Álvaro Enrigue je mexický spisovatel, redaktor a literární kritik, jehož tvorba se pohybuje na pomezí historie a fikce. Jeho romány jsou známé svým osobitým stylem, který kombinuje precizní jazyk s hlubokým zkoumáním mexické kultury a identity. Enrigue se zaměřuje na témata jako je moc, násilí a hledání smyslu v komplexních společenských a politických situacích. Jeho díla nabízejí čtenářům poutavý vhled do historie i současnosti, zkoumajíce složité mezilidské vztahy a sociální dynamiky.
Set against the backdrop of Tenochtitlan in 1519, this novel explores the fateful encounter between conquistador Hernán Cortés and Emperor Moctezuma, highlighting the collision of two empires. The story features Cortés's captains, particularly Jazmín Caldera, who grapples with the city's grandeur and the looming dangers of conquest. With rich characters like the translators Friar Aguilar and Malinalli, the narrative transforms the moment of conquest into a revolutionary act, blending history with hallucinatory elements to create a vivid reimagining of this pivotal event.
En el paisaje fronterizo entre México y Estados Unidos se mezclan las apariciones de personajes tanto del pasado como del presente. Asoman misioneros, colonos y también los otros, los indios de las tribus ya civilizadas o aún salvajes. Asoma una mujer que huye por el desierto, y un militar que persigue por ese desierto a unos indios que han robado ganado. Y también el mito de Gerónimo, el apache rebelde, y un escritor que recorre esos parajes en busca de las huellas de la historia... Y esos y otros personajes que se van sumando acabarán confluyendo en esta narración total y mestiza, suma de western, relato histórico, épica, leyenda y metaliteratura.
Román o tenisovém zápasu, během něhož se převyprávějí události, které stály na úsvitu moderní doby i její současné krize. Na kurtu proti sobě stojí dva nepravděpodobní soupeři – na jedné straně se protahuje italský malíř Caravaggio, na druhé kontroluje výplet španělský spisovatel Francisco de Quevedo. První z nich byl kdysi pronásledovaný za to, že si jako předlohu k obrazům svatých vybíral kurtizány a zlodějíčky, druhý zase kvůli svým pikareskním románům o sympatických buřičích postrádajících morální zábrany. A zvláštní je i míček, s nímž hrají. Vyrobený je z vlasů Anny Boleynové, ženy anglického krále Jindřicha VIII., který jí nechal setnout hlavu. Caravaggio a de Quevedo spolu sehrají tři sety, během nichž se míček odráží k různým historickým událostem a postavám a stává se symbolem měnící se morálky, hrou mezi dobrem a zlem, kde se rychle střídají strany. Nejde tu ani tak o sportovní, ale umělecký, duchovní a společenský zápas o novou podobu světa. Každý úder tenisové rakety autorovi umožňuje přecházet z jednoho kontinentu na druhý, z jedné časové epochy do druhé, a to včetně současnosti a jeho osobního příběhu mexického emigranta. A všechna ta vlákna se velmi rychle začnou splétat dohromady v působivou tapiserii. Náhlá smrt je nebývale osobitá a zábavná freska přibližující dějinný zlom podobný tomu, jakým právě prochází i naše civilizace.
Podchlazení je soubor ostře vypointovaných povídek, zdánlivě nesouvislých, ale vcelku tvořících román. Ve spodním proudu je propojuje postava ironického vypravěče-glosátora a zachycují tragikomický střet mexické a americké mentality.
