Na široké galerii postav a jejich osudů je znázorněn složitý společenský vývoj v Chile, nositelé tamní politické moci i jejich odpůrci. Autorčin dar skvěle vyprávět, vytvářet neopakovatelnou atmosféru, činí z této rodinné ságy strhující román, vzrušující příběh nesmírně zajímavých lidských osudů. Román se stal též předlohou úspěšného filmu....
Inventeur d'une vision de la réalité, d'un ton et d'une manière inédits dans la littérature sud-américaine, Manuel Puig a inauguré, avec Le plus beau tango du monde, une véritable rhétorique du cliché, des lieux communs du langage et du comportement, pour mieux percer le subconscient collectif d'un pays - l'Argentine - et d'une époque - les années 1940.
Blanka Stárková charakterizuje v doslovu povídkovou sbírku následovně: Co tyto povídky spojuje, jsou (ty tak těžko postižitelné) kvality Márquezova vypravěčství. Stavba, promyšlený rytmus věty, který nemívá o slabiku méně nebo více, paralelní děje, z nichž jeden záludně probíhá druhému příběhu za zády, návnada vždy a vždy dopředu nastražovaná čtenáři, aby chtěl-musel s autorem běžet dál... A tak se možná příliš nezmýlíme v domněnce, že víc než jeden čtenář bude číst tyto povídky, aniž by potřeboval jejich pointu, jejich rozluštění či hledal jejich přesah, a vstoupí prostě do textu, aby se jím nechal nést, a vždycky znovu z něj vystoupil s touž beznadějnou otázkou: Jak to ten člověk k ďasu dělá?
Vzpurná dívenka s očima dokořán, nadšená posluchačka rozhlasových her na pokračování zvyklá nahlížet klíčovými dírkami a naslouchat za dveřmi, zdědí po matce vypravěčské nadání odrážející se ve fantastických, neuvěřitelných příbězích, šokujících, směšných a zároveň tragických jako život sám, díky němuž se jí podaří uniknout bídě, ponižování a útisku. Při svém putování se střetne s celou řadou bizarních postav, ať už je to její kmotra, jež přivede na svět dvouhlavou obludu, kuchařka Elvíra, která má ve zvyku spávat v rakvi, což jí nakonec při povodni zachrání život, vlivná bordelmamá se svým přítelem transvestitou Mimi, z něhož se stane televizní hvězda, nebo dítě ulice Huberto Naranjo, který se dá k partyzánům, rodina strýce Ruperta a tety Burgel, kteří v alpské vísce uprostřed tropů vyrábějí kukačkové hodiny, případně sám diktátor, šéf tajné policie s gardénií na klopě či orientální obchodník se zlatým srdcem a něžnýma rukama a jeho životem znavená žena Zulema ... v neposlední řadě pak Rolf – Evina životní láska – neboť jisté příběhy přece nemohou končit jinak než šťastně.
Útlý román Vzdálená hvězda vznikl rozpracováním posledního příběhu Nacistické literatury v Americe. Vypravěč líčí se směsí hrůzy a fascinace několik epizod ze života básníka, s nímž se seznámil počátkem 70. let na básnické dílně a pak se s ním znovu setkal až po Pinochetově puči – vlastně ne s ním, ale s jeho „vzdušnou poezií“, verši psanými na oblohu tryskami letadla. Pátrání po tom, kdo tento básník-válečný pilot vlastně je, co znamená umění pro život a kolik cizích životů je někdo svému svéráznému umění ochoten obětovat, tvoří páteř vyprávění plného odboček dalších příběhů. Kniha, považovaná literárními kritiky za jedno z nejpodstatnějších Bolañových děl, je bajkou nehodnou následování o podvodném umělci, jenž místo jakékoli etiky dbal pouze na estetiku, a další z variant Bolañova hledání podob moderního zla.
Beautiful and headstrong, Irene Beltran works as a magazine journalist--a profession that belies her privileged upbringing and her engagement to an army captain. Her investigative partner is photographer Francisco Leal, the son of impoverished Spanish Marxist emigres. Together, they form an unlikely but inseparable team--and Francisco quickly falls in love with the fierce and loyal Irene. When an assignment leads them to a young girl whom locals believe to possess miraculous powers, they uncover an unspeakable crime perpetrated by an oppressive regime. Determined to reveal the truth in a nation overrun by terror and violence, each will risk everything to find justice--and, ultimately, to embrace the passion and fervor that binds them. Profoundly moving and ultimately uplifting, "Of Love and Shadows" is a tale of romance, bravery, and tragedy, set against the indelible backdrop of a country ruled with an iron fist--and peopled with those who dare to challenge it.
Tentokrát nejde o magický realismus, ale o reálný příběh. Kniha zrcadlí současnou Kolumbii, zemi nevyhlášené občanské války a drogových kartelů, které se snaží vynutit si od vlády, aby je soudy nevydaly do USA, kde jim hrozí nejpřísnější tresty. Unesly proto několik mediálních osobností. Autor s přesností kronikáře líčí únosy, potupné podmínky, v nichž mafie zajatce držela, smrt jedné rukojmí i jednání v nejvyšších politických kruzích. Zároveň je to příběh dvou silných protihráčů, doktora Villamizara, manžela jedné unesené, a bosse medelínské narkomafie Escobara. Jsou spolu osudově spjatí: první může dosáhnout osvobození své ženy až poté, co vyřeší situaci druhého. Dostane bosse do zvláštního vězení, kde lze pod ochranou státní moci dál nerušeně obchodovat.
