Hugh Bredin Knihy

Světoznámý autor Jména růže přináší ve svých esejích o umění a kráse ve středověké estetice výstižný přehled dějin estetických teorií od 6. do 15. století v kultuře latinského středověku. Eco se zaměřuje na teologické i lidové vnímání obrazů, hudby a architektury, přičemž zdůrazňuje alegorický obsah a transcendentální dosah středověkého umění, které nelze pochopit bez znalosti dobových estetických představ. Kniha není originálním výzkumem, ale systematickým shrnutím předchozích studií, přičemž čerpá z autorova pojednání o estetice Tomáše Akvinského, děl Edgara de Bruyneho a antologie D. H. Pouillona. Historie, kterou Eco sleduje, je složitá a zahrnuje jak zlomové momenty, tak období stability, přičemž středověk byl epochou, kdy autoři často opisovali jeden od druhého bez uvedení zdrojů. V této době bylo opisování jediným způsobem, jak šířit myšlenky, a obecně se věřilo, že pravdivé myšlenky patří všem. Tato historie obsahuje nečekané zvraty, které nejsou vždy tak nápadné jako karteziánské cogito. Středověcí lidé považovali originalitu za projev pýchy, přesto byli schopni projevovat důvtip a genialitu.

Umberto Eco introduces English-speaking readers to the rich and complex aesthetic theories of Thomas Aquinas, a medieval thinker often recognized primarily as a theologian. Aquinas inherited concepts of art and beauty from classical traditions but transformed them through the lens of Christian theology and advancements in metaphysics and optics during the thirteenth century. Eco sets the context by exploring the vibrant aesthetic sensibility of medieval times and delves into Aquinas's ideas on transcendental beauty, aesthetic perception (visio), and the three conditions of beauty: integrity, proportion, and clarity—principles that later influenced James Joyce. He applies these theories to Aquinas's reflections on God, humanity, music, poetry, and scripture, and compares Aquinas's poetics with those of Dante. In a concluding chapter from the second Italian edition, Eco discusses how Aquinas's aesthetics were absorbed and transformed in late medieval thought, drawing parallels between Thomistic methodology and contemporary structuralism. As the only comprehensive English treatment of Aquinas's aesthetics, this work appeals to philosophers, medievalists, historians, critics, and those engaged in poetics, aesthetics, or the history of ideas.