Sigrid Undsetová byla dánská spisovatelka, jejíž dílo se vyznačuje hlubokým ponorem do středověku a jeho morálních dilemat. Její středověké romány, zejména trilogie o Kristině Lavransdatterové, jsou považovány za vrcholné dílo světové literatury. Prostřednictvím svého psaní Undsetová zkoumala témata víry, osudu a lidské svobody v historickém kontextu. Její literární odkaz spočívá ve schopnosti oživit minulost s psychologickou hloubkou a nadčasovou rezonancí.
V tomto díle je Kristina už zralou ženou. Vládne pevnou rukou statku Jorungsgårdu a celé rodině, neboť lehkomyslný a ve své ješitnosti dotčený Erlend tráví většinu času na lovech a zábavách. Kristinin bývalý snoubenec a Erlendův sok, Šimon, který dobrovolně ustoupil jejich lásce, si vezme Kristininu mladší sestru a v nejtěžších chvílích se projeví jako věrný a obětavý přítel. Spolu se svými přáteli zachrání Erlenda před katastrofou. Osudy hrdinů se však nezadržitelně naplňují.
2.díl norské ságy ze 14. století líčí další osudy zemanské dcery, která se z lásky vzbouřila proti dobovým konvencím. Kristinin život se vyvzdorovaným sňatkem s krásným, ale lehkomyslným Erlendem Nikolaussønem změnil od základu. Z děvčete, vyrostlého v zapadlém horském údolí v klidu harmonické rodiny, stala se teď Kristina – paní na panském dvorci uprostřed otevřeného kraje při Nidarosu, středu tehdejšího duchovního i mocenského života. Ale Kristina přesto není šťastná. Trýzní se výčitkami jak hanebně se zachovala při svém zápasu o Erlenda k těm, kdo ji nejvíce milují. Třebaže svou pílí brzy změní zanedbané Husaby zase v kvetoucí hospodářství a vrátí Erlendovu rodovému sídlu jeho někdejší čest, třebaže porodí Erlendovi sedm krásných synků a třebaže si všude získává úctu a přízeň – i láskyplné odpuštění rodičů, nedovede Erlendovi, zapomenout příkoři, které jí kdysi připravil. Dochází proto často mez nimi k nevůli i k odcizení. Avšak kdykoli je osud rozloučí nebo jakmile některému z nich hrozí neštěstí, oba zase cítí, že náleží neoddělitelně k sobě...
Kristina se stala paní na panském dvorci v úrodném kraji v centru duchovního i mocenského života. Trýzní se výčitkami, že zarmoutila milující rodiče, potýká se s lehkomyslností svého muže a s bolestí sleduje postupné vzájemné odcizování. Přesto ale zvelebí Erlendovo rodové sídlo, jemuž vrátí jeho někdejší význam a porodí mu sedm krásných synů. Když Erlend díky své neukázněnosti přijde o rodinné jmění, zjišťuje Kristina, že nic pro ni neznamená tolik jako jejich láska a dokáže mu odpustit. Kb 2.díl norské ságy ze 14. století líčí další osudy zemanské dcery, která se z lásky vzbouřila proti dobovým konvencím.
...S neúprosným realismem je v tomto románě vylíčena historie manželství, které zroskotalo jen vinou slabošského muže. Hrdinka Ida Alžběta probíjí se po rozvodu statečně životem i se svými dvěma chlapci a usilovnou prací se jí podaří vybudovat novou existenci. Nevšední konflikt mezi srdcem a povinností, mezi novou láskou a churavým mužem ohrozí její těžce získaný klid. V tom, jak Ida Alžběta obětuje zase nakonec naději svobodného a velikého života službě muži i svým dvěma dětem, je kus velikého umění, které zanechává v čtenáři otřásající i očistný dojem. V žádném jiném románě z moderního života nevrhla autorka tak prudké světlo na tajemství lidského srdce, kolísajicího mezi světem katastrof a hlubinou klidu.
Kristina Vavřincova je příběh velké tragické lásky. V prvním díle sleduje život a citový růst a bloudění zemanské dcerky z norských hor od dívčích let až do sňatku s okouzlujícím, ale neukázněným Erlendem. Pro tuto lásku se mladičká Kristina dovede vzepřít i milovanému otci, dovedetěžce hřešit proti nejzákladnějším společenským a mravním zákonům. Nesmírně tím však trpí, tím více, že brzy pozná Erlendovu lehkovážnost a nespolehlivost. Jeho slabosti ji jen ještě víc k němu připoutávají. Ovšem její láska se tím mění – vyprchává z ní pocit štěstí a prohlubuje se o vědomí odpovědnosti za dva. Příběh je zasazen do barvitého prostředí 14. stol. a do divoké norské přírody, oživené v myslích lidí ještě troly a vílami. Avšak lidské typy Undsetové mají nadčasovou platnost – jsou to lidé s vášněmi a bolestmi dnešního člověka.
Dvoudílný historický román nás zavádí do norských dějin 13. století. Na pozadí feudálních svárů a válek líčí příběh člověka, který po životě plném bolesti nalézá vykoupení z těžké viny.
Román jedné z nejvýznamnějších osobností severských literatur, norské spisovatelky, nositelky Nobelovy ceny, Sigrid Undsetové (1882-1949) Jaro vyšel sice poprvé už v roce 1914, ale hledá odpovědi na otázky, které jsou navýsost živé i v současnosti. Ptá se na podstatu skutečné lásky mezi mužem a ženou, na smysl věrnosti a význam manželství. Psychologické portréty hrdinů navíc autorka vytváří s mimořádnou, strhující přesvědčivostí
