Aleš Šteger Knihy

V důsledku obchodních válek dochází ve stále rozklíženější Evropské unii banány. A ve Slovinsku jsou za dveřmi volby. Uprostřed vyhrocené a nebývale populistické volební kampaně právě prožívá autorskou, milostnou i finanční krizi mladá spisovatelka. Aby se uživila, ujímá se výuky tvůrčího psaní pro vězně. Demonstrace, nepokoje, společenské napětí okolo vzrůstá a ona uniká ke své nové práci a díky tomu k tvorbě. Světy vně a uvnitř, uvnitř a vně se počnou prolínat. Giovanni Antonio Scopoli a Carl Linné, lékaři a přírodovědci, kteří v 18. století pokládali základy evropské botaniky. Čteme jejich korespondenci, žijeme dobrodružství vědy, historii jejich života i prvního banánu vypěstovaného na evropské půdě. Toto je Neverend, román nejčtenějšího slovinského spisovatele Aleše Štegera, příběh o tom, co by se mohlo stát, kdybychom ztratili paměť, kdybychom podlehli líbivým deklamacím, které na nás útočí z mediálních tribun.

Dojmy slovinského básníka z cest po Peru protkané vzpomínkami na jeho inspirace i vlastními básněmi. Kniha není klasickým cestopisem, ale spíše originální prózou. Prozaická prvotina mladého slovinského básníka (nar. 1973), inspirovaná cestou do exotické země, nabízí čtenáři spíše pohled do básníkovy dílny a na proces zrodu jeho poezie, než aby se výrazně zaměřila na peruánské zvláštnosti a zajímavosti. Jeho hlavní inspirací na cestách po Peru byla jeho přítelkyně Maja. Kniha básníkova vidění vzdálené jihoamerické země je doplněna autorovým medailonkem... celý text

Jestli má Evropa dnes jednu kulturní metropoli, pak je to Berlín. Zdá se, že sem dnes všechno směřuje, že tady se vše propojuje, navzájem inspiruje, rodí, boří, padá a znovu rodí. Ano, přesně jak píše Aleš Šteger ve své poetické berlínské mozaice: Berlín nese překrásné prokletí města v neustálém vznikání. Šteger zde rok žil. V knize se prochází po šedivých ulicích, nákupních třídách i bleších trzích, ztrácí se ve vánici, v barech i nenápadných dvorcích, bloumá po starých hřbitovech i velkých, podivně prázdných bytech. Je citlivý pozorovatel a přesně vnímá i neklid tohoto místa, ono věčné zemětřesení, k němuž je Berlín odsouzený. A tak se z přítomnosti během pár vět, během jedné jediné krátké chvíle, propadne do minulosti. Prohrabe se sutinami, pozoruje „prázdné patrony uhaslých střel“ a nachází překvapivé souvislosti. Šteger ale nejenom naslouchá a pozoruje, sám tu také něco zanechává. Město se do něj otisklo a on se otiskl do města. Napsal jeden z nejpůsobivějších berlínských portrétů posledních let.

Alei?1/2 i?1/2teger (Slovenia) is a poet and prose writer who has published seven books of poems, three novels, and two collections of essays. He has received the title Chevalier des Artes et Lettres from France and is a member of the German Academy for Language and Literature.

Notable for its moral engagement, Ales Steger's poetry is acutely precise in its observation and concentration. Multi-layered and technically versatile, ingenious and inventive, his poetry is adventurous and playful yet serious in intention, and incessantly curious in its investigations. He loves to ambush the reader with the unexpected.

Winter isn’t coming!Schafsfell statt Umhang, Kuhglocken statt Rüstung – der Kurent war schon ein europäischer Superheld, bevor die Figur des Superhelden erfunden wurde. Ein mythisches Wesen, das mit schauriger Maske und zotteligem Fell in vielen Regionen Europas zur Karnevalszeit auftaucht. Aleš Šteger erweckt es zum Leben und konfrontiert es mit den Problemen unserer Zeit.Seit jeher vertreibt der Kurent den Winter, damit es Frühling werden kann. Doch dann bleibt auf einmal der Winter aus, und es legt sich Dürre über das Land. Als die Menschen kaum noch wissen, wie es ist, in einer Welt mit Jahreszeiten zu leben und wer der Kurent war, kehrt er zurück, um den Winter zu befreien. Er entdeckt, dass der habgierige Fabrikant Heller mit seiner Eisfabrik für den unaufhörlichen Sommer verantwortlich ist.Ein Buch, das virtuos und spannungsvoll vom Einfluss des Menschen auf die Umwelt und den Folgen der Erderwärmung erzählt.

»Nicht für jedes Ding gibt es ein Wort«, vermeldet das Große Wörterbuch der slowenischen Sprache. Aleš Šteger, als Reisender in vielen Sprachen und Ländern zu Hause, Autor mehrerer Gedichtbände und einer Reiseprosa über Peru und César Vallejo, stellt diese Einsicht seinem neuen Lyrikband als Motto voran. Doch es fehlt nicht nur an Worten. Wie seine streng gebauten, leichtfüßigen Texte, 50 Gedichte, zeigen, haben wir schon das Selbstverständliche nie richtig kennengelernt: Büroklammer, Seife, Zahnstocher (»dieser kleine Robespierre im Maul des Polyphem «), Regenschirm, Hut und Fußmatte. In Štegers Gedichten werden sie aufgerufen und treten uns, dem Allgemeinbegriff entschlüpft, entgegen; sie stellen Fragen, die zu groß sind für so kleine Dinge. Unklare, sich verwandelnde Seinsformen wie Ei, Wurst und Schokolade machen stutzig. Das Brot offenbart seinen sadomasochistischen Charakter: »Ja, ja, es liebt dich, deshalb nimmt es jetzt dein Messer in sich auf. / Es weiß, daß sich all seine Wunden in deiner Hand verkrümeln. « – Nicht zur Benennung der Dinge fehlen uns die Worte, sondern für die Antworten, die wir ihnen schuldig sind.