Jana Beranová Knihy

Změnili mi jméno a zatajili mi mou sestru. Musela jsem celé roky skrývat svou pravou podstatu, ale to se teď všechno mění. Mám šanci začít nový život. Tedy, tolik nového by v něm snad ani být nemuselo. Třeba si nejsem úplně jistá, jestli v něm chci JEHO. Outsider na chvostu smečky. Vismivaný. Tak tomu bylo první polovinu mého života. A dnes? Studuji to, po čem jsem vždy toužil a plním si svoje sny. Občas si však říkám, zda je součástí toho snu i ONA. Někdy se totiž chová spíš jako noční můra.

Domluvené manželství: trest, či odměna? Kupcova dcera Sif i nebezpečný válečník Ketill do něho vstupují s odlišnými představami a touhami. Ovšem skutečnost, že se nám něco podaří uchvátit a připoutat k sobě, ještě neznamená, že nebudeme muset bojovat, abychom si to udrželi. Každý den v životě Vikingů se totiž může stát zápasem o přežití a Norny nitě lidských osudů občas nečekaně zašmodrchají. Války, které svádíme s nepřítelem i sami se sebou, zanechávají jizvy na tělech i duších. Nechte se pohltit příběhem o nedobrovolném vztahu, hrdosti, zraněných nitrech a lásce, která možná dokáže zahojit i ty nejhlubší jizvy.

Občas si připadám jako černá kočka, s drápky připravenými vždy k útoku. City? Ty jsem dávno zamkla kdesi v hlubinách svého srdce, protože v mém světě se taková slabost neodpouští. Přála jsem si být nezávislá, jenže teď mě svazuje síla pouta… a já nenávidím, že bolí tak sladce. *** Chtěl jsem jen klid, ticho a čas na zhojení starých jizev. Místo toho mi Bohyně předhodila dívku, která by mě nejraději zabila pouhým pohledem – nebo svou vůní. Nebezpečně se mi dostává pod kůži. Ve dne si lezeme na nervy, v noci se vzájemně spalujeme. A někde mezi tou nevraživostí roste něco, co si ani jeden z nás nechce přiznat.

Pokud by mi na začátku semestru kdokoli řekl, jaké zvraty mě čekají, ťukala bych si na čelo a poslala bych dotyčného na léčení. Nikdy jsem nevěřila na nadpřirozeno, magii, minulé životy či osudovou lásku. Teď na jeho konci se na to dívám o dost jinak... Mikkaela a Seth. Dvě dávné duše. Může existovat láska tak silná, aby přestála i smrt? A poslání natolik důležité, že přetrvá věky?

Někdy vám do života vstoupí správné věci v nesprávnou dobu. Vrátil jsem se po letech, abych nalezl peklo i ráj. Přišel jsem o všechno, co jsem kdy znal. Ale uprostřed té temnoty jsem našel ji – světlo, které mě vede na mé cestě ke spravedlnosti, jež mne drží naživu v boji o pravdu a je mou nadějí, že ještě není vše ztraceno a i já mám své právo na štěstí. *** Roky jsem snila o svém spřízněném druhovi a pak se objevil on: silný, odvážný… a zlomený. S každým jeho pohledem i dotekem jsem věděla, že mu patří mé srdce. Jenže milovat někoho, kdo nosí takové jizvy, znamená čelit temnotě, která obklopuje nás oba. Ovšem láska, skutečná láska, je silnější než bolest a nespravedlnost – nebo v to alespoň musím věřit.

Román Žert postihuje úděl intelektuála v totalitní společnosti. Ironický lístek adresovaný krásné, ale hloupé dívce a zachycený pozornými funkcionáři uvede do pohybu lavinu, která vrhá lidské osudy do nicoty. Svým existenciálním vyzněním však tento zoufalý románový výkřik přesahuje politické souvislosti. Doslov napsal Zdeněk Kožmín.

