Bernard Lortholary Knihy

Nakladatelství Franze Kafky vydalo unikátní česko-anglickou verzi slavné Kafkovy povídky Proměna, bohatě ilustrovanou nekonvenčními černobílými i barevnými kresbami Jiřího Slívy. Atraktivní publikace vznikla při příležitosti 130. výročí narození Franze Kafky a je součástí širšího programu oslav, který pro rok 2013 připravila Společnost Franze Kafky. Podporou této publikace se hlavní město Praha k těmto oslavám připojilo.

Hlavním hrdinou románu Zámek je mladý zeměměřič K. Přijíždí neznámo odkud do neznámé vesnice, aby zde provedl geodetické měření. Brzy si všimne, že mu místní obyvatelé nevěří a bojí se ho. Situaci zpočátku příliš nerozumí, ale postupně pochopí, že celý zdejší život ovlivňuje prostřednictvím různých více či méně významných byrokratů tajuplný zámek nad vesnicí. Proč ten, kdo ho do vesnice povolal, mu najednou začíná házet klacky pod nohy? Absurdně groteskní Kafkův román patří mezi jeho vrcholná díla. Do dnešních dnů má tato kniha stovky, ne-li tisíce fascinujících výkladů a je naprosto jisté, že nenechá v klidu ani současného čtenáře, protože Kafka ve své rozporuplnosti - to je XX. století, kam všichni alespoň jednou nohou patříme.

Soubor povídek úspěšného německého prozaika líčí několik příběhů z německé současnosti. Jejich hrdinové se nečekaně ocitají před životními rozhodnutími, jsou osudem či vlastním přičiněním zahnáni do kouta nebo obtížně hledají svou identitu. Povídkám, napsaným lehkým (až žurnalistickým) perem, neschází napětí – ostatně Schlink je znám jako autor výborných kriminálních příběhů.

„Příběh, který teď píši," sděluje v dopisu z 11. listopadu 1912 Franz Kafka své snoubence Felici Bauerové, „...se jmenuje, abyste si udělala představu, ,Nezvěstný' a odehrává se výhradně ve Spojených státech severoamerických.'' Zápas, který s nikdy nedokončeným románem — čtenáři doposud spíše známým pod jménem vydání z roku 1927 „Amerika" — Franz Kafka svedl, byl pro něj více než důležitý. Po čtyřech letech nezáživné úřednické práce a svazku osmnácti krátkých próz totiž znamenal pokus nově vyjádřit a uchopit skutečnost, jíž se doposud spíše dotýkal. Nezvěstný je obraz moderní doby viděný očima dospívajícího chlapce a autor v něm hluboce umělecky vyjádřil pocit ohrožení běžného člověka odlidštěnými společenskými vztahy. Kniha, v níž Franz Kafka plně rozvinul i svůj přístup k hledání smyslu a jistoty lidského bytí a sociálně kritické postoje, dnes již patří k zlatému fondu evropské a světové literatury.

Monolog muže, pro něhož se jeho hudební nástroj stal celoživotním partnerem, láskou i nepřítelem.

Na samém počátku Schlinkova románu stojí událost ryze osobní, ne-li přímo soukromá: totiž onemocnění žloutenkou. V jeho průběhu však dojde k přesahu, který se bezprostředně dotýká osudu a svědomí jednoho z největších evropských národů. Když se patnáctiletému chlapci Michaelu Bergovi udělá na ulici zle, pomůže mu jistá žena, Hanna Schmitzová. Hoch ji později vyhledá a z jejich setkání se vyvine milostný vztah – vztah nerovný a současně ojedinělý, neboť oba aktéry od sebe dělí více než dvacet let. Přestože Hanna pracuje jako průvodčí tramvaje a její vzdělání očividně není valné, po svém milenci vyžaduje, aby jí ve volných chvílích předčítal knihy. Později však Hanna za tajemných okolností zmizí a Michael se s ní opět setká jako student práv na konci šedesátých let – při procesu s nacistickými válečnými zločinci. Předčítač se po svém vydání dočkal rozporuplného přijetí; od nadšených ohlasů, srovnávajících jej například s Grassovým Plechovým bubínkem, až po odsudky vyčítající knize, že morálně nivelizuje vztah mezi oběťmi a vrahy. Ať už se však jeho čtenáři přiklánějí na jakoukoliv stranu, je takový rozptyl názorů jasným dokladem toho, že Předčítač je stále živé dílo, které zneklidňuje a pokládá otázky.