Stefan George

Stefan Anton George (* 12. července 1868 Büdesheim (nyní součástí města Bingen nad Rýnem) – 4. prosince 1933 Minusio u Locarna) byl německý básník, editor a překladatel spjatý se symbolismem a l'art pour l'art, od nichž se společně se skupinou následovníků (tzv. George-Kreis) postupně odvracel ve prospěch myšlenek konzervativní revoluce.

Narodil se v malém městě Bingen v Porýní. Nějaký čas strávil v Paříži, kde patřil mezi spisovatele a umělce, kteří se účastnili úterních večírků pořádaných francouzským básníkem Stéphanem Mallarmém. Poezii začal publikovat v roce 1890, ve svých dvaceti letech. George založil a redigoval významný literární časopis Blätter für die Kunst. Byl také v centru dění vlivného elitářského literárně-akademického kroužku (George-Kreis), do něhož patřilo mnoho význačných mladých spisovatelů či kritiků (např. Friedrich Gundolf, Ludwig Klages, Claus Schenk von Stauffenberg). Kromě kulturních zájmů se kroužek zabýval i mystickými a politickými tématy.

V roce 1914 na začátku světové války předpověděl, že Německo špatně skončí, a roku 1916 napsal pesimistickou báseň Der Krieg (Válka).

V roce 1933 po nacistickém převzetí moci mu Joseph Goebbels nabídl předsednictví v nové akademii umění, které odmítl. Nezúčastnil se ani oslav svých 65. narozenin a místo toho odjel do Švýcarska, kde zemřel v blízkosti Locarna. Po smrti bylo jeho tělo pohřbeno předtím, než na obřad dorazila delegace nacistické vlády.