Miguel Sáenz Knihy

Kniha je velkou klasikou mezi německými knihami. Není to kniha jen pro děti. Odborníci se nemůžou shodnout, zda se jedná o román či o pohádku, zda je to fantasy či není. To však není důležité. Důležité je to, že v této knize si najde své téměř každý. Michael Ende dokázal ve svých dílech ztvárnit realitu i fantazijní svět. Do češtiny byla kromě Nekonečného příběhu přeložena i kniha Děvčátko Momo, která za Nekonečným příběhem rozhodně nezaostává. Nutno upozornit, že Michael Ende radikálně nesouhlasil s tím, jakým způsobem byl natočen film, neboť film zcela nevystihl to, co chtěl Ende knihou říci. O dalších dílech ani nemluvě. Kniha začíná tím, že se Bastián dostane ke tajuplné knize a ukryje se s ní na půdu školy. Zde začíná příběh reálného světa. Text knihy je psán červeně. Jakmile se přeneseme s Bastiánem do světa Fantázie (jak je v knize psáno), text se změní na černou barvu (v něm. originále někdy zelená). Podle těchto barev můžeme v knize sledovat, v jakém světě se právě nacházíme. Za nedlouho však tyto světy začnou splývat...... celý text

Günter Grass na prahu osmdesátky předkládá autobiografii, která se umělecky komponuje a stylizuje, neustále oscilující mezi autentickým dokumentem a fikcí. Otevřeně přiznává, že vzpomínání, i při nejupřímnější snaze o pravdivost, je vždy tvorbou příběhu a postav, nikoli jejich pouhou reprodukcí. Autor revokuje skutečné události, lidi a zážitky, z nichž většina později vstupovala do jeho uměleckých textů, jako by obracel směr uměleckého procesu. Zatímco dříve proměňoval životní materii na umělecký tvar, nyní se snaží rekonstruovat životní a historickou realitu, z níž jeho příběhy a postavy vznikaly, s přiznanou nejistotou. Výsledkem je umělecké dílo, poutavé vyprávění s výraznými postavami a pointovanými příběhy, které zároveň slouží jako vážné, upřímné a reflektované svědectví o době a společnosti, v níž autor žil. Tyto hodnoty byly po vydání překryty diskusemi zaměřenými na Grassovo pozdní přiznání, že byl jako dobrovolník přidělen k divizi SS. Nezaujatý čtenář však zjistí, že to není jediný důvod, proč toto pozdní dílo velkého autora číst.

Dcera královského páru Hekabé a Priama, kterou Apollón obdařil schopností věštit, ale i kletbou, že jí nikdo nebude věřit, čeká před Lví branou v Mykénách na smrt – svou i svých dětí. V podání Christy Wolfové to však není postava tragická. Tváří v tvář smrti promlouvá řečí nadčasovou o lidských problémech, které jsou dnes přinejmenším stejně aktuální jako v mytických dobách trojské války.