Slavný román Milana Kundery vychází poprvé v České republice; s obvyklou Poznámkou autora a s doslovem Květoslava Chvatíka. Poprvé vyšel ve francouzském překladu v roce 1984 v Paříži u Gallimarda, v roce 1985 česky v Kanadě v nakladatelství Sixty-Eight Publishers. Vyprávění o lásce, o Tereze a Tomášovi, o Sabině a Franzovi, o lehkosti a tíze bytí... „Po čtyřech letech strávených v Ženevě ubytovala se Sabina v Paříži a nemohla se vzpamatovat z melancholie. Kdyby se jí někdo ze ptal, co se jí stalo, nenašla by pro to slov. Životní drama se dá vždycky vyjádřit metaforou tíže. Říkáme, že na člověka dopadlo nějaké břemeno. Člověk to břemeno unese nebo neunese, padá pod ním, zápasí s ním, prohrává nebo vítězí. Ale co se vlastně stalo Sabině? Nic. Opustila jednoho muže, protože ho chtěla opustit. Pronásledoval ji pak? Mstil se jí? Ne. Její drama nebylo dramatem tíhy, ale lehkosti. Na Sabinu dopadlo nikoli břemeno, ale nesnesitelná lehkost bytí.“

„Tématem mých románů není kritika společnosti. Život je jinde je situován do roku 1948, do doby zešílevšího stalinismu. Ale mou ambicí nebylo kritizovat režim! Kritizovat ho v roce 1969, kdy jsem román dopisoval, by bylo nošení dříví do lesa. Téma románu je existenciální: je to téma lyrismu. Revoluční lyrismus komunistického teroru mne zajímal, protože vrhal netušené demaskující světlo na odvěký lyrický sklon člověka.“ Milan Kundera: Poznámka autora [prosinec 1992] v románu Nesmrtelnost, Atlantis 2006, s. 376. Milan Kundera napsal Život je jinde česky v roce 1969; poprvé vyšel francouzsky pod názvem La vie est ailleurs v Éditions Gallimard roku 1973. V témže roce román získal francouzskou literární cenu Prix Médicis. První, exilové české vydání vydalo v roce 1979 nakladatelství Sixty-Eight Publishers manželů Škvoreckých v Torontu. Obálku s použitím autorova obrazu navrhla Barbora Munzarová.

Soubor povídek, dříve vydaných ve třech „sešitech“, jsou vydávány v jedné knížce. Popisují muže a jejich komické zážitky s láskou a ženami. Povídková sbírka, kterou autor po jejím třísvazkovém vydání v šedesátých letech podrobil přísné kritické revizi (vyřadil texty „Sestřičko mých sestřiček“ a „Zvěstovatel“), přichází znovu na český čtenářský stůl, aby obohatila své starší i nové příznivce autorovou radostí z vyprávění, z fabulování a kombinování a přiměla k zamyšlení nad situací soudobého člověka opuštěného bohy a zanechaného truchlivým pokusům řídit vlastní i cizí osudy.

Do této černé románové frašky svedl autor několik postav: těhotnou svobodnou zdravotní sestru, jejího ženatého milence muzikanta, jeho krásnou a žárlivou ženu, honbu na zatoulané psy, výjev před potratovou komisí, mladou Američanku toužící po dítěti a jejího manžela stiženého strachem ze smrti, dále českého gynekologa, který domněle neplodné pacientky v lázních léčí injektováním svého vlastního semene, zakládá tím sbratření lidstva a za službu prokázanou zmíněným Američanům požádá, aby ho adoptovali a umožnili mu tím výjezd za hranice, a konečně někdejšího politického vězně, z něhož se těsně před legální emigrací stane vrah.

Ongebonden bevat ruim veertig speciaal voor deze bundel geschreven (dus niet eerder gepubliceerde) verhalen. Van Kader Abdolah tot Peter de Zwaan gingen bijna alle Nederlandstalige auteurs van De Geus achter een blanco vel papier zitten. Met als opdracht: schrijf een verrassend, ontroerend, spannend, bizar verhaal, met onverwachte wendingen, onvergetelijke personages. Laat zien dat de verhaalkunst nog bestaat. Met als resultaat een bundel spiksplinternieuwe verhalen.