Jaroslav Olša, jr. Knihy

Encyklopedie, kterou edičně připravili Ondřej Neff a Jaroslav Olša jr. a jež je dílem početného kolektivu znalců a často také autorů tohoto žánru, seznamuje se základy teorie literatury science fiction, se vznikem a vývojem tohoto žánru v různých zemích a oblastech světa, s hlavními motivickými okruhy i s tvůrčími profily významných autorů. Historie science fiction je dokumentována především na vývoji v anglicky a rusky psané literatuře, ovšem v samostatných kapitolách je podán nástin této literatury v evropských národních písemnictvích. V abecedně řazeném slovníku jednotlivých autorů poskytuje encyklopedie nejen přehled díla těchto vybraných autorů, ale také základní charakteristiku a interpretaci významných děl. Kniha je doplněna o kapitolu zabývající se historií hnutí přátel science fiction – tzv. fandomu, dále přehledem cen udílených za nejlepší díla s touto tematikou, zmiňuje se rovněž o průniku science fiction do ostatních uměleckých oblastí, jako je divadlo, film, hudba a výtvarné umění. Obsahuje rovněž výběrovou bibliografii a autorský rejstřík. První vydání.

Kniha podrobně shrnuje českou literaturu inspirovanou fantazijními motivy a vědou. Rozsah materiálu prostudovaného Ivanem Adamovičem je fascinující. Slovník uvádí spisovatele počínaje romantiky 19. století a konče autory ovlivněnými „kyberpunkem“. Neomezuje se pouze na známá jména, ale najdete v něm i jinde nedostupné informace o knihách na pomezí populární literatury a braku. Hesla uvádějí kromě životopisných údajů autorů, přehledu a obsahu literárních děl i podrobnou bibliografii. Čtenáře rovněž zaujme úvodní studie Ondřeje Neffa, která se kromě jiného dotýká polarizace mezi přírodovědci a humanitními vzdělanci.

Tyto země byly bývalými vnitrozemskými koloniemi Velké Británie na jihu afrického kontinentu, zpočátku se dokonce nacházely v majetku jedné velké soukromé akciové společnosti vedené magnátem Cecilem Rhodesem. V polovině 20. století byly na celé jedno desetiletí spojeny ve federaci Rhodesie a Ňaska, po jejímž rozpadu na konci šedesátých let se dvě z nich staly nezávislými zeměmi s novými názvy Zambie a Malawi, zatímco bývalé Jižní Rhodesii trvalo dalších patnáct let, než se změnila v dnešní Zimbabwe.

Tato kniha je souborem bájí a legend z Malajsie. Obsahuje příběhy od vyprávění o malajském národním hrdinovi Hangu Tuahovi přes bajky z džungle až po současné legendy, v nichž vystupují tradiční malajští duchové a upíři. Příběhy jsou převyprávěl Jaroslav Olša, bývalý český velvyslanec v Malajsii, Indonésii a Singapuru. Jsou určeny českému dětskému i dospělému čtenáři a přinášejí řadu informací a zajímavostí o Malajsii, exotické zemi slunce, palem a moře, a o malajské kultuře.

Když americký editor Hugo Gernsback začal v dubnu 1926 v New Yorku vydávat měsíčník Amazing Stories, vůbec první časopis věnovaný nově vznikajícímu žánru science fiction, v prvních devíti číslech mu nezbylo než reprintovat dříve vydané práce klasiků Julese Vernea, H. G. Wellse a Edgara Allana Poea. Teprve v následujících letech se na stránkách magazínu objevila čtenářům nová jména. Tím vůbec prvním novým autorem v Amazing Stories byl Miles J. Breuer, jehož povídku „Muž se zvláštní hlavou“ Gernsback zařadil hned za dokončení Wellsova románu První lidé na Měsíci do lednového čísla roku 1927. Životní příběh i literární dílo dnes zapomenutého lékaře z Nebrasky, kterého američtí čtenáři science fiction na přelomu 20. a 30. let považovali za opravdovou hvězdu žánru je ale mnohem pestřejší a zajímavější. Nezačal totiž psát až pro Amazing Stories, svou první povídku, kterou bychom mohli řadit k science fiction, vydal o téměř dvě desetiletí dříve, aniž by si jí ale čtenáři všimli. A nejenom to, řadu ze svých literárních děl, včetně raných povídek (teprve později vydaných v science fiction magazínech), původně napsal a vydal už česky pod jménem Miloslav J. Breuer.