Déle než 51 let čekal Florentino Ariza na novou příležitost, aby mohl Fermině Dazové vyznat nekonečnou lásku, na chvíli, až její 80letý manžel, slovutný lékař, zemře. Tehdy přichází chvíle pro kdysi opuštěného milence. Než se oba staří lidé spolu vypraví po řece Magdaleně, aby nedotčeni zlobou světa vpluli do elysia své lásky, stáčí se autorův pohled do jejich minulosti plné všedních věcí i nepravděpodobné krásy. Geniální vypravěč sestupuje do nížin triviální literatury a líčí své postavy v rozmanitých podobách lásky, lásky romantické i domestikované, lásky „osamělých lovců“ i lásky manželské. Na sentimentální příběh z lidové četby navěšuje vlastní vzpomínky a sny... Doslov: Hedvika Vydrová
Když Siervu Maríi pokousal v den jejích dvanáctých narozenin pes nakažený vzteklinou, a ona přežila, byla označena za posedlou. Církev zná jediný prostředek proti všem představitelným nemocem: vyhánění ďábla neboli exorcismus. V klášteře svaté Kláry však začíná osudná milostná zápletka dvanáctileté dívky s šestatřicetiletým knězem, který namísto Satana objevuje lásku. Márquez popisuje nádherný, nicméně nenaplněný vztah dvou lidí. Láska je podle autora jistým druhem šílenství a šílenství bývá trestáno smrtí.
A revolutionary army is taking on the failing government and the US Marines, and the cities have become vast garbage-strewn slums. In The Real Life of Alejandro Mayta, Mario Vargas Llosa offers not just a brilliant psychological portrait, but also a searing account of Latin America's political scene.
Che Guevara's last diary, discovered after his capture by the Bolivian Army in 1967, features an introduction by Fidel Castro and significantly contributed to Guevara's posthumous iconic status.
V této své nejvtipnější knize z roku 1977 se Vargas Llosa, už světově proslulý spisovatel, vrací do dob svého mládí, kdy pracoval v rozhlasové redakci v Limě a při tom stíhal několik dalších zaměstnání, aby si vydělal na živobytí. V osmnácti letech se tehdy bláznivě zamiloval do své daleko starší „tetičky“ a proti vůli rodiny se s ní oženil. Autobiograficky podložený příběh se v knize prolíná s fiktivními rozhlasovými seriály geniálního psavce Pedra Camacha, vypravěčova kolegy z rádia, což jsou s humorným nadhledem líčené barvité historky o zločinech, incestních láskách, šílenství a všemožných katastrofách. V závěru knihy pak obě linie splynou a rozesmátý čtenář neví, kdo je větší šílenec a jestli brakovou literaturu píše Camacho, nebo sám život.
Příběh novely, umístěné do kolumbijského města na karibském pobřeží, vypráví v poněkud starobylém smyslu slova její protagonista: starý mládenec, celoživotní hudební kritik a nedělní fejetonista místních novin, učenec, jak je místními lidmi nazýván, který celý život pěstoval pouze účelové erotické vztahy. Ke svým devadesátinám se rozhodne dát si zvláštní dárek: strávit noc s pannou. Nezletilou pannu, přišívačku knoflíků, mu obstará majitelka místního nevěstince, protagonistova rovněž celoživotní známá. K očekávanému vývoji však nedojde: učený muž za objednanou dívkou do nevěstince dochází takřka každou noc, avšak dívka se nikdy neprobouzí ze skutečného nebo předstíraného spánku…
Hrdinou Márquezova románu je legendární postava latinskoamerického hnutí za nezávislost Simon Bolívar (1783–1830). Politik a generál, který hrál klíčovou roli v boji proti španělské nadvládě, se roku 1819 stal prezidentem Kolumbie, jež tehdy zahrnovala čtyři současné státy, a roku 1821 také prezidentem Peru. Spisovatel v díle zachycuje poslední měsíce jeho života, jeho poslední cestu po řece Magdaleně a smrt v opuštěnosti ve venkovském sídle San Pedro Alejandrino poblíž karibského pobřeží. Spíše než na jeho vojenské a politické úspěchy či neúspěchy se soustředil na vylíčení příběhu muže, který s překvapením zjišťuje, že mu život uniká pod rukama, že zůstává sám a opuštěný tváří v tvář historii. García Márquez tentokrát opustil půdu výlučně „magického“ vyprávění a zaměřil se více na fakticitu, jakkoli zachází s vybranými historickými fakty poměrně volně. Charakteristickou márquezovskou imaginaci je možné spatřit ve způsobu uspořádání výsledného obrazu i v psychologických reflexích. Tento postup není v rozporu s reálným historickým pozadím, proto otázka typu „jak to bylo doopravdy?“ je bezpředmětná… I zde se objevuje charakteristické téma samoty a přidává se k němu též bloudění v labyrintu světa. Bolívar nám téměř připadá jako další svérázná postava z fiktivního Maconda, nebo jakési autorovo alter ego z dvacátého století....
Márquezův první román, který nakladatel nechtěl zpočátku ani vydat. Děj, vymezený lety 1903–1928, se odehrává v mytickém a v pozdější autorově tvorbě legendárním městečku, za něž si však můžeme dosadit kterékoli jiné místo v Latinské Americe. Příběh je vyprávěn třemi postavami zastupujícími tři různé generace: starý generál (dědeček), Isabel (jeho dcera) a Isabelin syn.
Monsieur Pain is a hallucinatory masterpiece by Roberto Bolano, exploring themes of hopeless love, desperate grief, and the power of guilt.
