Erskine Caldwell byl americký autor, jehož díla se zabývala chudobou, rasismem a sociálními problémy na americkém Jihu. Jeho pronikavé zobrazení života v tomto regionu mu získalo uznání, ale také vyvolalo kontroverze mezi jeho rodáky, kteří ho obviňovali z zesměšňování Jihu. Caldwellův styl se vyznačuje syrovou upřímností a schopností odhalit skryté napětí v americké společnosti. Jeho psaní zůstává relevantní pro své zkoumání trvalých společenských výzev.
A Sizzling Classic of Lust and Tragedy A REAL BASTARD! His mother gave birth to him on a hot August day in her carny tent. She cursed through her labor and would have killed the baby if the roustabouts hadn't tied her down. Until he ran away, Gene lived in a shanty with an old black woman. He knew his mother was a harlot, but he didn't know or care who his father was. No one knew...there had been too many men. He took love where he found it - at the carnival, the jail, the mill - and he killed when he felt like it.
Semon Dye, prédicateur ambulant, parcourt la Géorgie " sur l'ordre du Seigneur " pour sauver les gens du péché. Il arrive un jour, au volant de sa vieille guimbarde, à Rocky Comfort, village perdu dans les terres, et descend chez Clay Horey, un paysan qui, comme tous ses voisins, se dessèche d'ennui. Clay pense que le prédicateur ambulant va le distraire. Mais Semon Dye se montre un hôte plutôt encombrant : il exige les faveurs de Sugar, la petite servante métisse, tire au revolver sur le mari de cette dernière, dépouille Clay d'une montre en or, de son auto et de sa femme en le roulant avec des dés pipés, s'enivre, se fait même le souteneur d'une prostituée, Lorene. Et pourtant, cet aventurier cynique n'en croit pas moins à sa mission évangélique.
Román z prostředí amerického Jihu ztvárňuje společenskou problematiku soužití bělochů s černochy a zpodobuje zápas o sociální spravedlnost a lidskou důstojnost.
Sociální román, sugestivní obraz hospodářsky zaostalého Jihu na přelomu dvacátých a třicátých let 20. století, kdy i tak těžkých životních podmínkách si našli lidi čas na lásku a nenávist, navazuje na autorův nejznámější román Taková cesta (1932).
Výbor z povídkové tvorby jednoho z nejosobitějších vypravěčů amerického Jihu nazvaný podle úvodní povídky. Sociálně laděné povídky o hmotné a mravní bídě černých „svobodných“ otroků a bílé chudiny střídají se s povídkami o drobných osobních radostech a smutcích všedního života obyvatel Jihu. Doslov „Povídkář dusného Jihu“ napsal Vítězslav Kocourek.
In this appealing collection of fourteen interrelated stories, twelve-year-old William Stroup recounts the ludicrous predicaments and often self-imposed hardships his family endures. Playing on the tension between Martha, his hardworking, sensible mother, and Morris, his disarmingly likable but shiftless and philandering father, William tells of Pa's flirtation with a widow, his swapping match with a band of gypsies, his battle of wits with a traveling silk-tie saleswoman, and his get-rich-quick schemes based on selling Ma's old love letters and collecting scrap iron.Often caught in the middle of the Stroups' bungles is Handsome Brown, their yard hand, as well as a number of animals with all-too-human Ida, the mule; Pretty Sooky, the runaway calf; College Boy, the fighting cock; a small flock of woodpeckers that favor Handsome's head over a tree; and goats who commandeer the roof of the Stroups' house.Georgia Boy was a special book to Caldwell, and its humor is less in the service of social criticism than in other works in which he dealt with poor white southerners. Beneath Georgia Boy's folksy lightheartedness, however, lie the problems of indigence, racism, and apathy that Caldwell confronted again and again in his fiction.
Světově proslulý Caldwellův román, který vyvolal nejživější zájem už při svém prvním vydání v roce 1933. Udržuje si jej podnes pravdivě drsnou kresbou jak hrdinů děje, rozvíjejícího se kolem podivínského farmáře, posedlého vírou v objevení zlata na svých pozemcích, tak proletarizaci propadajícího prostředí venkova amerického Jihu a lidských vztahů, ve kterých je mocnou hnací silou sexus, neuznávající a nedbající mravních ani jiných zábran. Předmluvu napsali Jaroslav Hornát a Eva Masnerová.