Vůbec první antologie moderní indonéské prózy u nás. Přináší výběr deseti povídek a jedné novely současných tvůrců. Indonésie – třináct tisíc ostrovů na rovníku v jihovýchodní Asii. V poslední době stále častější cíl českých cestovatelů i téma různých reportáží. O Sumatře se píše v souvislosti s vlnou tsunami a dramatickými událostmi v provincii Aceh. Bali s hinduistickými chrámy znají turisté jako tropický ráj. V pralesích na Borneu se možná skrývají potomci pirátů, na Komodu žijí bájní draci a Jávu už kdysi proslavil Konstantin Biebl verši S lodí jež dováží čaj a kávu… Přírodní krásy džungle i moderní velkoměsta, zapomenuté ostrovy, rýžová políčka, sedmdesát dosud činných sopek, čtvrtá nejlidnatější země světa, etnická rozmanitost, islám, čínští obchodníci, Batavia, nizozemská koloniální správa, indonéská revoluce… Při výběru povídek vycházel překladatel ze snahy ukázat co nejširší paletu témat, která indonéští spisovatelé zpracovávají. Poznáváme tak život na vesnici i ve městě v různých oblastech země, bídu i bohatství, intelektuála v širších společenských souvislostech, dotek zla v podobě války i terorismu. V rámci snahy o tematickou různorodost je uveden i výňatek z dílka, pokoušejícího se o science fiction. Indonéský čtenář dává přednost bájím, legendám a eposům z vlastní historie, které lze přiřadit k tzv. heroic fantasy.

Korejský historik Han Hung-su strávil ve třicátých a čtyřicátých letech 20. století dvanáct let v Evropě, kde se osobně dotkl klíčových historických událostí, jako bylo obsazení Rakouska, nacistický útok na Sovětský svaz a osvobození Československa. Po studiích v Tokiu, Vídni, Bernu a Freiburgu se v roce 1943 usadil v Praze, kde v „Werichově vile“ napsal řadu odborných a populárních článků a knihu o dějinách Koreje. Jako neúnavný propagátor své země přeložil korejskou literaturu do němčiny a češtiny a naopak, a vychoval skupinu žáků, kteří položili základy koreanistiky v Evropě. I když byl výjimečně vzdělaným archeologem a prehistorikem, jeho jméno a dílo upadly v zapomnění. Po pozvání od Kim Il-songa založil moderní archeologii a muzejnictví v Severní Koreji, avšak jeho zásluhy byly „vymazány“ po jeho zmizení během politických čistek kolem roku 1953. V Evropě jeho zapomnění podpořil fakt, že žil a publikoval na obou stranách vznikající železné opony. Tato kniha se snaží systematicky rekonstruovat jeho život a připomenout jeho práce, které iniciovaly výzkum Koreje v tehdejším Československu.

Na 270 stranách se objevuje přes10000 hesel a jejich 25000 indonéských ekvivalentů, což přináší všeobecnou slovní zásobu současného indonéského jazyka. Obsahuje také výrazy, které se vztahují k místním reáliím, frazeologismy a přísloví. Např..: fráze Na rentgenu se neukázaly žádné změny = sinar X tidak menunjukkan apa-apa. nebo přísloví - kdo pozdě chodí, sám sobě škodí = yang terlambat tidak dapat

Čtrnáct povídek, průřez zimbabwskou a rhodeskou tvorbou od prvopočátků (1910) až po dnešek. Povídkami prolíná se několik totožných témat - boj za svobodu a otázka koloniálního dědictví, konflikt mezi tradičním a moderním pojímáním rodinných vztahů - ale najdeme zde i klasický horor, magické příběhy a science fiction. Antologii uspořádali Mbongeni Malaba a Jaroslav Olša, jr.

Kniha obsahuje mýty domorodců z druhého největšího ostrova světa, na němž se podle záznamů etnografů hovoří více než devíti sty jazyky. Je svědectvím o různorodosti a exotičnosti kultur přírodních národů nezávislého státu Papua-Nová Guinea a indonéské části ostrova, zvané Západní Papua. Čtenář zde najde vyprávění, založená na výjimečně exotických a drsných reáliích země, kde mnoho kmenů dodnes žije v době kamenné. Součástí souboru jsou vedle tradičních mýtů také současné pohádky. Pro české čtenáře je převyprávěl indonesista Jaroslav Olša, který na Nové Guineji několikrát přebýval.