Kobajaši Issa byl japonský básník proslulý svými haiku a deníky. Je považován za jednoho ze čtyř mistrů haiku v Japonsku, vedle Bašóa, Busona a Šikiho. Jeho díla, plná životních paradoxů a jemných pozorování přírody, odrážejí jeho hluboký soucit s lidstvem a drobnými tvory. S neotřelým humorem a laskavým pohledem na svět Issa přináší do tradiční formy haiku jedinečnou, osobní perspektivu.
Čtyři slavní japonští básníci 17.-19. století: „zenový filosof a estét“ Bašó, „boží člověk“ Issa, „malíř a intelektuál“ Buson a „piják a poutník“ Santóka a výběr z jejich haiku v překladu Antonína Límana. Originální kaligrafie Petr Geisler. Dotisk vychází v druhém vydání k nedožitým 90. narozeninám Antonína Límana. „Vrcholná haiku dosahují hranice nemožného: jsou záznamem mystické zkušenosti.“
Rozsáhlý výbor z díla jednoho z nejlepších japonských básníků Kobajašiho Issy (1763-1827), jehož tvorbu zná český milovník japonské poezie již z oblíbeného výboru Pár much a já (DharmaGaia 1996). Jeho haiku, zaměřená převážně na přírodní motivy (měsíc, květy, vítr, voda, zvířata, hmyz, ale i lidé a bozi), jsou díky jeho nesmírné citlivosti a otevřenosti vůči i těm nejdrobnějším tvorům považována za momentky absolutní komunikace. Překladatel Antonín Líman o něm napsal, že jeho něžný pohled má v sobě až vesmírnou toleranci a dětskou čistotu.
Můj Nový rok se řadí k nejlepším textům v tradici japonského prozaicko-poetického literárního deníku haibun, na jejímž počátku stojí i českému čtenáři známá Bašóova Úzká stezka do vnitrozemí. Bašóův následovník Issa reaguje ve svém osobně laděném textu především na smrt vlastní dcery; jeho básnické rekviem je přitom svědectvím o autorově vnitřním boji s žalem a snaze překonat bolest duše buddhistickým obrazem života jako přirozeného procesu proměn.
Dvě útlé knihy krátkých japonských básní haiku básníka Kobajaši Issy s krásnými ilustracemi Daniely Renčové potěší duši i oči. Absolventka Ústavu grafiky a designu v Plzni za toto výtvarné pojetí haiku získala ocenění Vojtěcha Preissiga od Spolku českých bibliofilů v soutěži Nejkrásnější české knihy roku 2012.
Fiction. Translated from the French by Pascale Torracinta. 2008 Recipient of the Hemingway Translation Grant. In Japanese, "Sarinagara" means "and yet." This word is the last word of one of the most famous poems of Japanese literature. When he writes it, Kobayashi Issa has just lost his only child: yes, all is emptiness. But Issa mysteriously adds this last word to his poem, leaving its meaning in suspense. This enigma is the theme of a narrative that brings together the stories of three Japanese artists across the centuries: Issa, the last great Haiku master of the 18th century, Natsume Soseki, inventor of the Japanese modern novel at the end of the 19th century, and Yamahata Yosuke, who was the first photographer to take pictures of the victims and ruins of Nagasaki in August 1945. These three "dreamed lives" make the substance of a narrative that takes the reader from Paris to Kyoto and from Tokyo to Kobe, and asks the question of how anyone can hope to survive the most heartbreaking experience.