj keby to malo znamenať, že zničí celé kráľovstvo.

Jej poslaním je lov sériových vrahov. Teraz sa však sama stáva korisťou. Jej poslaním je lov sériových vrahov. Teraz sa však sama stáva korisťou. Hlavná hrdinka Leah Nachtnebelová nie je len geniálna klaviristka, ktorá hrala pred kráľovskou rodinou a prezidentmi, je aj lovkyňa vrahov. Všetko, čo vykoná, má presne vykalkulované a naplánované. Po vražde jedného sériového vraha v lese ten istý večer odohrá vypredaný koncert. Dôkazy vyzerajú byť až príliš jasné. Polícia si je istá, že zločin je prepojený na obchod s drogami. Špeciálny agent FBI Liam Richter, známy svojím silným morálnym postojom a inštinktom ostrým ako britva, je jediný, kto ju podozrieva. Ona je však vždy o krok pred ním. Leah sa tak ocitá v konfrontácii nielen s húževnatým agentom, ale zároveň aj s ďalším vrahom, ktorého smrtiace pudy, odhodlanie a prefíkanosť môžu konkurovať jej samej. Naozaj je možné, aby najslávnejšia klaviristka sveta bola zároveň aj chladnokrvnou vrahyňou? Zabíjam vrahov nie je len kriminálka, v ktorej dobrý detektív dolapí zločinca. Otvára otázku o tom, aká tenká môže byť hranica medzi hrdinami a zloduchmi.

Za takmer sedemdesiat rokov svojej existencie ich vyšlo niekoľko stoviek a len veľmi ťažko nájdete významnejšieho spisovateľa, ktorý by mu rozhovor neposkytol. V knižnom vydaní, ktorého tretí diel držíte v rukách, sme sa rozhodli postupne predstaviť každú literárnu dekádu zrkadlom jej najdôležitejších spisovateľov a autoriek. V našom výbere desiatich rozhovorov zo sedemdesiatych rokov sa okrem iného dozviete, ako Anne Sexton ovplyvnil v tvorbe jej terapeut, čo pre Pabla Nerudu znamenal vzťah medzi poéziou a politikou, vzťah Anthony Burgessa k Jamesovi Joyceovi alebo akú úlohu v tvorbe Christophera Isherwooda zohrával hinduizmus. V knihe nájdete rozhovory s nasledovnými autormi a autorkou: Anthony Burgess, Joan Didion, Joseph Heller, Christopher Isherwood, Bernard Malamud, Pablo Neruda, Joyce Carol Oates, Anne Sexton, Gore Vidal, Kurt Vonnegut ml.

Román je do jisté míry poctou modle literárního modernismu, anglické spisovatelce V. Woolfové. První příběh je totiž střípkem ze života autorky v době její nemoci a líčí i její sebevraždu. Druhý uvádí na scénu Lauru, která si po druhé světové válce "prostě musí" vzít mladíka, jenž se jako hrdina vrátil z Tichomoří - s vražednou upřímností se snaží v typickém stereotypu americké nepracující ženy padesátých let nalézt životní štěstí. Třetí a hlavní rovinou je den v životě Clarissy, lesbičky a majitelky nakladatelství, která pořádá večírek pro svého přítele, homosexuála v pokročilém stadiu AIDS… Je to kniha o umírání a bezmoci, ale také o ohleduplnosti a lásce, o tom, že člověk může být často hluboce nešťasten, a přesto dokáže najít i okamžiky štěstí.

Jane Whitefieldová pomáhá lidem, které pronásledují násilníci či zabijáci, a pomáhá jim začít nový život, jinde a pod jinou identitou. Ve chvíli, kdy nastanou změny v jejím osobním životě, chce svou práci ukončit. Její poslední případ přivede ale do bezprostředního ohrožení i ji samotnou.

Smrť si dříve nebo později najde každého. Když ovšem přijde k Mortovi, nabídne mu zaměstnání. Ten zjistí, že kvůli tomu nemusí zemřít, a nabídku přijímá, netrvá však dlouho a pochopí, že se jeho romantické touhy jen málo snášejí s vážnou úlohou Smrťova asistenta, a když pozná překrásnou princeznu Keli, která má být zavražděna a kterou má pravé Mort dopravit na onen svět, začnou se věci rychle zaplétat... Nejlegračnější a nejoriginálnější fantasy v této i jakékoli jiné galaxii!

Inteligentní historicko-dobrodružný román, štědrý v historickém rámci i v intimních ožehavých detailech… Středověký hlavolam, který upoutá od první stránky do posledního zákrutu dění… Osm set let dělí od sebe hrdinky románu Labyrint, Alais a Alici, a přece se jejich osudy netušeně prolnuly. Obě jsou těsně spjaté s jeskyní Labyrintu, který symbolizuje pradávné hledání skutečného Grálu S Alais čtenář prožívá křižáckou výpravu ve 13. století, kterou vede křesťanský papež proti křesťanům v dnešní jižní Francii, tehdejší Okcitánii, jež byla domovem svobodných knížectví; a to za vydatné pomoci severofrancouzských baronů, jimž se pod rouškou víry nabízí příležitost se dosud nezávislých území zmocnit. Alice vstupuje do hry v 21. století – zdánlivě náhodou činí osudový objev; v očích novodobých dědičných nepřátel katarů, jak byli hanlivě nazýváni okcitánští „kacíři“, jí hrozí podobný osud jako Alais. Kate Mosse, autorka Labyrintu, se od dnes módních autorů historicko-dobrodružných žánrů odlišila tím, že prostudovala stohy odborné literatury, takže sama válka proti katarům je pro čtenáře nejen napínavým dobrodružstvím, ale i studnou informací.... celý text