Knihobot

Veronika Košnarová

    1. leden 1981
    Kouzelník s hračkami, hledač nových krás
    Variace na hlásku m (Úvahy nad texty Věry Linhartové)
    Na okraji literární tvorby českých výtvarníků
    Ztracen v dějinách : spisovatel Jan M. Kolár
    • 2024

      Soubor esejů Na okraj literární tvorby českých výtvarníků je věnován textům českých výtvarníků 20. století, jejichž literární činnost tvoří minoritní, přesto pozornosti hodnou část jejich díla. Zastoupeni jsou autoři různých generací, rozmanitých naturelů, věnující se malířství, kresbě, grafice, sochařství, fotografii i filmu. Jednotlivé kapitoly jsou koncipovány monograficky, žánrově, tematicky či se zaměřením k určité umělecké tendenci, skupině či okruhu. Nejde ani tak o analýzu intermediálních vazeb, ale spíše o zamyšlení nad vybranými texty coby autonomními projevy dění smyslu. Tázání je zde neseno mj. otázkou, jak má na povahu textů relevantní vliv právě výtvarné zaměření jejich autorů. Implicitně pak zvolené téma otevírá rovněž otázku vztahu okraje, resp. okrajů a centra sociálně sdíleného literárního prostoru a poukazuje na možnost obohacení dosavadního obrazu české literatury daného období o další fasety.

      Na okraji literární tvorby českých výtvarníků
    • 2019

      Jádro podnětné knihy o díle spisovatelky Věry Linhartové není orientováno diachronicky a není poplatné schématu „život a dílo“. Jednotlivé kapitoly podrobně analyzují klíčová témata a „referenční rámce“ jejího psaní. Biografický základ zde ovšem nechybí: autorka ho nabízí v kapitole Cesta. Všechny inspirace Věry Linhartové a jimi ovlivněné postoje jsou minuciózně pojednány v následujících kapitolách, v nichž autorka osvědčila detailní znalost díla Věry Linhartové a schopnost nahlédnout je v širokých souvislostech. Tyto kapitoly nabízejí mimořádně bohatý, vnitřně provázaný a jakoby nikdy nekončící interpretační proces, vždy dokonale zajištěný kontaktem s konkrétními texty, a v tomto smyslu otevřený k dialogu se čtenářem. Velká pozornost je věnována proměně autorčiny motiviky pod vlivem zejména orientální inspirace. Velmi obsažně je komentován též vztah textů Věry Linhartové k výtvarným projevům. Kniha je doprovozena množstvím barevných i černobílých reprodukcí výtvarných děl.

      Variace na hlásku m (Úvahy nad texty Věry Linhartové)
    • 2015

      Kniha se věnuje zajímavé, byť málo připomínané kapitole z dějin české avantgardy, jihočeské skupině Linie, která působila ve třicátých letech 20. století v Českých Budějovicích, a především jejímu ústřednímu představiteli, Josefu Bartuškovi. Na rozdíl od monografie Jaroslava Anděla Avantgarda o mnoha médiích (2004) se zde těžiště pozornosti posouvá směrem k Bartuškově literární tvorbě; pro zpracování rozsáhlého materiálu, různorodého z hlediska prostředků i stylů, s nimiž linisté pracovali, přitom autorka zvolila adekvátní přístup kombinující tematický pohled a chronologii. Přínosné jsou i obecněji pojaté exkurzy, které látku zasazují do širšího kontextu zejména meziválečné avantgardy, ale věnují se například také krajině, důležité v díle Josefa Bartušky. Hned v úvodu a poté i průběžně věnuje autorka pozornost rovněž regionálnímu rozměru činnosti skupiny Linie. Právě tento aspekt, který se projevuje i v zájmu o některá zcela neavantgardní hnutí v českém prostředí z neobvyklé perspektiv

      Kouzelník s hračkami, hledač nových krás
    • 2013

      Kniha Ztracen v dějinách se zaměřuje na dnes téměř zapomenutého publicistu, esejistu a prozaika Jana M. Kolára (1923-1979), který byl aktivní od roku 1946. První část analyzuje klíčová témata jeho publicistiky a esejistiky z let 1946-1965 v kontextu poválečného kulturně-politického dění v Československu a v exilu. Kolár se stal jedním z nejostřejších kritiků levicových tendencí v politice a ideologizace kultury, přičemž prosazoval renesanci křesťanských hodnot a koncept sjednocené západní Evropy. Po odchodu do exilu v roce 1948 publikoval v exilových časopisech, jako jsou Skutečnost a Sklizeň, a zůstal kritickým komentátorem politického a kulturního dění, které sledoval z Kamerunu, kde žil a podnikal. Po událostech v Maďarsku v roce 1956 rezignoval na možnost „záchrany národa“ a ztratil víru v publicistiku, což ho vedlo k psaní románů ve francouzštině. Druhá část knihy se věnuje jeho pěti francouzským románům z let 1959-1973, zaměřuje se na problematiku autobiografie a fikce, prostorové zobrazení a vyprávěcí techniky. Monografie tak představuje Kolára jako složitou a rozporuplnou osobnost, jehož dílo je nedílně spjato s historií.

      Ztracen v dějinách : spisovatel Jan M. Kolár